Velmistr Svobodných zednářů: „Zajímá nás duchovní podstata každého člena“.

Návštěvy: 812

Řád démonizovaný, zatracovaný i obdivovaný. Budí respekt a zájem. Když jsem se před pár lety zajímala o rozhovor, nevěřila jsem, že projdu. Dodnes mám tento rozhovor za jakousi Nirvánu své redaktorské práce. Je zde organizováno mnoho politiků a osobností nejvyšších světových postů. Co o těchto lidech, o Svobodném zednářstvu vlastně víme?

Přiznám se, že fakt, že jsem se osobně směla setkat se samotným Velmistrem všech osmnácti lóží Svobodných zednářů v České republice, je pro mě dodnes velmi silným zážitkem.

Říká se, že člověka zpravidla kontaktují zednáři sami. I mě se to dílem potvrdilo.

I když o jedné nejmenované organizaci nic nevím a o zednáře v tomto případě nešlo, byl to právě její člen, kdo mě kontaktoval po té, co jsem neúspěšně psala žádost na brněnskou lóži.

Už jsem to vzdala, když se ozval.

Zavolal na můj soukromý mobil, který nikde ještě tehdy nebyl uveden.

Kontakty toho člověka mě udivily. Jestli jsem prošla nějakým sítem, lustrací, nevím. Pokládám ho čistě soukromě za jakousi spojku, ale na tuty by mi to vyvrátil.

Dostala jsem kontakt na jednoho člověka, který se mnou hovořil, ani nevím o čem, a on mi řekl, ať zítra zavolám dalšímu člověku.

Opět rozhovor prakticky o obecných věcech.

I od něho jsem obdržela kontakt.

Opět rozhovor po telefonu.

Opět kontakt. Na ten jsem se nedovolala, tak jsem zanechala SMS.

Uběhlo čtrnáct dnů.

Nebudu vypisovat, co neuvěřitelných náhod se mi mezi tím přihodilo, protože nevím, zda to všechno opravdu nebyly jen náhody.

Od bezdomovce, který u nás zvonil v půl jedenácté v noci s tím, že má hlad, (byla jsem tak konsternovaná, že jsem mu dala celou bábovku a dvě stovky) až po stopaře na silnici, kterému se udělalo špatně, a kterého jsem vezla na pohotovost a na Kolbenově ulici tři dny na to, další kolize, pro změnu Dán, který opět zkolaboval za volantem. Tehdy jsem volala sanitku. (psala jsem o tom).

Až po neznámého muže na hradě Rabí, který mě oslovil při prohlídce s tím, že se mám pozorně dívat.

Zapomněl mi ale říct na co, takže jsem po prohlídce měla oči jako Hurvínek, a i když jsem ho pak na konci hledala, už jsem ho nenašla.

Cestou domů mi pak volal ten kontakt, co jsem mu nechávala zprávu a řekl mi to tolik kýžené telefonní číslo.

Neodkládala jsem to.

Muž na druhém konci, na mě do telefonu působil mile, civilně, klidně, skromně a vstřícně.

Na schůzku jsem šla velice nervózní, byť jsem neměla mít ani moc důvod.

Ale působil i na živo stejně, jako po „drátě“.

Pan Jan Brousek je charismatický, příjemný člověk, jehož energie má na druhého uklidňující vliv. Jeho povídání bylo tak poutavé a zajímavé, že jsem zapomínala otázky, které jsem mínila položit.

Záměr? Napadlo mě to.

Ztrácela jsem se v historii zednářství i barvitém vyprávění z jeho vlastního života.

Dalo mi dost práce se k otázkám vracet.

Nečekejte, že se dozvíte něco převratného.

Je to přesně tak, jak to působí.

Svobodní zednáři jsou organizací lidí velice duchovně daleko, nemají zájem se zviditelnit, a co vám prozradí sám Velmistr, je jen to, co se slučuje s jejich filozofií, která sahá daleko za hranice, které jsme obecně schopni chápat a kamkoli zaškatulkovat.

