Vzpomínám, kterak moje babička v určitých situacích s vážnou tváří říkávala: “PŮMĚR NEBYL DODRŽEN“. Já tomuhle mystickému heslu houby rozuměla, ale moje okolí, jako třeba maminka, děda, ti ano. Napadlo mě to včera. Přesně v sedm ráno, pak odpoledne v jednu, ve tři, a pak v půl sedmé…
Pro samou radost z vedra jsem vám totiž neřekla, že od té doby, co jsme pořídili onen nový kotel, jak si jistě vzpomenete, tento čas od času zlobí.
Respektive jeho takzvaný pojistný ventil.
Je to taková záležitost, čudlík, ze kterého by voda stříkala, kdyby tlak v tom celém složitém zařízení propojeném se solárním panely na střeše, byl tak velký, že by to bylo nebezpečné.
Je to tedy takový ventil hlídač.
Ten náš se o nás ale bojí trochu moc, ba co víc, možná skoro trpí nějakou fobií, poměrně dost těžkou.
Minimálně jednou za týden totiž dostane o nás takovou starost, že v obavě o kotel stříká a stříká a kdyby člověk neslyšel ten mamutí proud opírající se do zdí, lednice, schodů, stropu… všude, vystříkal by klidně všechnu vodu z kotle a možná i z Labe, které je nedaleko.
Pan opravář sem jezdí už tak často, že není pomalu efektivní ani odjíždět.
Napadlo mě dokonce, že by si ten chlapík mohl začít myslet, že se do něho Tomáš zamiloval a vytápí rafinovaně spodek domu proto, aby se mohli zase setkat.
Když vezmeme v potaz, že během teď posledního týdne tady byl povyměňovat kde co snad třikrát, před tím asi taky tři krát a včera tu opět strávil velice napínavé odpoledne, nebyla by to domněnka nepodložená.
V sobotu se labilní ventil rozstříkal dvakrát, takže už pomalu nestálo zato koberec dole vysoušet, pouze jsme lopatkou vybrali vodu.
Tomáš, který už ani nenadává, ani nenatahuje a nevolá “na Bůh” , pouze mechanicky a s beztvarým výrazem, vytírá, se s pánem domluvil na včera.
Následně jsme vybírali vodu ještě dvakrát.
Pak včera v sedm ráno a tak dále viz výše.
Zábavné na tom bylo, že když pán přijel, byla právě průtrž mračen, a když to chtěl vyzkoušet, už mě ani nepřekvapilo, že voda stříká venku, vevnitř, shora, zdola…
Člověk si zvykne.
I koláč jsem udělala!
Pravda, měla jsem trochu problém najít suché místo, kde bych ho nechala vychladnout a neriskovala, že mi odplave, ale povedlo se.
Chtěla jsem minulý týden trochu vody pro kytičky a zvířátka.
Děkuji Universu, které nasytilo vodou dokonale nejen mou květenu, ale také venkovní zvířenu a vnitřní živé organismy od květin až po posledního pavouka v rohu stropu.
Babi, „PRŮMĚR NEBYL DODRŽEN“!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
