Views: 10
Musím vám něco povědět, ale bude to takové nesouvislé a nemám vůbec zdroj, protože jsem k tomu přišla pozdě.
Je to ale něco, co jsem v životě neviděla a ani to popravdě racionálně nemám jak zpracovat. A nejsem sama.
Jak jsem viděla, tak ani lidé, kteří u toho byli, nebyli schopni to pochopit a pobrat.
Nejhorší je, že ani nevím, na jakém programu jsem byla.
Prostě jsem potřebovala vypnout po tom, co mi odešla klientka a tak jsem s sebou praštila na kanape s tím, že si jako dáchnu, vyčistím hlavu a pak půjdu čekat na další.
Pustila jsem televizi.
A to je právě to, že nevím na jaký program. Snad ZOOM nevím.
Každopádně byl tam nějaký cestopis a člověk, který projížděl nějakou Afrikou a kdo ví kde v pralese navštívil nějaký kmen.
Ten ho jako uvítal.
Celé to bylo komentované tím člověkem a šlo prostě o dokument.
Mimo jiné tam byl šaman.
A teď to začne.
Ten člověk z toho štábu, ten cestovatel, s ním jako mluvil a u toho ho točili. Normálně si s ním povídal.
Pán vypadal jako prostě domorodý šaman.
Ani bych si ho jinak nepřestavovala.
Nadto byl veselý, hrozně v pohodě a velice přátelský.
Když mluvil o kmeni a o přírodě a zvířatech a duchách a bozích, se kterými si povídá, vypadal, jako by našinec popisoval pražské metro.
Prostě to nějak jezdí a funguje to.
Nepřišlo mi, že by duše zemřelých a kontakt s jejich bohy, pokládal za něco zvláštního.
A pán se ho zeptal: „ co ještě umíte, když jste šaman?“ – vypadal pobaveně a šaman vlastně taky.
„Taky umím být neviditelný“, to řekl asi stejně, jako když někdo řekne, že umí napsat dopis ve wordu.
Oba se tomu zasmáli.
Jak šaman, tak pán.
Jen jsem měla dojem, že pán se směje tomu, co řekl, a šaman tomu, že to pánovi přijde tak úsměvné.
Pak tam pojídali nějaká místní jídla a do toho byly prostřihy na opičky a vzácné květiny, které tam rostou na stromech a jsou léčivé jak pro opičky, tak pro domorodce.
Pak pili nějaký odvar z jiné bylinky, který prý byl léčivý a měl by pánovi a jeho kamarádům ze západního světa vyčistit tělo.
Ještě tam byli takhle, odhaduji týden.
No a takhle seděli venku a pán si povídal s nějakou ženou, která kojila malé miminko, a kolem ní poskakovala další batolata, která vypadala strašně spokojeně a umouněně, ale zdravě, když ten kameraman přešvenkl na dva muže, kteří z pralesa do vesnice přinášeli zjevně raněného člověka.
Záběr na jeho stehno byl nechutný.
Měl otevřenou, zanícenou, tržnou ránu a v ní červy!!
Takoví malí červi se mu tam hemžili.
Přemýšlela jsem, že to přepnu.
Šli rovnou k šamanově chatce.
Kameraman spěchal za nimi.
Pak bylo vidět, jak se štáb cpe to té chatky, aby viděli a jak šaman vysvětluje, že to nejde.
Nějak se tam dohadovali, až šaman povolil a umístil je úplně v rohu, kde působili nenápadně.
Byl tam jen kameraman a ten pán.
No a šaman a raněný muž, který vypadal hodně zbědovaně.
Kameraman měl naštěstí kameru, kterou dokázal, přibližovat obraz i na to zranění, šamana a občas na obličej raněného pána.
Co se pak dělo jsem prostě nepobrala.
Šaman se napřed něčeho napil, pak něco zamumlal a vzal si nějaký bubínek, kolem kterého byly větvičky a listy.
Rytmicky bubnoval a něco odříkával do rytmu toho bubnování.
Znělo to pomalu, velmi sugestivně, ale klidně.
Raněný pán zjevně usínal.
Ten šaman ten rytmus zvyšoval a pořád a pořád hlasitěji bubnoval a rychleji a hlasitěji mumlal, pořád do rytmu.
Když jsem si myslela, že to už nemůže stíhat odříkávat a rytmus připomínal techno, stalo se něco neuvěřitelného…
Ty červi z té nohy začali vyskakovat jako … jako když děláte popcorn!!!!!
Normálně vyskákali z té rány.
Pán se probudil, jen tak koukal, usmíval se a něco říkal.
Šaman ho uklidňoval, ale pak zase bubnoval, akorát, že ty rytmy, zase zpomaloval.
On zase začal usínat.
Ta zanícená noha, teď bez červů, nevím, kde byli asi na zemi, začala kolem té rány bělat.
Pak už byl střih.
Ten člověk, který tím dokumentem provázel, na konci řekl jenom to, že to nepobral, ale že už věří, že šaman asi umí i neviditelný.
A já z toho byla hotová celé odpoledne, a ještě teď jsem.
Prostě jediné, co mě napadá a má to něco společného s ráciem, jsou vibrace.
Ale prostě… oni vyskakovali jako popcorn!!!!
NECHÁPU – NECHÁPU, ALE VIDĚLA JSEM TO!
Neuvěřitelné.
A krásné současně.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
