Návštěvy: 16
Tak já ji pomalu neunesu a holuba jsem při střelbách sestřelila jen omylem, ale mysliveček od soboty jsem. A moc všem děkuji, za držení palců, což zjevně pomohlo. Intenzívně jsem se v předzkouškovém období učila tři dny. Dokonce jsem odřekla všechny klienty a pomalu nebrala telefony.
Za tři dny jsem znovu přečetla celou učebnici o sedmi stech stranách.
Pokaždé, když jsem od toho na chvíli odešla, měla jsem dojem, že jsem hrozně nadupaná.
Jakmile jsem se koukla na otázky, které jsem si stáhla z netu, a které měly adepti kdesi v Olomouci, udělalo se mi nevolno.
Doba březosti veškeré zvěře my splynula s dobou hájení, říje, kaňkování, vývojem chrupu a přesrsťováním…
Právo myslivosti zase s právem loveckým.
Před usnutím v pátek už jsem byla tak zblblá, že bych nepoznala kachnu divokou od sokola.
A to mě neopustilo ani ráno v šest.
Už jen proto, že to je vražedná hodina, když ne pro důvod vstávání.
Trochu jsem se uklidnila, když jsem se dopotácela na místo, a zjistila, že vyklepaní jsou úplně všichni.
„No co, když tak to prostě zkusím za rok znova“, uklidňovala jsem, ale upřímně jsem si tak trochu neuměla představit, co řeknu doma a co řeknu Johance, jak na ní pak budu výchovně působit co se učení týče, když mě vyrazej.
Nakonec jsem došla k tomu, že když to neudělám, emigruju do Zimbabwe a po zbytek života se budu věnovat zkoumání etologie pásovsů.
Nemusela jsem.
Ačkoli hodně z otázek, předně z legislativy, zbraní a historie mi přišlo dost složitých, dlužno říci, že ani jeden ze sedmi komisařů neměl v úmyslu člověka potopit, ale spíš ho udržet na hladině.
Jakmile viděl, že se člověk na jednu z otázek tváří jako „blbý dítě u potoka“, začal mluvit a člověk se chytil. (z každé oblasti se tahají tři otázky).
Ostatně nejeden komisař se i dobře zasměje, když zcela vytrémovaný adept na otázku „jakou zvěř je třeba „vyháčkovat“, odpoví, „srnce“.
Ano, pan Joska, kterého znám z výuky a střelby jako smíška samotného o sobě, se po této mojí vskutku brilantní odpovědi málem rozplakal.
Já taky.
Ale zase tak úděsné to nebylo. Holt jsem se ukázala jako někdo, kdo nikdy nestřelil a patrně ani nestřelí žádnou kachnu.
Ostatní jeho důmyslné otázky jsem zodpověděla.
U historie a moc milého komisaře mi hodně pomohla prvobytně pospolná společnost, kterou jsem se pokusila zaplácnout otázku „historické mezníky myslivosti“. Mluvila jsem o pravěkém lovci asi pět minut, jenom abych se vykecala s dat, na která jsem tupá.
Mám ráda zvířata, les, ptáky a hlavně to všechno živé, takže jsem si nahonila výsledky na živých tvorech, etologii, chovatelství, migraci divokých husí a dalších živých tématech.
No a tohle je výsledek ročního snažení.
Jsem na to docela hrdá a jsem ráda, že to lejstro mám.
Ačkoli naprosto chápu, že kupříkladu průběrnému odstřelu se myslivost nevyhne, protože zde myslivec de facto zastupuje predátory, kterých je pomálu, protože jsme přírodu zparchantěli k obrazu svému, já jsem s chutí včera odpoledne vzala Ječmena a s taškou kvalitní dávky krmení vyrazila ke známým krmelcům vstříc životu.
Našla jsem noru, u které jsem sice číhala, ale s ohledem na roční dobu zbytečně, což nevadí, já se tam koncem března vrátím.
Vyhlédla jsem si taky místo, kam se půjdu nenápadně a pro jistotu bez Ječmínka podívat, až budou mít cca za měsíc matky bachyně malá selátka.
No a další moje cesta, kterou bych velice ráda nastoupila, vede k záchranné stanici pro lesní zvěř a dravé ptáky.
Neumíte si představit, kolik jich ročně skončí například s popáleninami od vysokého napětí, nebo zraněními, se kterými příroda, když zvěř vybavila pro život v přírodě, nepočítala.
To proto, že nepočítala s přičinlivostí nejblbějšího predátora, který vedle ní žije.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.