K ranní kávě: Pozdrav z Ostravy

Návštěvy: 21

V tuto chvíli, kdy je právě 23:00 vás všechny srdečně zdravím z železné Ostravy, kde v krásné, zázemí a s veškerým komfortem, který nám poskytla jedna z vás, usínám na doslova královském loži, abych se zítra (dnes) ráno v 7,30 odebrala ke krajskému soudu.

 

Přesně v 8,30 zde začne hlavní líčení ve věci Petr Kramný, kontra zákon.

 

Potrvá to dlouho a zítra to rohodně nezkončí.

 

Tato ranní káva se ihned po zkončení prvního dne hlavního líčení okamžitě rozroste o první zprávy z místa konání.

 

Teprve zítra ráno se všichni dozvíme, co je povoleno a co ne, takže nevím, zdali se článek rozmnoží nejen o text, ale také o fotografie, případně videa. Na všechno jsem připravena, ale nebudu překračovat zákazy, neb nemíním být vyvedena a zpohlavkována soudní ochrankou.

 

Každopádně plním slib a jsem tu.

 

Když pominu důvod, proč jsem prvně v životě v Ostravě, je tu hezky a lid je zde přívětivý.

 

Doufejme, že bude co vám ihned po návratu od soudu sdělovat, a že to budou zprávy pro vás příznivé.

 

Líčení je veřejné.

 

Soudní síň byla vybránba ta největší.

Akreditováno je 27 novinářů.

Míst je 50.

 

No a pohled z okna historického domu a bytu, jen 7 minut vzdáleného od soudní budovy, mi připomíná jeden moc pěkný film s Václavem Neckářem

 

 

O několik hodin později se těším nashledanou!

 

Míša K

---

---

Domnívám se, že jste sledovali pilně on-line přenosy a vstupy, takže oficielní informace máte už pohledem na diskuzi, kterou jsem ještě ani neprolétla.

 

Ode mě z první zuky a od stolu milé Carmily, dostanete hlavně pocitový vjem, který nevyprchal ani po té, co jsme soud s Klárou zajedly čtyřmi dorty.

 

Vidět in-natura Petra Kramného ze vzdálenosti několika málo metrů, je poměrně náročné, i když člověk řeší celou věc dva roky.

 

Navzdory tomu, musím smeknout jednak před paní soudkyní Gilovovou a také před státním zástupcem panem Legerským.

 

Kdyby byl každý soudce takovýto profesionál, s takovým smyslem pro detail, možná by naše soudnictví vypadadalo jinak.

 

Kdyby byl každý státní zástupce tak skvěle připravený a systematický, platí totéž.

 

Petr Kramný (vyjímám účes alá Ara Ararauna) byl přiveden do soudní síně eskortou na minutu přesně.

 

Jeho výpověď jste patrně četli. 

 

Mám nahrávky, které pochopitelně dodám, ale tady je k dispozici notebook, kde nedokážu převést mp3.

 

Doma do velkého článku to udělám.

 

Obecně Petr Kramný nepřekvapil.

 

Víceméně se ve své dlouhé řeči držel nahrávky kterou jsme slyšeli.

 

Ta trochu vzala za své po té, co si slovo vzala paní soudkyně.

 

 

” V kolik hodin jste naposledy měl kontakt s dcerou?”

 

“Nevím, nevzpomínám si, asi když jsem šel pro duhou vodu (dle jeho výpovědi kolem 22:00)

 

“Proč jste neřekl dceři, když říkáte, že jí už bylo lépe, aby šla třeba pro vodu s vámi, aby se prošla?”

 

“Nenapadlo mě to”

 

“Kdy se dcera přesunula na postel k matce?”

 

“Nevím”

 

“Tak rámcově, přibližně…”

 

“Nevím”

 

“Vy si pamatujete přesně, kolik bylo čeho, kolikery hranolky jste měli, jaké šaty měl kdo, kolikrát jste se sprchovali, mluvíte o detailech … a pak si nevzpomínáte, ani přibližně na tak důležitou věc?”

