Views: 28
S úmyslem splnit slib daný malému Milouškovi, který má kytičkové medy rád, jsem se vrhla na zahradu, teď už nejen pro pampelišky, ale také pro sedmikrásky. Měla jsem v úmyslu udělat mu med kombinovaný z bylinek, které pomáhají ledvinám, močovým cestám a imunitnímu systému. Stala se první zvláštní věc…
Totiž objevila jsem na zahradě neuvěřitelné množství bylinky, která tu rozhodně před tím nikdy nebyla. (A to fakt vím, protože tu zahradu sekám – když mám čím, že)
Jde o tuhle krásku, která nádherně voní, tak trochu jako meduňka.
Je to vlastně hluchavka, ale říká se jí mrtvá kopřiva.
Mrtvá ale rozhodně není. Je účinnější, než bílá hluchavka a to hlavně, a teď se držte – na ledviny, močové cesty, imunitní systém, posiluje organizmus.
Když jsme se minulý týden během Popelení se Šárkou zapovídaly, říkala, že pokud má člověk rád svou zahradu, když se o ní stará, a tak podobně, tak ona si ho přečte a pak mu produkuje, co potřebuje.
Přišlo mi až neuvěřitelné, když jsem předevčírem koukala na ty koberce mrtvých kopřiv zrovna den po tom, co se Miloušek opět ocitl v nemocnici a já vyrukovala s košíčkem na bylinky pro něho.
Ale prostě to tak je. Nemusím to chápat, přišlo mi to od Šárky až skoro iracionální, ale je to zřejmě racionálnější, než to působí.
Co jsem řekla té zahradě nevím a ani nevím, kde se tu ta bylinka vzala.
Jsem za ni moc ráda. Je teď všude, kam se podívám.
Pochopitelně jsem ji přidala k sedmikráskám a pampeliškám, nakoupila hromadu cukru a dala se do medu.
Matlala jsem ho celý den.
Poslední dvě hodinky už probíhaly v době, když celý dům včetně taťky spal.
Chtěla jsem to už dodělat.
A stala se další zvláštní věc.
Ani pro ni, stejně, jako pro samozamykací dveře, levitující lahvičku v kolínskou, samopíšící telefon, samopíšící klávesnici, zhasínací světlo v koupelně a náhle se zjevivší hluchavku nemám vysvětlení.
Vysvětlím.
Abych nebudila tátu, chodila jsem kontrolovat stav medu na sporáku jen z předsíně, kdy jsem stála stranou a jen pokaždé hrábla mezi dveřmi vařečkou do hrnce a rychle zavřela, abych tátu nerušila.
Přesto se sporák sám přepnul z trojky na šestku, takže do té doby v klidu jemně přihřívaný med vykypěl až na zem a cukr lehce vzplanul.
Podotýkám, že já k čudlíkům ani nechodila, táta ani nerozsvěcel, natož aby vstal a nikdo jiný to udělat nemohl.
Med jsem zachránila.
Hodinu a půl jsem vytírala, protože kdo kdy vylil med na zem, ví, jak dlouho to lepí.
Nechápu to.
Navíc táta ráno hlásil, že má rádio jinde, než ho měl a staženou anténu, což neudělal asi 50 let zpátky.
Bůh suď, ale je to v řadě již tolikátá nevysvětlitelná věc tady, že jsem si zvykla.
Mám radost z medů a Milouškovi už jsem to vzkázala.
Jednu skleničku si nechám. Je skvělý v kafi a táta slupnul včera dva rohlíky s máslem a s ultra silným medem ze třech druhý kytiček.
Přeji vám krásný víkend, a kdybyste mě hledali, jsem někde v hlíně na zahradě.
(Jo a v pondělí vám povím, co dalšího jsem spáchala se zahradní flórou).
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.