…pro skutečně zářný příklad, podle mého názoru, účinku karmického zatížení, jsem před časem použila případ ženy, který mnou skutečně otřásl.

A to ne pro smutný osud čtyř malých dětí, ani sporné přičinění jejich matky a ani podivnou roli otce, ale PRO VŠECHNO DOHROMADY.

To proto, že přesto, že role každého z nich je naprosto odlišná, spojila je jedna silná věc. Osud.

Foto:dulich.chudu24.com

Zachytit zvláštní sled událostí, jakoby náhodou prostupujících členy jedné rodiny a táhnoucí se za nimi pravděpodobně po celé jejich současné vtělení nelze, protože nevíme, kde má tento „pavouk“ začátek.

Karma je složitá věc a neodžije-li se, stává se zavazadlem, pro další a další   vtělení, další životy.

Skeptik se v této chvíli shovívavě pousměje.

Skeptik má rád logiku a věcnost.

Já také.

Proto budu pro potřeby osvětlení postupu karmického zatížení maximálně věcná.

V blíže neurčené době se „náhodou“ potkali a zamilovali pan Thomas John Britton a slečna Katleen. Své životy spojili svatbou.

1. 1967 Matce Katleen se narodila dcera Katleen. Jedenkrát na ni špatně dávala pozor a malá Katleen se málem udusila. Naštěstí to dobře dopadlo a přežila. Nic se nestalo.

2. Malé Katleen jsou právě dva roky, když matka Katleen opět špatně svou dcerku hlídá. 
Otec Thomas za to matku Katleen 24ti ranami nožem ubodá k smrti.

3. Matka Katleen je mrtvá. Otec Thomas je ve vězení. Malá Katleen putuje do sirotčince.

4. Již dospělá Katleen „náhodou“ potká pana Craiga Folbiga. Zamilují se. Své životy spojí svatbou.

5. 2. února  – 1989 se Katleen narodí malý chlapec. Dostává jméno Caleb. Od malička má problémy s dýcháním. Nejde o nic nebezpečného. 
20. února – z dětského pokoje se ozývá zoufalý křik Katleen, která bezradně stojí nad postýlkou. „On nedýchá“. Caleb umírá na zadušení ve věku 20 dnů.

6. 3. června 1990 se Katleen narodí chlapec Patrik Allen. Zdravý. 
18.října se z dětského pokojíčku ozývá zoufalý křik Katleen. „On nedýchá“. Otec přibíhá a dítě resucituje. Diagnóza: epilepsie. Všechno dobře dopadlo.

18. Února. Rozrušený hlas Katleen křičí do telefonu „Pojeď domů, on nedýchá“. Dítě se resuscitovat nepodaří ani záchranářům, kteří doráží v několika minutách. 
Diagnóza: Dítě se udusilo v důsledku silného epileptického záchvatu.

7. října 1992. Katleen se narodila dcerka. Sarrah. Rodiče dítě neustále kontrolují. I několikrát za noc. Sarah slaví rok. V ti dobu se nepříjemně nachladí a špatně dýchá. V noci kašle. 
29. Srpna ráno se z dětského pokojíčku ozývá křik. Katleen stojí ve dveřích pokojíčku a ukazuje rukou do postýlky. 
Diagnóza: Zástava dechu.

Manželé Folbiggovi se stěhují nedaleko Newcastelu.

8. 7. srpna 1997 se Katleen narodila dcerka. Laura Elizabeth. Dítě je naprosto zdravé. Oslaví rok. Má neustálou kontrolu a zvýšenou péči. 
1. března 1998. Laura Elizabeth je nachlazena. Dostává prášky a sirupy. Má teplotu.

Stejný den přijímá dispečerka telefonát. Rozčilený ženský hlas volá: „Prosím vás přijeďte, moje dcerka přestala dýchat“. Laura umírá, a protože již není kojenec, není možné stanovit diagnózu SIDS. Jiná se totiž nenabízí, protože dítě prostě přestalo dýchat.

Je nařízena pitva, která nic neobjasní.

Je nařízeno vyšetřování.

Rodiče jsou vyslýcháni a detektiv Bernard Ryan zjišťuje, že se jedná již o čtvrté dítě manželů Folbiggových. Má podezření.

Vyšetřování, které nikam nevede trvá již půl roku.

Náhle přichází do budovy kriminální policie zdrcený pan Folbigg v ruce s deníky své ženy, které v době manželčiny nepřítomnosti nalezl v jejích věcech.

V denících, Katleen popisuje, jak špatná je matka, jak jí dělá problémy kojení, jak jí znervózňuje křik jejích dětí, a jak se bojí, že ji po porodu nebude manžel chtít, protože už nebude tak hezká.

