Po strništi bos – za mě skvělý zážitek!

Ono už se to historicky pomalu samo nabízí, že kde je jméno Svěrák, tam je kvalita. A včerejší návštěva kina, alespoň u mě, tuto vizi záruky klasické svěrákovské atmosféry potvrdila. Film Po strništi bos není Kolja, nejsou Vratné lahve, a přesto je tam ten otisk, nádech. A to v dobrém slova smyslu. Asi první, co člověka napadne, je neuvěřitelně šťastný výběr dětských herců…

Myslím, že jsem zdaleka nebyla jediná, kdo se po pěti minutách bláznivě zamiloval do hlavního dětského hrdiny, lehce Koljovského typu, s tvářičkou tak líbeznou, že snad i žulový kvádr by po prvním kontaktu měnil konzistenci na želé.

Herecký výkon brilantní, uvěřitelný, syrový a neskutečně milý.

Také další dětští herci mají … a teď to správné slovo…osobitý půvab? Přirozenost…asi všechno dohromady.

Dialogy jsou pak případ sám pro sebe…

„králíčku, ještě mě vidíš?“

„prosvětlujeme les“…

Myslím, že to zařadím do slovníku, na čestné místo k jiným vydařeným, filmovým nesmrtelnostem.

Nadchnul mě i děj.

Ve své jednoduché, reálně syrové nekomplikovanosti je to autentické, nenáročné, člověk nemusí nic hledat, bádat, a přitom je to prostě pořád hluboce lidské.

Charaktery se nevymykají, prostě jsou to lidé a jako lidé se chovají, ať se nám to líbí nebo ne.

Žádná Amerika a nepochopitelné činy, žádní výjimeční lidé jako z jiného světa, jen obyčejný smrtelníci, s obyčejnými reakcemi, které z každodenního života prostě známe.

Takhle se chováme, takoví namnoze jsme.

Dobří, horší, zbabělí, omylní, citliví i necitliví, zatvrzelí i poddajní…

Na konci filmu jsme zůstaly s Pavlínkou a Miškou sedět.

Jednak se dle mého nesluší, a přijde mi vůči tvůrcům neuctivé, vystřelit pomalu ještě ani film neskončil. A jsem ráda, že jsme nebyly s holčičkami samy…

A jednak jsem moc chtěla vědět, kdo stál za kamerou, kdo film stříhal, chtěla jsem vidět i jména ostatních, kdo se na snímku podíleli, protože to bylo umění.

Jestli chcete vidět film, který je prostě o lidech, nic víc, nic míň, který je i pastvou pro oči každého, kdo ocení působivé záběry, citlivé a něžné, kdo nepotřebuje pro dobrý pocit, trikové studio a nervydrásající scény … kdo chce vidět něco prostého a hluboce lidského, čemu beze zbytku porozumí, tak …

Po strništi bos.

Děkuji za pěkný zážitek všem tvůrcům, dětským hercům, dospělým hercům … netřeba vyzdvihovat herecký potenciál pana Třísky kupříkladu, za něho mluví už jen jeho jméno, nebo pana Vetchého a dalších … a děkuji pánům Svěrákům, že se rozhodli psát scénáře a točit filmy.

Protože jsou vážně skvělý tým dvou umělců!

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]