Říkala jsem vám o tom už někdy před rokem a nebudete mi to věřit, ale světlo světa spatří tohle miminko, které je jakousi mou soukromou vzpomínkou hlavně na moji babičku a její vyprávění, až dnes. Tedy 16.5.2014 v 10:00 na pražském Výstavišti. ZDE. MAGICKOU PRAHU jsem psala poměrně krátkou dobu. Mnohem delší čas zabraly Tomášovy fotografie…

Chtěli jsme totiž, aby každé místečko, které je v knize popsáno, každý kout Prahy, kde se lze setkat s nějakým duchem, něčím magickým, a že těch míst je, mělo své fotografie.

Nechte si někdy od Tomáše vyprávět, jaké to je, stát v noci v dešti na Karlově mostě a čekat až přejde poslední člověk, a pak se dočkat čistícího vozu se zřízencem, vysypávajícím koše, který oděn ve svítivé oranžové s prací nikterak nespěchá.

Bylo mi Toma líto i na Čertovce, kde nastydl tak exkluzivně, že byl týden ležákem.

U Tadeáška na Náměstí republiky jsme zase měli problém vůbec sochy a stovky děkovných destiček vyfotit, a museli jsme dlouze vysvětlovat, že to je do knihy, která má kostelík propagovat.

Totéž jsme v jiné podobě zažili v Židovském městě, kde vás sice na hřbitov, kde je pochovaný Rabi Löw, jež plní lidská přání, pustí s fotoaparátem, pokud si vezmete čepičku, ale nesmíte míst stativ.

Prostě napsat magickou Prahu problém nebyl, protože jsem ji vlastně měla pořád s sebou v hlavě, ale pořídit ten rozsáhlý obrazový materiál tam se to zadrhlo.

Postupně Tomáš pak ještě vymyslel, že by vůbec nebylo špatné, aby u každé kapitoly byl QR kód, což je taková novinka, kterou ale už jistě znáte a chytrý telefon vás s tím čtverečkem přenese tam, kde jde nalézt více obrázků a mapku.

Takže jsme přidělávali QR kódy.

Následně nám došlo, že lidská fantazie je sice skvělá, ale že by následně ještě nebylo od věci, každého ducha nějak zobrazit.

A tak jsem ještě po nocích malovala duchy.

Magická Praha je tedy nakonec opatřena nejen textem a krásnými Tomášovými fotkami, moderními QR kódy, ale nakonec jsem ji ještě ilustrovala, takže každý duch má i svou podobenku.

A to je důvod, proč se na narození této naší knižní dcerušky, v pořadí již čtvrté, takže mám stejně dětí živých, jako papírových, čekalo tak dlouho.

Jsem moc ráda, že vám ji mohu konečně představit, že ji dnes pokřtíme, a že se konečně objeví na pultech.

Moc bych si přála, aby každému, kdo si ji pořídí, udělala radost, aby se líbila, aby prospívala a také…

…aby, když si ji náhodou přečte některá s postav v ní popsaných, že mě za to nepůjde budit a škrtit. 

Prozatím totiž nevím, zdali mají duchové smysl pro humor.

Vydání a vazby se ujalo nakladatelství METAFORA, se kterým budu velice ráda spolupracovat i na dalších nápadech, protože to byla spolupráce skvělá.

www.metafora,cz

NO A TADY JE SAMOZŘEJMĚ MALÁ UKÁZKA:

Michaela Kudláčková
Fotografie: Tomáš Źebrák

[sexy_author_bio]