Views: 10
I navzdory častým neshodám s mými sestrami či jinými blízkými je stále stejně miluji a nedokážu jít spát, nebo se s nimi byť jen na chvíli rozloučit, když jsme rozhádané.
Podle mého, asi ne úplně skromného názoru mě udivuje, že v mém věku dokážu udržet své myšlenky na uzdě.
Myslím, že to někdy nedokážou ani ti nejdospělejší dospělí.
No co… co kdyby je třeba po cestě do práce přejel parní válec, nebo kdybychom šli spát a v noci by se jim něco stalo. …(ani napsat s vážností nedokážu něco, co by se jim mohlo stát).
I když třeba spolužáci prohlásí o učitelce že je to „tút“ a přejí jí smrt, napomenu je.
A začínají si to už i uvědomovat.
Když se pohádám s nějakou blízkou osobou a mám chuť jí zabít, a do hlavy mi chtějí naskákat opravdu, opravdu zlé myšlenky a návrhy na zlé přání směrem k dotyčnému (samozřejmě mi ty myšlenky do hlavy hází mé zlé imaginární dvojče Lucka, o které zatím nic nevíte), zhluboka se nadechnu a promítnu si obrázek té osoby, když se usmívá a vzpomínám na hezké chvilky s tím člověkem.
Pak myšlenkově napadnu Lucku a postavím u sebe v myšlenkách jakousi hráz, která mi brání myslet na zlé věci.
Když už se uklidním a uvědomím si, že ta hádka byla vlastně moje chyba (což je ve většině případů), jdu se tomu dotyčnému omluvit a prostě se MUSÍM postarat o to, abychom byli zase v cajku, než se ode mě vzdálí.
Před očima mi totiž běhají jakoby videa o tom, že se tomu někomu něco stane a zemře s tím, že jsem na něho byla naštvaná.
V tu chvíli bych si to asi šla hodit.
Dokonce ani lidem, které nesnáším, nepřeji nic zlého, protože přeci jen je to také člověk, který má přátelé, má rodinu a má svůj život. Co kdyby se mé vlastně nechtěné přání vyplnilo?
Nevím, jestli to byly náhody, ale když jsem v raném dětství byla na někoho naštvaná, stávalo se, že třeba odešel do pokoje a bouchla mu u hlavy lampička, nebo mu na hlavu spadl hmoždíř. (nebudu jmenovat)
Prostě vím, že má přání se plní, i když je jen tak mimoděk prohodím mozkem.
A to je sice občas dobré, ale taky je to vlastně dost náročné.
Proto doporučuji, ať jste na někoho sebevíc naštvaní, myšlenky si hlídejte.
Co kdyby… 
Johanka Schreierová
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
- Milujeme všechno, co je rodu ženského a ctíme rod mužský. Klaníme se nekonečné kráse přírody a moudrosti našich předků. Víme, že hranice jsou vždy tam, kde si je postavíme. A proto je vůbec nestavíme, abychom nepřehlédly kouzlo a věřily v zázrak.
Tyhle taky napsala:
Společnost09.07.2025Zlaté starožitnosti online? Staletími ověřená hodnota v online světě neztrácí!
Komerce30.05.2025Skluzavky a pískoviště promění vaši zahradu v dětský ráj
Komerce29.03.2025Co je to ryzost kovu a jak ovlivňuje vlastnosti řetízku
Společnost24.12.2024Přihlaste se na kurz umělé inteligence