Přesto jsem cítila, že jsem o krok dál.

A možná ne o jeden. Pochopila jsem, že svět, ve kterém žijeme, je asi složitější, a že mnozí lidé, kteří nás denně na ulici míjí, zdaleka nejdou po jedné lince.

Již zkraje jsme si ujasnili, že budou jistě otázky, na které nedostanu odpověď.

No, divila bych se, kdyby ano.

Mnohé mezi námi proběhlo mimo záznam, mnohé jsem vytušila, mnohé si domyslela, mnohé jen s úsměvem přešla a přikývla.

Mnohem víc ale bylo toho, co se shovívavým úsměvem a pochopením pro mou zvídavost a zápal přešel mlčením on.

Je pravda, že Svobodní zednáři jsou tu už dob starého Egypta?
Ale není. Řád byl založen v roce 1717 sloučením tří londýnských lóží a od roku 1723 je dosud platná Andersenova konstituce.

Co je vaším mottem, nebo kde hledat nějaké vodítko, když chci trochu více zednáře pochopit?
Hledejte hodně ve slovech a učení Jana Ámose Komenského. Zaměřte se na slovo „svobodní“. Komenského odkaz je hodně patrný.

Jak vypadá výběr nového člena? Je pravda, že zednáři kontaktují ty, o které mají zájem?
Ne vždycky, ale někdy ano. Hlavně podle toho, zda usoudím, že tento muž by se k nám svým charakterem a světovým názorem hodil. Mnoho lidí se hlásí samo.

Podle jakého klíče je buďto přijmete, nebo ne?
Vždy s takovým člověkem někdo promluví. Potom s ním mluví další. Musí o sobě také něco napsat. Nakonec ale musí všichni souhlasit.

Jaké otázky vás například zajímají?
Pro nás je důležitý ten člověk jako bytost s jeho měřítkem hodnot, rozhledem a hlavně duchovní podstatou, která by se s řádem měla slučovat.

Pravicový, nebo levicový, věřící…?
Jsme absolutně nestranní. Je nám jedno, jakou stranu volil, nebo s jakou sympatizuje. Zednáři jsou přísně apolitickou organizací. I když, byl bych velice nerad a asi bych řešil, kdyby někdo obhajoval extremistické názory, ať zprava, nebo zleva.

Jak dlouho to trvá, než se k vám dostane nový zájemce?
Klidně i tři roky.

Kolik zednářů je v České republice?
Asi kolem 500.

Tak málo?
Byl bych rád, kdyby jich bylo víc, ale výběr je přísný.

Jak jste se vy sám stal zednářem? Kontaktovali vás?
Ano, ale vlastně jsem nevěděl, o co jde. Bylo to v Německu, kde jsem působil v jedné firmě. Oslovil mě člověk a já prakticky o řádu věděl jen z doslechu.

Jak se to stane, že se člověk u vás dopracuje až na Velmistra?
Zcela normální volbou. Jednotlivé lóže si vyberou své kandidáty, zpravidla dva, nebo i tři, a pak se volí jeden. Ze dvou jmen bylo to mé zvoleno demokratickou volbou.

Jste tedy jediným velmistrem pro všech osmnáct zednářských lóží v České republice…?
Ano.

Mohou k vám ženy?
Existují ženské zednářské lóže, a dokonce existují i smíšené, ale jsou to z našeho pohledu lóže neregulérní.

Něco proti nám máte?
Naprosto ne, spíše naopak. Ženy jsou mnohem zajímavější a řekl bych i kvalitnější a složitější nežli muži. Nicméně zednářství je historicky ryze mužská záležitost, a tomu bychom se zpronevěřit neměli. Navíc, když se potřebujete soustředit třeba na krásnou hudbu a cosi na úrovni jádra vlastní bytosti prožít, těžko se do toho patřičně položíte, když vedle bude sedět krásná bytost opačného pohlaví. Jak říkám, nejsme dokonalí.

