Views: 47
Že já nešla do lesa! To bych možná pozorovala, jak si domeček staví kolonie brabenečků a bylo by mi fajn z toho, jak jim to pěkně jde. Neviděla bych mravenečky, kteří staví celé roky, aby se pak mohli v klidu podělit o místo pod mostem s těmi, kteří jsou na tom úplně stejně, jenom jsou víc zvyklí.
Nejsem právník a nejsem honěná v paragrafech.
Jsem člověk.
A vnímám v tuhle chvíli to, co vzešlo v konečném verdiktu našich soudů z posledního rozhodnutí v cause H-systém, jako mnohem větší zkouceninu, než je i ten největší paragraf.
Ve stejném rozpoložení, tedy zcela psychicky zkroucené vnímám i oběti tohoto výstavního, justičního veletoče.
Jak říkám nejsem právník, uvažuji selským rozumem, když vynechám to, čemu bych řekla „lidství“:
- Kdysi, před dvaceti lety lidé jednoduše zaplatili firmě za to, že jim postaví domy. Nevidím na tom vůbec nic divného, protože se to tak dělá. Logicky se platí dopředu. Někdo dal celou částku, někdo část, prostě tak, jak kdo měl peníze.
- Firma ale padne, což se taky děje každou chvíli, lidem domy nepostaví a peníze (jejich peníze) taky nemá.
- Optikou firmy – může jí to být líto, ale kde nic není (otázka, zda není, ale je to jedno) ani smrt nebere.
- Optikou člověka, který si třeba vypůjčil, aby bydlel a teď ví, že soudy s firmou se potáhnou kdo ví, jak dlouho, je to vcelku lidsky řečeno voser, protože peníze jsou fuč a vize domu má blíže ke stanu a to na velmi dlouho.
- Majitele firmy ve finále zavřou na 12 let, takže vize se stanem je reál.
Vcelku rozumím tomu, a jednala bych stejně, že zoufalý občan, který nemá ani dům, ani svoje peníze, vítá s povděkem povolení konkurzního správce, aby si tedy dům, do jehož stavby investoval, rozuměj své peníze do svého domu, za své další peníze dostavěl sám, aby nemusel minimálně dvanáct let bydlet u babičky.
Nevím, jestli bych v tu chvíli řešila, že konkurzní správce, jakožto státní zaměstanec nemá povolení soudu, mi takové povolení udělit. Prostě bych mu věřila nejen z titulu jeho funkce, ale i z titulu, že jaksi moc jiných možností nemám.
- A tak si občan namnoze vypůjčí další peníze, aby si dostavěl svůj dům, jehož dostavbu prošustroval ten, kdo ho měl postavit. A konečně bydlí.
- A bydlí deset, patnáct, dvacet let, při čemž soud permanentně řeší, zdali vlastně bydlet může, což už je samo o sobě neuvěřitelné, když lidsky řečeno, bydlí za své a vlastně ve svém.
V některých případech s vizí, že zde prostě dožije, neb je mu osmdesát let a dostavěl v potu tváře za poslední peníze, když zbytek dotahoval z důchodu.
- Tak teď se právě takový člověk dozví, že po dvacetiletém soudním vyjednávání má měsíc na to, aby se vystěhoval, protože je vlastně squoter, který naboural vlastní barák, nebo tedy, dovolil si s dovolením člověka, zastupujícího stát, dodělat to, co měl dodělat někdo, komu za to zaplatil.
Občan, jehož soud poslal mezi bezboudy za to, že nic neprovedl, má však skvělou vizi.
- Z prodeje jeho vlastního domu dostane nějaké peníze, které se ovšem rozdělí mezi všechny postižené, tedy i ty, (zde chápu, že jde rovněž o oběti) kteří složili peníze, nic pak neměli, nic nedostavěli a zbyly jim oči pro pláč a celé ty roky nemají ani peníze ani bydlení.
Kdyby se tedy hypoteticky těch 56 dotčených domků prodalo každý třeba za pět milionů (ať se to líp počítá), dostane každý tři sta tisíc.
A to si může koupit leda tak lepší mobilheim a postavit ho někam na louku, kterou si pronajme od bodrého sedláka, nebo JZD.
Tedy pokud právně tohle nešlo řešit jinak, pak se mi ze slova „právo“ zkroutil teď palec u nohy do podoby paragrafu.
Nechápu, Cui Bono?
Nedivím se těm lidem, že prohlásili, že se prostě nehnou. Jsem zvědavá, jak bude současný konkurzní správce postupovat.
Nechá je vystěhovat násilím?
Přijde na ně policie?
Možná ano a možná díky emocím mnohé z nich zavřou (v tom lepším případě, protože tohle je na ránu do hlavy po vzoru Kurta Cobaina) takže někteří budou mít alespoň kde bydlet.
Ostatní?
Neměli nic před dvaceti lety a nic nemají ani teď.
Prosté.
Se mi divte, že upřednostňuji raději ty mravence.
Protože naše společnost je horší, než termiti, než kobylky … a pyraňa je proti člověku neškodné zlatíčko.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