 

“Nevzpomínám, byly zatažené závěsy”

 

“Proč jste poslíčka nepožádal, aby vyměnil povlečení, když bylo pozvracené, jak uvádíte, proč jste této možnosti nevyužil?”

 

“Dal jsem tam osušky”

 

Dlužno říci, že Petr Kramný během líčení nasytil všechny, kteří mu vyčítali nedostatek pláče. Plakal jako želva. Skoro i ve chvílich, kdy mluvil o holícím strojku, protože pro změnu zapomínal přestat.

 

 

Pan státní zástupce pokládal Petru Kramnému otázkly, kterými doslova rozbíjel jeho naučený scénář, kde dostával Kramného mimo koncept. 

 

Kramný není prakticky schopen jakkoli a to ani rámcově, zodpovědět, detailní dotazy na průběh událostí v době, kdy byly obě oběti již mrtvé.

 

Na jedné straně se drží verze o jedu, na straně druhé není schopen ani tuto verzi logicky obhájit.

 

Na otázku pana Lgerského v čem spočíval svářečský kurz odpověděl, že ve sváření el. obloukerm a CO2.

 

 

Na otázku, zda v rámci kurzu bylo školení o bezpečnosti práce, odpověděl, že ano.

 

V další otázce ovšem přesně věděl, co je dvojlinka a z jakého materiálu se vyrábí el. dráty. 

 

“Žárlil jste?”

 

“Ne, věřil jsem své ženě”

 

“Měla na FB přátele?”

 

“Měla jich tam hodně, různého věku, i ženaté. V autě jsem objevil na místě spolujezdce kamínky a tak jsem se jí zeptal, jestli někoho vezla, nikoho prý nevezla. S rodinou, s jejímž členem mi byla prý nevěrná, jsme se přestali stýkat, nevím, co měla ve FB. …. Protože tam měla hodně přátel, zakázal jsem jí ho. Později plakala, že jsem jí odřízl od přátel. Řekl jsem, že má telefon, tak ať jim zavolá. Později jsem ustoupil s tím, že budu mít na její FB přístup….”

 

V podstatě ale rozhodně nežárlil a své ženě věřil.

 

Součástí obžaloby je možnost, že Kramný měl možná v úmyslu po vraždě zabít i sebe.

 

Zde za státní zastupitelství udělala výtečnou práci, sama JUDr Rejžková.

 

 

“Měl jste nekdy sebevražedné sklony?”

 

“Nikdy”

 

A ještě perly z pera JUDr. Rejžkové

 

“Co jste se učili v rámci kuzru po rovině bezpečnosti práce?”

 

“Větrat”

 

“Víte, jaký účinek má el. proud na lidské tělo?”

 

“Nevím, nikdy jsem se o to nezajímal”

 

Za tímto účelem a v rámci objektivity jsem provedla rychlou studii.

 

Zavolala jsem kamarádce a nechala si dát k aparátu její pětiletou dceru. Té jsem položila naprosto stejnou otázku.

 

“Buď to s tebou zatřepe, nebo umřeš”.

 

Je smutné, že Petr Kramný není alespoň v této rovině informován do svých 37 let.

 

Zítřejší líčení můžete na Popelkách sledovat již on-line.

---

PRŮBEŽNĚ 30.7. 201

 

Vypovídá Lenka a čtou se její práva a postih v případě křivé výpovědi.

 

Lenka se rozhodla vypovídat.

 

pozn. Pan Kramný sedí po Lenčině pravé straně a dívá se na ní s ironickým úsměvem.

 

P. soudkyně položila otázku, která směřuje k soužití Kramného a jejího a také na vše, co by mohla k vývoji uvést.

 

Bratr byl od děství problůemarický a trpěl návaly vzteky vzteku. Doma se to neřešilo. Odmítal chodit do školy a utíkal z domu. Maminka byla benevolentní.

