Views: 15
Vím, že v moderní době a v 21.století, kdy létáme do vesmíru, kolem Země krouží ISS, kterou je možné on-line okukovat ze všech úhlů na netu, když máme solární, jaderné a jiné elektrárny, když jsme schopni v kouli sledovat vlnící se plazmu a přítomný fyzik nám dá hodinový komentář, jak to je možné, když máme urychlovač částic, že asi není moc prostoru cokoli například v oblasti fyziky objevovat.
Možná už fakt bylo všechno objeveno a popsáno a všechno nám umí fyzika vysvětlit.
Já mám ale denně pocit, že tam je nějaká mezírka, která byla podceněna či nedozkoumána.
Hele:
Ve dne tu zpívají ptáci a jezdí auta.
Kousek od nás je okresní silnice.
Za polem až skoro u horizontu je pak kdesi v dálce dálnice, která ani není vidět.
Je stále stejně frekventovaná.
Skoro je možné, že v noci je o maličko méně frekventovaná.
V noci tady také zpívají ptáci, štěkají lišky, huhlají mufloni, štěkají psi, bzučí komáří a cvrkají cvrčci…
A přes to, je ta dálnice v dálce asi tak pětkrát víc slyšet, než ve dne!
Vím, a dostala jsem vysvětlení, že v noci je dálnice víc slyšet, protože je méně ruchu z okolí.
Ale já si myslím, že tu je i ve dne docela ticho.
Pravda, soused neseká a já také nesekám.
Ale ten rozdíl je tak znatelný, je hmatatelný, je skutečně veliký.
A není to jenom tady.
Zkuste si v pokoji zhasnout a někdo ať promluví a budete mít stejně dojem, že jste ho ve tmě slyšeli víc.
Už jsem nad tím přemýšlela mockrát.
Od dětství nad tím přemýšlím a pořád se mi to vysvětluje stejně. Ve škole jsme se také učili to samé a vlastně bych to měla vzít jako fakt a neřešit.
Jenomže já mám dojem, že tady vědci něco zanedbali.
Že prostě uvěřili prvnímu vysvětlení a víc to nezkoumali, protože je to nebaví.
No ale, co když má světlo, něco společného se intenzitou zvuku?
Sice nevím, jak by to bylo možné, ale já být vědcem, tak se do toho pustím.
Pak mě ještě napadlo jiné vysvětlení.
Naše vnitřní.
My už přece dávno víme, že když je mozek omezen na jednom ze smyslů, automaticky posiluje jiný.
Nemusí to tedy být důvod fyzikální, ale čistě reflexivní a nejen pocitový.
Jsme nastaveni, abychom přežili.
Kdesi hluboko uvnitř nás je zakódována potřeba zachovat si život, máme obranné reflexy a máme také ochranné reflexy.
Ono posílení ostatních smyslů, při výpadku jiného má předně ochranný charakter.
Jistě, protože pokud ve tmě nevidím nepřítele, mozek moudře posílí schopnost ho slyšet.
Má to logiku a je to tak.
No a nemůže to tedy být tak, že jakmile se venku setmí, jakmile naše vnitřní hodiny přepnou na režim večer, tak se mozek automaticky popřehazuje na „noční slyšení“?
Prostě ví, že toho moc neuvidíme, protože se stmívá a tak posílí sluch.
To je jediné, jak si to vysvětluji, protože utichnutí ruchů okolo, jako jediné vysvětlení mi nestačí.
To by museli být vědci, co to takhle zdůvodňují tady, aby se přesvědčili, jak huláká ta dálnice v noci a jak vůbec není slyšet ve dne.
A to ani, když jedu na kole směrem k ní a jsem už skoro blízko, protože po polní cestě se tam dá dojet.
Ani tehdy ji neslyším tak, jako když teď tady sedím, mám rozsvíceno, ale venku je tma.
Moje soukromé bádání není ukončeno, ale buďto má světlo vliv na šíření zvuku, což není moc pravděpodobné, nebo můj mozek ví, že je noc a já víc slyším, i když v pokoji svítím.
Protože prostě tomu vnitřnímu systému je to jedno a jede si podle vlastních hodin.
No a teď se na mě mohou fyzikové vrhnout.
Já si počkám na neurology a neurochirurgy a jiné moudré tělozpytce. 
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