V jednom z řádků píše „Cítím se jako nejhorší matka na světě. Nemám dost trpělivosti a jsem vyčerpaná. Občas si uvědomuji, že svým dětem ubližuji…“

O dva roky později, 19.dubna je Katleen Folbigg zatčena a krátce na to souzena.

Obžalobou je vylíčena jako žena zahleděná do sebe, které víc záleží na tom, jestli půjde do posilovny, nebo se bavit, nežli na tom, zda je dobrou matkou.

Svá slova podkládá svědectvím manžela a přátel. Katleen, vždy po smrti dítěte reaguje tak, že je pár dnů psychicky na dně, po té vytrhá fotky z rámů, schová, nebo vyhodí všechny věci, a začne se chovat, jako kdyby dítě neměla.

9. V roce 2003 – Katleen Folbigg stojí před soudem. Je obviněna z čtyřnásobné vraždy svých dětí.

Oborník na zneužívání dětí, pan Roy Meadow tehdy pronáší:

„Není-li prokázáno jinak, je smrt v dětské postýlce tragédií. Dvě až tři stejná úmrtí v téže postýlce, už musí být podezřením z vraždy“.

Pravděpodobnost, že se tohle bez lidského zavinění přihodí v jedné rodině v tak krátké době byla spočítána na  1: 1 000 000 000 000 !

Katleen:

„..byla jsem špatně pochopena a texty v mých denících byly nesprávně vyloženy. Nic z toho, co zde píši, nehovoří o činech, pouze o pocitech. Zápisy nejsou okem do mého konání“..

Právní zástupce Katleen Folbigg se odvolává.

Veřejnost kritizuje chování Katleen před soudem jako chladné, stoické, bez emocí.

Katleen píše dopis redakci Sydney Morning Herald.

„Poznámky těch, kteří hodnotí mé chování před soudem jako chladné a bez emocí, jsou správné. Byl to jediný způsob jak přežít tak obrovský útok na mou duši, když ve mně všichni viděli zrůdu. Bylo jediný způsob obrany. Kdybych podlehla svým pocitům, byl by to můj konec“

U soudu byla Katleen schopna jen dvou slov: „JSEM NEVINNÁ“.

Foto: dulich.chudu24.com

10. Dne 24. října 2003 je Katleen Folbigg odsouzena za vraždu svých dětí na 40 let. 

26. listopadu 2004 verdikt potvrzuje odvolací soud.

17. února 2005 je Katleen trest snížen na 30 roků s možností požádat o podmínečné propuštění po 25 letech.

Katleen Folbigg je nadále v ochranné vazbě, kvůli vysokému nebezpečí ze strany jiných vězenkyň.

Nikdo nikdy nepotvrdil zákon  nemilosrdné vyšší spravedlnosti i existence přenosu jakéhosi dluhu jednoho či více lidských vědomí do té doby, dokud nebudou odžity.

A s tím související možnosti, že v rámci tohoto propojení se potkávají lidé.

Oběť a vrah.

Nikdy nemohou potkat jiného člověka, než karmicky daného. Náhoda má v tuhle chvíli účel a jméno.

Na začátku tohoto případu se v bodě -1 potkali dva lidé.

Pro ně pochopitelně náhodně. Karmicky ale zjevně naprosto neomylně a plánovitě.

V bodě 4. Se také potkávají dva lidé. Ani jeden z nich nemohl potkat někoho jiného.

Pan Folbigg má svou karmu stejně, jako Katleen. Měly ji i všechny čtyři nebohé děti.  

Celý případ je tak otřesný, že ptát se: „za co“ by mohlo možná znamenat, dozvědět se něco ještě mnohem otřesnějšího.

Není otázkou, zda vraždila Katleen, či karma.

Karma totiž vraždila každopádně a je to strašné.

Ovšem, oč šílenějším se to stává ve chvíli, když připustíme možnost, že Katleen svým dětem nezkřivila ani vlásek.

Pak si v australské vazební cele odsedí 25 roků života žena, matka, odsouzená za čtyři  vraždy svých vlastních dětí, které nespáchala!!

Snad nemůže být nic strašnějšího, než vidět čtyřikrát zemřít vlastní dítě a pak nemít možnost dokázat, nevinu.

Jediné, co mohu říci za ty, kdo jsou o tomto zákonu Universa přesvědčeni, je, že ošidit, zrušit, obejít či změnit karmu nelze.

Alespoň ne do té doby, dokud nebude možné změnit MINULOST.

Michaela Kudláčková

Podivné hříčky osudu a „náhod“ nám připravil život i u případu nám velice známého, českého a stále poměrně aktuálního. Mám to pro vás připravené a byla to týmová práce na mnoho měsíců.