 

Později jsem se v roce 2000 odstěhovala od rodičů a s bratrem jsme se vídali méně. Potom se vyskytly nesrovnalosti a náš kontakt se ještě zmenšil.

 

Soud: konkretizujte to, prosím.

 

Šlo o peníze, které jsem měla půjčené.. Ty jsem vrátila.

 

Klárku jsem vídala, jezdila s ní babička k nám. Byla jsem s neteří v kontaktu.

 

Před pdjezdem do Egypta u nás Klárka byla, byla veselá.

 

V ten osudný den mi bratr volal, že jsou obě mrtvé a že neví comá dělat. Kolem poledne jsem ho kontaktovala a on mi sdělil, že je v nemocnici a že neví co se stalo. Volasla jsem cestovní kancelář a odsud se mnou situaci řešili.

 

Pohřeb jsem zařizovala já. Následovalo dědické řízení.

 

Pak jsem přestala postupně bratrovi přestala věřit.

 

Soud – proč?

 

Bylo mi divné, že nechce viděz žádnou dokumentaci z pohřibu a také mi bylo divné, jeho chování v rámci dědického řízený a jeho nechuť se dělit.

 

Doslova řekl, že Monika přišla s holým zadkem a s tím také odejde.

 

Následně jsem se z dědického řízení stáhla a iniciativu převzala moje matka.

 

Trvala jsem na tom že Klárka a Monika a jejich hrob zůstane napsán na mě, protože jsem neměla už důvěru.

 

Pozdcěji jsem cítila, že mnojem větší právo na vlatnictví hrobu má Radmil a přepsala jsem ho na něho. Matka mi to vyčetla.

 

Ranilo, mě, že matka nechala pak odstranit náhrobek, mě volali, že mám přijet. Na to jsem se zhroutila.

 

Pozn. Lenka pláče.

 

Radmil mi přijel pomoci a později jsme sehnali kameníka a objednali náhrobek nový. Matka řekla, že pokud jsme takto jednali, ona nechá celý hrob přesunout..

 

Když se bratr vrátil, z Egypta, už jsem mu nevěřila. Řekla jsem mu, že si myslím, že to udělal. LOn se mi vysmál. Od té doby jsem s ním, ani s matkou již nekomunikovala.

 

Vybavuji si, že ho Klárka nikdy nezajímala.

 

Soud. Co vám bratr sdělil o událostech v Egyptě, jak říkal, že tam žije a jak vám popsal onen kritický den

 

Řekl, že ležel vedle Klárky a že ta když se probudil, byla studená a tak se otočil na ženu abyx mu pomohla. Když zjistil, že je i Monika mrtvá, volal matce. To jsem nepochopila, proč napřed volal jí. Pak šel teprve bouchat na dvřele. Následně nějaká paní zavolala lékaře a on setrval v pokoji té paní.

Když volal z nemocnice, přišel mi spíše klidný

 

Soud – Připadal vám v šoku, třeba že by špatně artikuloval?

 

Ne, on stále přemýšlel, stále mluvil o otravě, že je pravděpoldobně otrávili a že to nechápe.

 

Čte se výpověď Lenky z přípravného řízení.

 

Svou výpověď Lenka potvrdila.

 

Mluvila jsem potom s bratrem opakovaně když byl přesunutý do jiného pokoje. Cítil se dobře.

 

Říkal vám detaily o tom, jak se tam měli, jak se ony projevovaly, jak dovolená probíhala?

 

Ano, říkal, že Klárkachodila do klubu pro děti a že si dovolenou užívali. Potom mlulvil o animáítorce na dětské diskotéce, kde byla animátorka, na kterou Monika žárlila.

 

O osduném dni říkal, jak jim bylo zle a jak se střídfali na toaletě. Zajímala jsem se o to, proč nevolal lékaře, proč se nepostaral.

 

On mi na to řekl, že proč zase on, proč ne Monika!

 

Soud – jaké bylo jejich soužití před tím? Jaký byl jeho vztah k dceři?