Mluvíte teď o rituálech Svobodných zednářů, že ano?
Ano, i o nich.

Jak vypadá takový rituál, jak to probíhá, o co jde?
Jedna z otázek, které bohužel…

Chápu. Jde o magii?
Ne.

V co věří Svobodní zednáři?
V „Nejvyššího Stavitele vesmíru“.

Aha, to ale může být, co do víry, prakticky jakákoli libovolná energie.
Ano, no právě. Nejde o jméno, které si dosadíte. To je ryze váš svobodný výběr.

To je moudré. Tedy zednář ale musí věřit v nějaké vyšší vědomí, vyšší formu inteligence…?
Ano, to je podstatné.

Je pravda, že na dolarové bankovce je zednářský symbol?
Ano, je tam, vždyť celý Washington, D. C , je postaven podle zednářského modelu. Ovšem i na české padesátikoruně, kterou vytvořil pan Mucha, byl zednářský symbol.

Jak to? Mucha byl zednář?
A ne lecjaký. Byl jeden z nejvyšších a byl jedním ze zakladatelů, nebo obnovitelů zednářství u nás.

Jaký mají zednáři světový vliv?
Malý na to, jaký bychom si přáli.

Šalamounské. Zeptám se jinak. Kam směřujete, co je vaším cílem, nebo na co se zaměřuje filozofie Svobodného zednářství hlavně?
Symbolicky stavíme chrám humanity. V zásadě by bylo dobré působit na společnost tak, aby co nejvíce lidí, nejlépe všichni, měli na paměti nebo se řídili morálními zásadami.

Aby lidé přijali za své hlubší myšlenky, duchovně rostli a jejich základní proud směřoval k rozšíření vědomí na všech úrovních.

Svobodné myšlení a jakási souvztažnost člověka k člověku a vyšší moci teprve otevírá cestu ke svobodě duše a kvalitě charakteru každého jednoho člověka.

Charita patří mezi neopomenutelné základní povinnosti každého zednáře.

Jestli se má změnit společnost, musí se změnit jednotlivci v ní.

Jak na ně působíte?
Stačí nenásilně? (musí mi to stačit )

Zcela nenásilně mi tento pán otevřel další dveře mého pohledu na svět a společnost, ve které žiji.

Nutno dodat, že jsme si povídali bezmála dvě hodiny a nebylo to jen o tom, co jsem napsala.

Člověk musí číst mezi řádky, když naslouchá, a existují informace, které pojmete jen skrze to ryzí, a jsou tím pádem velmi cenným majetkem vaší vlastní duše.

Tudíž těžko publikovatelné.

Jde o pocit, který se následně promění v informaci, která vás posune.

A není třeba být přítomen byť jedinému rituálu. Jakmile to všechno přechroupete, vaše podstata vykoná váš vlastní rituál.

Ne, žádné osvícení – jen mi cosi došlo a rezonovalo, což je fakt nepřenosné.

Nikdy na něho nezapomenu. Jakoby to bylo včera.

Pevně věřím, že nový Velmistr Svobodných zednářů ČR, který nastoupil po panu Brouskovi, má stejně hlubokou duši, stejný přehled i pevnou podstatu, jako on.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]

Článek pro vás napsala:

Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“

Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.

Tyhle taky napsala:

Archiv autora

• Magie03.04.2024Horoskop pro všechna znamení – duben 2024
• Společnost01.04.2024Kde vzal Ježíš vejce a zajíce? Nikde, On je zdědil
• Magie29.03.2024A je to tu zas! Velký pátek. Poznáte Dryádu? Gnoma? Sonogu? Dnes je můžete potkat
• Magie26.03.2024Šedivé úterý. Požádejte paní Pavoukovou o peníze!