Views: 12
Posílám popis zvláštního skonu svého milovaného dědečka, který už se mnou není 22 let …
Dědeček a babička se narodili v Maďarsku, každý vyrůstali v jiné chudinské čtvrti krásného města, ale jako malé děti se setkali při „bojích“ mezi partami špuntů. Děda si vyhlédl copatou holčičku, hubatou a jak mohl, za copy jí zatahal a utekl 
Později copatou holčičku občas viděl už jako slečnu a když jim bylo 16 let, setkali se už osudově – na dožínkových slavnostech.
Sál plný lidí, jídlo, pití, všude hrozny vína.
A jako je u nás taneční zábava pro páry – s koštětem nebo židlí, kdy se tančí a jak ustane na moment hudba, někdo nafasuje smeták nebo musí dosednout na židli – na této jejich slavnosti se tančilo dokola celého sálu pěkně od podlahy na čardáš a jak ustala hudba, měli tanečníci své partnerky zvednout na rukách nahoru, kde od stropu visely veliké hrozny navázané a děvčata měla hrozen utrhnout.
Kdo neutrhnul – šel z kola ven, kdo utrhnul, položil hrozny do velkých košů kolem parketu a tančil dál.
Při téhle zábavě se děda s babičkou poznali jmény a děda stále chodil pro babičku tančit a pak v doprovodu prababičky a pradědy šel po zábavě babičku doprovodit domů. Ta se podivila, jak to, že mladík ví, kde bydlí.
Tak se přiznal, že to on je ten kluk, co jí tahal za copy.
Od té doby spolu chodili, vzali se, narodily se jim 3 děti a časem se přestěhovali do tehdejšího Československa. Po válce v padesátých letech se sem odstěhovali dědečkovi příbuzní a dařilo se jim tady trochu lépe. Tak sem chtěli na čas přesídlit i babička s dědou na zkoušku a nakonec tady zůstali až do svých posledních dní.
Ten dědův poslední den byl 27.2.1992.
Dědeček byl statný vysoký pán, široká ramena, vzpřímená postava a měl modré oči. Mám je po něm, jako jediná jeho vnučka.
Babička měla hnědé a celá rodina má její oči, jen ty dědečkovy modré se schovaly v mých.
Děda si nikdy nestěžoval, že by ho něco bolelo, pořád chodil vzpřímený a hezky vykračoval.
S babičkou bydleli v horní části města a pokud museli na úřad, do spořitelny, na poštu … sedli spolu na tzv. mandelinku, MHD autobus a jeli dolů do centra, kde si vyřídili, co bylo třeba a zas jeli nahoru.
Ten dědečkův poslední den byli s babičkou ve spořitelně.
Jak jeli nahoru na sídliště v autobuse, děda hleděl z okna a mlčel a babi se ho ptala, copak se děje, že je tak ticho.
On jí říkal – já jsem tak rád, že se sedim, mne tak bolí nohy... Což u něj bylo neobvyklé! A ještě se zasmál a říkal, že celou noc ve snu tancoval.
Babi se zasmála a říkala, že je darebný, protože určitě netancoval s ní.
Děda se na ní podíval těma pomněnkovýma očima a říkal – ne s tebou ne, ale tanečnici jsem měl podivnou … bylo to na té slavnosti, kde jsme se poznali, jak jsme trhali hrozny … ale já netancoval dnes ve snu s tebou, ale s nějakou divnou ženskou, byla celá v bílém kroji, měla přes obličej závoj a strašně divoce se točila se mnou dokola a kolem celého sálu, a nechtělo to skončit, dokud jsem se neprobudil… a mne z toho normálně bolí nohy a pořád mi vrtá hlavou, kdo to byl, vždyť na těch slavnostech tehdy jsem tancoval jen s tebou… a já jsem jí přes ten závoj neviděl obličej, jen ty bílé šaty …
Dědeček s babi došli domů.
Kolem 13h se mu udělalo nevolno, začal špatně dýchat a dostal silný infarkt.
Umřel odpoledne v 16h.
Babička mi jeho sen vyprávěla a obě jsme se shodly na tom, s kým to děda svou poslední noc ve snu protančil 
Kenťa
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
- Milujeme všechno, co je rodu ženského a ctíme rod mužský. Klaníme se nekonečné kráse přírody a moudrosti našich předků. Víme, že hranice jsou vždy tam, kde si je postavíme. A proto je vůbec nestavíme, abychom nepřehlédly kouzlo a věřily v zázrak.
Tyhle taky napsala:
Společnost09.07.2025Zlaté starožitnosti online? Staletími ověřená hodnota v online světě neztrácí!
Komerce30.05.2025Skluzavky a pískoviště promění vaši zahradu v dětský ráj
Komerce29.03.2025Co je to ryzost kovu a jak ovlivňuje vlastnosti řetízku
Společnost24.12.2024Přihlaste se na kurz umělé inteligence