 

Vídali jsame se sporadicky. když jsme se občas vídali, přopadalo mi že se k dceři chová chladně. Jinak konkrítní věci nevím. Tím jak ochladl vztah mezi námki ochlazoval se i s matkou.

 

Na předešlou přítelkyn Moniku také velice žárlil, protože ona pracovala na recepci v lázních a on jí kupříkladu udělal scénu po které bil hlavou o zeď. Rozešli se na její popud. Na rozchod reagoval emotivně, nemohl ho unést.

Tuto ženu jsem kontaktovala sama, protože mě zajímalo, jak se choval bratr. Chtěla jsem pochopit, jak se vlastně vre vztahu chová a udělat si obrázek, co se vlastně mohlo stát.

Přiznávám, že jsem jí sdělila, že mu nevěřím.

 

Soud – Popisoval vám bratr, zda se problémy jeho rodiny posudný den lepšily?

 

Mluvil o tom, že mu bylo hodně zle. Klárka prý zvracela párkrát, ale polehávala, byla prý apatická. Zarazilo mě, že bratr uvíděl, že nebyla celý den zaptnutá televize a dítě jen tak polehává. Prostě jsem si to neuměla představit, když říkal, že byly zataženy závěsy.

 

Soud – hovořil bratr o oblečení zemřelých?

 

Uváděl že Monika měla šortky a tričko a Klárka tričko a že ty věci dal na recepci. Nechal si prý věci na památku. Věci, které měly osudný den, sbalil a přesunul se do jiného pokoje.

 

Soud – pan obžalovaný včera řekl, že jste mu měla říci, aby věci, ve kterých spaly a zeměly vyhodil.

 

V žádném případě, jsem nic takového neřekla.

 

Dále uváděl, že povlečení stáhl, že tam dal osušky. Mluvil o tom, že si od poslíčka vzal vodu. Bylo mi divné, proč nenechal převlékneou pozvracenou postel o které mluvi, jak tam mohli být v tom pozvraceném.

 

Kdy přišel bratr prvně s tím, že to mohla udělat Monika?

 

Asi tak třetí den.

 

Soud – Měla jste někdy informaci, že by mu Monika byla nevěrná?

 

Ne neměla. Bratr to ale hodně řešil. Já jsem tuto otázku nikdy neotevřela a ni jsem takové informace neměla

 

Udělil mi plnou moc ohledně jednání kolem bytu a nutných záležitostí tady v Čechách. Výdaje kolem těchto věcí jsem platila já. Nic jsem si nenárokovala, kupříkladu za platby na spoření, telefon a podobně. Postupně mi to uhradili rodiče.

 

Soud – požadovala jste někdy v souvislosti s vašimi náklady, aby se prodala nějaké jeho nemovitost, nebo majetek, aby se vaše náklady pokryly?

 

Ne, to ne. Počítala jsem s tím, že se bratr třeba k tomu nějak postaví až se vrátím.

 

Soud – zmínil se někdy o nějakých lidech, kteří by mu nabízeli odjezd z Egypta?

 

Ano, mluvil o tom, že se seznámil s někým kdo by mohl pompoci utéct. Ptala jsem se na podrobnosti, ale říkal, že si to zařídí sám.

 

Velmi mi pomohla česká televize.

 

Později si bratr vyžádal, aby k nám přijela televize znovu a natáčeli, abych to zprostředkovala. Kontaktovala jsem CT, ale ti byli v Egyptě a tak přijela Nova.

 

Soud – Jakou roli, jak obecně tak i stran nelegálního opuštění Egypta hrál pan Škorpík?

 

Bylo mi divné, co je to za člověka, že mu bratr tak věří, ale byl skutečně součástí všeho. Zajišťoval nějaké věci, měl prý známé na kriminálce, řešil s ním posmrtné skvrny, a ověřoval mu informace o tom, že měla Klárka a Monika modré rty.

 

Vzpomínáím si, že velmi řešil za jakou dobu se objeví posmrtné skvrny a to mu zjišťoval pan Škorpík.

 

Soud – mluvil pan obžalovaný, kde osudnou noc spaly?

