Views: 20
Vzpomínám si, jak dřív pomalu na každém veřejném záchodě zcela samozřejmě, sedávala osoba, která měla před sebou úhledně nakrouhané kousky papíru a tyto vydávala proti vhození mrzkého penízu do přistaveného talířku.
Vedle sebe měla buďto okénko vedoucí do vedlejší místnosti pro pány a obhospodařovala obojí, nebo se zde vyskytovaly dvě osoby, pro každé pracoviště sólo.
Dalo se s ní občas i popovídat, zpravidla až po cestě zpět, protože před tím moc nebyl čas, což ochotně chápala.
Dokonce bylo možné zaplatit až potom, když shledala, že není čas už ani na placení.
Svého času jsem s jednou takovou paní, ještě jako redaktorka v poměru zaměstnaneckém, dělala rozhovor, a musím říci, že mi tato paní utkvěla v hlavě a vůbec ne v negativním smyslu.
Divili byste se, jaký tato dáma vyprávěla neuvěřitelný příběh svého života.
Kdeže jsou zlaté hajlzbáby!
Včera jsem cestou na schůzku ve večerních hodinách v zoufalství zastavila na Václaváku u „meca“, protože hrozilo, že mi žaludek začne okusovat okolní orgány, neb jsem celý den nejedla.
Objednala jsem si Cheese s jahodovým nápojem a poptala se slušně obsluhy, zdali mají také toalety, protože i jiné orgány utrpěly v koloně na Argentinské.
„Nahoře“ pravila rezavá slečna neochotně a já jí položila na pult stovku s tím, že si to všechno vyzvednu pak, nebo se počůrám.
Odkvačila jsem po schodech nahoru, kde se v separé u stolku nudila dvojice černoušků.
Proletěla jsem dveřmi a rázem jsem měla dojem, že jsem v metru před mnoha lety.
Železné zábrany trčící do všech stran nešly ani přelézt, ani podlézt.
U nich stál bezejmenný automat, co vypadal trošku jako ten na kondomy a na něm cedulka 10,-
Byla bych hlasitě nadávala, ale nechtěla jsem vyrušit černochy od Happy Mealu.
Naštvaně jsem seběhla schody a při odebírání peněz zpět, jsem ještě chtěla požádat o rozměnění.
Ale protože slečna, vypadala, že už jen při otázce na brčko k jahodovému nápoji, mi jednu vrazí a vrhla na mě žulový pohled, šla jsem raději zpět k autu.
Za Nuselákem je pumpa, tam to ještě vydržím, pokud není Pavlák ucpaný.
Pokud ano, dopadnu jako Ticho de Brahe.
Dopadlo to dobře, ale je to fakt k pláči.
Ne, že by mě překvapilo, nebo namíchlo, že se za vykonání potřeby platí, to se platilo vždy, ale kdyby tam bývala byla stará dobrá hajlzbába, byla bych jí to s klidem vysvětlila a ráda zaplatila i tu pětku, ačkoli mám dojem, že to je značně předražené.
Rovněž bych přála oné slečně, aby se jednou počůrala, nemoha se vklínit přes železa na toaletu a aby ještě byl někdo tak pln ochoty a nechal jí mastit po dlouhém schodišti zbytečně.
Stačilo totiž říct, nahoře se za to platí, je tam automat, vemte si drobné.
Nána jedna, zrzavá!
Pěkný den!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
