Pamatuju si na školní holčičí záchody, kde jsme se s gustem scházely.  Jsem sama zvědavá, jestli až bude moje dcera velká, budu nevěřícně protáčet panenky jako moje matka. Přece není normální trávit přestávky na záchodě??? Nebo jo?

Fuj!

No, je to normální… a snad mi tohle přesvědčení ještě nějakých sedm až deset let vydrží, až se mi dcera svěří, že s holkama probírají nejdůležitější záležitostmi dne na holčičích záchodech.

Možná jí pak povím i to, že jsme tam často trávily i volnou hodinu a v úletech největších jsme tam pořádaly soutěže v krkání. To ovšem není moc holčičí, to by se hodilo spíš na pánský záchodky…

Tam se ale spíš kouřilo, pokud vím.

Dámské záchody jsou společenskou místností

Ženy často chodí na toaletu společně. „Pojď se mnou na záchod!“ to je výzva, kterou téměř každá žena vezme s naprostým klidem, pokud byste byl muž a řekl to druhému, patrně uteče s podezřením, že jste méněprocentního zaměření.

Ženy však na záchodě probírají nejdůležitější události dne, senzace nebo módu. Bez skurpulí si půjčí vložku nebo tampón a postěžují si, jak je to zase blbý a je jim blbě. Ženám je obyčejně naprosto jedno, do jaké zaplují kabinky, hlavně, když je tam volno. Nebo když je tam toaletní papír.

Není-li tam papír, musí si poradit samy, ale mnohé ženy se neostýchají požádat i neznámou ženu ze sousedství, zda-li náhodou u ní není papír a nebylo-li možné jí ho zapůjčit.  I mimo intimitu oddělených kabinek je tu poměrně běžné spatřit vykasané sukně, upravující se kalhotky a zařezávající se punčochy nebo trhající se silonky. Ženy se prostě před sebou zas až tolik nestydí.

Navíc zde probíhá i úprava zevnějšku, make-upu, účesu a oblečení. Muži to nedělají – viz soukromý dotaz v mé domácnosti: „Jednoho, co si tam blíže vlasy znám, ale jinak ne…nikdy nikoho jsem to dělat neviděl.“

Pánské záchody jsou tichou džunglí podléhající samčí hierarchii

Tak za prvé neexistuje, že by muži šli na záchod ve dvou. A kdyby se tak náhodou stalo, údajně (promiňte, já tam z výzkumných důvodů nešla) spolu neprohodí příliš mnoho slov. Na pánských záchodech je mrtvo. Téměř.

Platí tu totiž tři pravidla:

–  S cizími muži se při vykonávání potřeby nebaví!

–  Rozhodně se na ně nedívá a už vůbec ne do jistých míst (tudíž padá mýtus, který si mezi sebou ženy předávají a sice, že muži se vzájemně porovnávají, aby si zvětšili/zmírnili komplex ze své velikosti

V knize Allana a Barbary Peasových  Proč muži lžou a ženy pláčou (Alman, 2003) je dokonce popsáno teritoriální chování mužů na záchodech.

Zajímavé… takže pojďte společně se mnou nahlédnout za dveře s panáčkem.

Pokud je prý na záchodě pět mušlí v řadě a vejde první muž, vybere  si tu, která je nejvzdálenější od dveří. Aby byl co nejdále.

Pokud vejde další muž, vybere si tu nejblíže dveří, aby byl co nejdál od již „vykonávajícího.“

A pokud do toho všeho přijde ještě třetí muž, nezbude mu, než si stoupnout přesně doprostřed, aby byl nejdále, co to v té prekérní situaci jde,  od obou mužů.

A dovolím si ještě krátkou citaci z knihy:

„Stoupnout si vedle jiného muže na veřejné toaletě je totéž, jako stát nahý ve výtahu.“

Renata

[sexy_author_bio]