 

Ano, říkal, že Klárka chvíli na své posteli a pak u Moniky.

 

Soud – v jakém rozpoložení přiletěl do vlasti?

 

Tehdy mě šokoval, protože byl v úplném klidu, jednu noc byl u rodičů pak v bytě a tam normálně fungoval a začaly jeho avantýry, jedna žena druhá žená, neuměla jsem to pochopit, že se klidně vrátil do bytu, kam já sama měla problém po události jít a on tam klidně fungoval.

 

Čte se výpověď Lenky z přípravného řízení,

 

Vyplývá, že Kramný byl agresívní, měl jako dospívající návaly zlosti, špatně se učil, byl dislektik. Vše schytala Lenka, kterou bil. Od matky za to sice byl trestán, ale operovala tím, že z toho vyroste.

 

Pozn. Lenka působí smutně, ale odhodlaně. Odpovídá sofistikovaně. Přestože stojí necelé tři metry od Kramného, nervoznější je on. Ona se jeho pohledům vyhýbá. Jakoby tam nebyl.

 

Během čtení dlouhé výpovědi Lenky, kterou učinila v přípraveném řízení a ve chvíli, kdy paní soudkyně čte pasáže o tom, co Kramný řekl sestře o zvracení a jeho rekacích na stav svých blízkých i to, co si sama Lenka o jeho reakci myslela, se Kramný ošívá, mění mimiku, sahá si na nos, poptahuje a hypnotizuje Lenku.

 

Ta chvílemi odsouhlasí, co soudkyně čte.

 

Soud – chcete něco dodat?

 

Ne.

 

Soud – Ještě mám jednu otázku. Byl bratr zručný?

 

Co vím, tak si všechno dělal sám, maloval, dělal podlahy – řekla bych že zručný byl.

 

Soud –  POkud jste byla s Monikou, pozorovala jste, nějaké zmeny nálad, něco neobvyklého?

 

Ne, byla veselá.

 

Státní zástupce – Věděla jste, upozornil vás někdo, že hovory, které vám byly zprostředkovány jsou monotorovány?

 

Ne nevěděla, neinformovali.

 

Na otázku státního zástupce dál Lenka uvádí, že Kramného problémy s telefonováním a přístupem na net, vyřešil pan Kočárek z Tn.cz. Nova mu platila jak přístup na internet tak i SIM.

 

St.z – Mluvila jste s ním někdy o nšjakém sešitě v domácnosti?
Ano, pokujd jsem něco potřebovala, vím že se to hjledalo v nějakém sešitě, kde byla čísla.

 

St. z – Všimla jste si v jeho bytě nějakých rodinných fotek?

 

Upřímně, moc jsem si nevšimla, nějakou fotku jsem zaznamenala na komodě, ale nevzpomenu si kdo tam byl. Nemohu si vzpomenout.

 

Na otázku Kláry Slámové, Lenka odpovídá že, Moniky Bratr Radmil situaci nadále velice těžko nese, nabízela se, že vypomůže finančně, ale on chtěl, přestože Lenka ví, že peníze nemá, řešit všechno okolo hrobu sám a Lenka uvádí, že ví, že ví, že si na to nakonec půjčil.

 

Klára – Jak hovořil o manželce po návratu?

 

Nemluvil ani o své, dceři, neprojevil lítost. Šok dostal až ve chvíli, když se dozvěděl, že polovinu majteku by měla dědit rodina Moniky. Tehdy řekl to s tím zadkem.

 

Klára – mluvil někdy s vámi o intimním soužití s ženou?

 

Zmiňoval se o tom, že Monika je odtažitá a že nic není.

 

Klára – Když jste mu řekla, že mu nevěříte, jak reagoval? – 

 

Vysmál se mi, byl arogantní.

 

JUDr. Rejžková – Bratr vám donesl po návratu kytici?

 

Ano, donesl jako poděkování, pak jsme byli sami tam v místnosti….. (paní Rejžková ji přerušila)

 

JUDr. Rejžková – Z čeho usuzujete, že tam bratr žil, v tom bytě?

