No, rozhodla jsem se, že budu příští rok inovovat. Udělám šišku, jako je ta chlebová, akorát z vánočkového těsta, a do té vyznačím radýlkem proužky. Pak to upeču. Nechápu totiž, proč se s tím pokaždé zaplétám, čtyři – tři – a dva copánky, když je to pak stejně placatý. 
Ale to nevadí, každý rok je to sice placatý, zato je to moc dobrý.
Nutně také musím každoročně spálit první plech s cukrovím. Nějak už mám dojem, že kdyby se to nestalo, bylo by to určitě špatné znamení.
Spálila jsem první plech a zplacatila obě vánočky, ačkoli jsem je špejlemi protkala tak, že vypadaly jako dikobrazové.
A je mi to fuck!
To nejdůležitější, a to je také moje přání vám, není tvar vánoček, množství druhů cukroví, množství a hodnota dárků, ani kolik kýblů salátu se letos urodí…
…je to láska, úsměv, pozornost, společné krásné chvíle, klid, pohoda a teplo domova.
A to všechno jsou pocity – JSOU ZADARMO A PŘECE JSOU TY NEJDRAŽŠÍ.
Děkuji vám, naše čtenářky a čtenáři – jménem všech, kdo magazín Popelky pro vás tvoří, za už sedmé Vánoce, které jste s námi.
Děkuji za vaši přízeň, děkuji, že jste a přeji vám všem…
ŠŤASTNÉ A VESELÉ!!!
Michaela Kudláčková
A
redakce
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
- Milujeme všechno, co je rodu ženského a ctíme rod mužský. Klaníme se nekonečné kráse přírody a moudrosti našich předků. Víme, že hranice jsou vždy tam, kde si je postavíme. A proto je vůbec nestavíme, abychom nepřehlédly kouzlo a věřily v zázrak.
Nahrávání ...
