Je na každém, jak pojme svátek mrtvých, a asi se shodneme, že minimálně jednou v roce se sluší vzpomenout těch, kteří s námi už nejsou. Je to uctivé. Mohlo by být, (a v důsledku je) jedno, zdali jako společnost vzpomeneme na zesnulé dnes, nebo za dva dny. O Samhainu víte nejen z mého pera již mnohé a tak to dnes vezmu na úvod maličko jinak.

Nebude to žádná demagogická snaha nalepit na vás Samhain namísto Dušiček, budou to jen historické reálie pro srovnání.

Pohanský svátek mrtvých, připadající na 31. říjen není jen svátkem zemřelých, ale je také novým rokem, je provázán s pohanskými Bohy, kdy Bůh muž sestupuje do podsvětí, aby se zjara mohl znovu setkat se svou Bohyní, zamilovat se a plodit.

Celým kolem pohanského roku tak prostupuje přírodní cyklus, který lidé pozorovali kolem sebe a logicky se všechno dění v přírodě zrcadlilo v jejich víře, potažmo svátcích, které slavili.

A nejen to.

Samhain, (správně La Samha) má svou podstatu též astrologicky, protože jde o období přesné poloviny mezi rovnodenností a Slunovratem.

Dalším takovým svátkem je pak z druhé strany Imbolc.

Samhain je rovněž přesně zrcadlově proti Beltinu, který je také jeho energetickým opakem.

Jde tedy o svátek ryze přírodní, duchovní i astrologicky opodstatněný.

Na rozdíl od Beltinu, který slaví život, slunce, obnovení života, probuzení, slaví jeho podzimní protipól usínání, symbolickou smrt, temno a chlad, což je nutno přečkat, než se vrátí život též do přírody.

Samhainem nastával nový rok, tedy nové kolo svátků, nový cyklus a bylo třeba se vším starým rozloučit.

Je to tedy svátek velice obsáhlý, postavený na mnoha stavebních kamenech, mnoha důvodech, jednotném systému a je obsáhlý a logický.

Veškeré aktivity našich předků spojené s tímto svátkem mají rovněž logiku, a to ve všech možných úhlech.

Od osad směrem k pohřebištím, která se budovala vzdálena od lidských obydlí, hořely malé ohně, které měly být jakousi navigací pro zemřelé, kteří v noci přijdou na návštěvu, aby trefili tam, ale hlavně také zpět.

K zadní straně obydlí bylo umístěno rovněž světlo a to jako ochrana před zemřelými, kteří k rodině nepatřili, a kteří by mohli uškodit. Vědělo se, že dobrý přijde zpředu, špatný za zády.

Rituál s pálením zlého panáka a připevněným dubovým listem je pak s ohledem na končící cyklus, odcházející rok, také logický…loučili se s tím, co nechtějí, protože nyní začnou znovu, ideálně lépe.

Dubový list také není bez důvodu.

Dub byl pohany pokládán za posvátný strom jejich Boha muže. No a ten při odchodu do podsvětí vezme s sebou právě dubové listy popsané tím, co lidé mezi sebou, v rodině a kolem sebe nechtějí.

Pokrmem pro dnešní den a noc je červené maso, červené ovoce a tmavé nápoje.

Je to den mystický, velice zásadní a je to dle pohanů den poslední. Historicky je Samhain datovaný až do 1. století před Kristem.

Osobně zapaluji rituální svíčku dnes.

Dušičky totiž, v porovnání se Samhainem jsou poměrně mladé a jakkoli jsou také pěkné, jsou pro mě umělé… jaksi našroubované.

2. listopad, známe jako svátek zhruba od 12., 13. století a vznikly skutečně jako snaha církve o potlačení pohanských tradic.

Nemají přírodní opodstatnění, chybí jim logika odrážející se v přírodě, dění kolem nás, a vlastně začínají a končí v jedné rovině.

Oficielně slavíme tento svátek hromadě až od roku 1915.

Ale jak říkám, je to jedno a je to na nás.

Navíc by bylo vlastně smutné vzpomenout ty, které jsme milovali a kteří s námi již nejsou jen jednou v roce.