 

Nebyla.

 

Tak jak víte, že tam bydlel?

 

Vím to protože to poznáte, když tam přijdete.

 

JUDr. Rejžková – Jak probíhaly hovory zprostředkované Alinaz?

 

Probíralo se, co se stalo, jak se to stalo a tak

 

JUDr. Rejžková – nic víc?

 

Ne.

 

JUDr. Rejžková – Konfrontuji vás s přepisy hovorů.

 

Čte se přepis hovorů, kde si mimo jiné Kramný stěžuje, že se má špatně a že neví, co bude po návratu a tak dále, mluvilo se o matce (špatně jsem rozuměla).

 

JUDr. Rejžková – Můžete se k tomu vyjádřit?

 

Ano, mohu, patrně takové věci proběhly, nevzpomněla jsem si…

 

JUDr. Rejžková nechává číst další přepis hovorů, kterého vyplývá, že Kramný se sestrou řešil možnost, že to udělala Monika a dále jí vyprávěl, jak se pohádal s Monikou, kde si stěžuje na zasraný facebook, kam nemá přístup.

 

Z dalšího přepisu vyplývá, že si sestře stěžoval na nevěry a také jí sdělil, že na FB už může a že tam napočítal nekolik chlapů a sděžije si na nevěru.

 

JUDr. Rejžková – trváte na své výpovědi?

 

Ano, ale to nebyl jediný hovor to bylo i přes skype … JUDr. Rejžková – ji přerišila s tím, že má odpovídat jen na její otázku, zdali trvá na to, že si v hovorech na nevěru nestěžoval.

 

Lenka odpovídá, že ano.

 

JUDr. Rejžková – nechává číst další přepisy hovorů…

 

V Poslední fázi mi vypadl server, takže nemám moment, kdy byla paní Rejžková poučena soudkyní, že její přepisy a čtení hovorů o věcech a šatech se týká zcela jiných věcí a ne oblečení z inkriminované doby a také moment, kdy se do Lenky navezl Kramný, kdy prakticky mluvil proti sobě, protože se snažil Lence podsunout, že řekla, že Monuku vyhrabe z hrobu, pokud to udělala, při čemž z přepisů jasně vyplynulo, že to řekl on sám.

 

Následuje výpověď matky Petra Kramného

 

Soudkyně – měla jste výchovné problémy se synem, jaký byl jeho vztah se sestrou, jeho vztah k ženám, a jeho vztah k manželce? Za jakých okolností jste se dozvěděla o úmrtí? Co vám o této věci syn řekl?

 

Napřed bych ráda uvedla že mi to je moc líto, syn přišel o mamnželku a dceru a my o vnučku a druhou dceru a že se ta rána nikdy nezahojí.

 

Syn byl jako každé jiné dítě, úplně normální. Byla jsem napřed vdaná a pak manžel pil, takže jsem se rozvedla. Lence byl rok. Moji rodiče mě vzali k sobě.

 

Děti byli normální, občas se poškládlili. Ve škole se zjistilo, že syn je dislektik a deti se mu posmívaly. Pak už to bylo dobré, Lenka se učila lépe. Syn neměl nikdy dvojku schování, spíše byl tichý. Nepamatuji si, že by se pral, ale byl normálnmí kluk. Měl potíže s učením díky dislexii.

 

Pak šel do učení, pak neměl práci, pak jmi našel. Říkám, hašteřili se jako normální děti, nikdy jsem neviděla, že by Lenku bl. Byl jak každé normální dítě.

 

Měl kamarády jak ve škole, tak i před tím ve školce. Hrál si s dětmi. Děti se k němu chovyly slušně.

 

Soud – Nebyl Petr vznětlivý?

 

Ne, oba byli stejní, jen Lenka se lépe učila, jinak byli oba stejní. Když se pohádali, zase se usmířili.

 

Soud – jak se jejich vztah vyvíjel?