To by bylo trochu málo.

Já Dušičky prostě moc ráda nemám. Nejen proto, že mi, jak jsem říkala, přijdou jaksi syntetické, ale také se mi nechce na povel proudit na hřbitov, nakoupit předražené věnce, zapálit svíčku a pak se modlit, že tam ten věnec ještě druhý den bude a nebude třikrát protočen stánkařem.

Ať tak či tak, dnes v noci zmizí hranice mezi světem živých a světem „za světem“.

Pokud budete Samhain slavit, jedno místo, jedna židle by mělo zůstat volné.

Kolem ohniště budou hořet malé louče do kruhu tak velkého, abyste se sem pohodlně vešli podle počtu zúčastněných. Kruh slouží jako ochrana.

Do kruhu může jen energie, kterou si pozvete.

Vedle jídla, pití, svých přátel, kruhu rodiny a atmosféry, která by měla být sváteční v duchu příchodu nového roku, ale také s ohledem na mystiku téhle doby, potřebujete ještě něco…

ZLOUNA!

Toho už z Popelek jistě dobře znáte, ale kdyby náhodou ne, tak …

Před Samhainem někdo z rodiny ušije ze starých hadrů panáka.

Toho pak společně vycpete vším, co již do dalšího roku nepotřebujete.

Může to být cokoli, čeho se chcete zbavit. (Panáka nelze ovšem plnit manžely, tchyněmi, politiky, exekutory, sousedy)…. Ne, ani jejich fotografiemi!

Každý z přítomných během oslavy na dubový list fixem (dříve uhlem) napíše to, co již u sebe nechce.

Může to být například zlozvyk, dluhy, strach z něčeho, nemoc, pocity, nadváha, samota… přání by ale nemělo ublížit nikomu druhému – nezbavujte se proto konkrétních osob, i kdyby byly nepřáteli.

(Zbavte se nepřátelství, zlých věcí – nikoli člověka.)

Tento rituál má velkou sílu.

Svůj list pak každý párátkem zapíchne do těla hadrové figuríny, písmeny k tělu, protože obsah nápisu je vaší soukromou věcí.

Kolem plamenů pak všichni utvoří kruh, chytí se za ruce a společně odříkají:

Buď odvráceno neštěstí.

Ať nový rok vede ke štěstí.

Ať není bída, nemoc, hlad.

Ať zdravím kypí stůl i sad.

S pokorou před matkou nejvyšší poklekám,

zachovej hojnost, dej lásku, chraň život nám.

A tak se staň!

Potom je dobré si opravdu kleknout a jen chvilinku si v duchu připomenout, co jsme napsali na svůj lístek.

Zloun se následně slavnostně vhodí do ohně a všichni se podívají, jak jejich nezdary a špatné věci mizí v plamenech ohně. Jak jsou stále menší, až zmizí docela. Bůh si je odnesl s sebou do podsvětí.

První sousto prvního samhainového pokrmu vyjměte z úst a vhoďte do ohně na důkaz schopnosti si odříci i jako symbolickou oběť těm, kdo nemají…

Během oslavy vezměte porci masa a koláč a odneste to na křižovatku cest. Je to symbolický dar těm, kdo trpí hlady.

Člověk vezme ze svého a obdaruje potřebné.

Snědí to toulaví psi a kočičky, a to je dobře.

Samhain je nocí mimo čas a je tedy možné využít ji k pohledu do jakéhokoli jiného bodu v čase. Čtení z Tarotu, run, křišťálové koule či čajových lístků nebude nikdy úspěšnější a také ho třeba u nás je tento večer hodně.

Pokud do plamenů vhodíte směs šalvěje a muškátového květu a zadíváte se pozorně, můžete v ohni spatřit, co si přejete vědět.

Jen pozor, rozmyslete si, jestli jste na odpověď připraveni.

Magická noc končí úsvitem.

Začíná další rok.

I kdybyste neměli čas, nebo příležitost zapalovat samhainové ohně, nic se neděje. Sluší se ale vědět, o čem to celé je a alespoň v duchu ho prožít.

Přeji vám všem krásný dnešní Samhain!

Míša K.

[sexy_author_bio]