 

Jeden druhému pomáhali. V budoucnosti nedošlo ke změně až do doby, když dcera potřebovala půjčit peníze. Bylo všechno v pořádku, nevím, o jakou se jednalo částku. Zeťovi krachovaly obchody, měl dluhy a pak mu nějací věřitelé prořezali gumy. Dcera si chodila půjčovat také k babičce. Pak si půjčila od syna a ten se pak vyjádřil, že už asi ty peníze neuvidí.

 

Brečel, že nemá peníze. Peníze mu nevrátila.

 

Až když na tom trval, tak mu peníze vrátila. Od té doby, se spolu nestýkali, nevídali. Dcera se po události vyjádřila, že možná je svede dohromady tato zlá událost, že to je k neuvěření.

 

Soud – Jaký byl jeho vztah se ženami?

 

Ony za ním dívky běhaly, my se tomu s manželem smáli, on je nevyhledával, ony chodily za ním. Pak měl vážný vztah a ten krachnul, protože syn má raději domácnost a dívky se chtěly bavit.

 

Soud – to vám někdo řekl?

 

Ne to jsem tak vydedukovala, jak syna znám. Reagoval tak, že plakal, rozchod nesl těžce. Chtěli si postavit domeček.

 

Soud – Čím se vyučil a kde pracoval?

 

Vyučil se zámečníkem, pak pracoval jako řidič, rozvážel colu a pak dělal ochranku v lázních, dělal hlídače.

 

Soud – Byl syn zručný?

 

Když si zařizoval byt chtěl si sehnat odborníky elektrikáře a kamarády, malovali mu kamarádi, kteří v tom měli odbornosti. Když jsme potřebovali my tak vždycky ochoitně přijerl a vypomáhal a také u babičkjy pomáhal.

 

Soud – odborně také pomáhal?

 

Nevím. Ale k práci se stavěl pečlivě, vždycky to udělal dobře.

 

Soud – Jaký byl jeho vztah k penězům? 

 

Je spořivější, než dcera. Vždycky šetřil a pak si něco koupil. Měl rád auta a motorky a to si uměl opravit i druhým.

 

Soud – Můžete blíže rozvést jejich manželství s Monikou?

 

Jednou se ozval zvonek a tam stála slečna a byla mi povedomá a já se zpoetala, jestli není Nicejová a ona řekla ano. Jinak v pořádku, dali jsme jim nějaké peníze na zařízení bytu a také babička, jim dala. Takže byt byl zařízen komplet z našich peněz. Měli se hezky. A pak donesli fotku z ultrazvuku a řekli, že čekají rodinu, ale že brát se budou až po ní, Svatbu jsme platili.

 

Hostinu jsme pak museli ukončt, protože tam došlo k nepříjemnosti s \moniky bratrem.

Jinak byli šťastní.

 

Nikdy jsme nepozorovali, že by měli nějaké problémy. Monika měla hodně kamarádek.

 

Po tom co si udělala tu zdravotní, tak se trochu změnila. Ke Klárce se chovala pěkně, když byla malá.

 

No pak třeba Klárka přišla a říkala, že mamka s tátou nemluví, protože táta se zlobil, že mamka byla s kamarádkou a měla víno. Nelíbilo se mi, že říkala Klárce, že nesmí tolik jíst, jinak že bude silná.Klárka měla ráda sladké.

Před odjezdem, se Klárka svěřila, že na ní nebude mít mamka čas, protože má zájem jen o počítače. Řekla jsem jí ty kecko maminka s tatínkem tě mají rádi.

 

Před odjezdem se smáli byli spokojení a měli, když jsem tak přišla, již sbaleno.

 

Soud – kdo hospodařil s penězmi?

 

Když jsem s nimi byla teřba na koupit, tak peněženku držel syn. Petr jim dával peníze na stravu. Třeba 1000 korun, nebo pět set, aby si něco kopili.

 

Soud – Takže kasu držel syn?

 

Ano, tak někdo se starat musí.

 

Soud – Než odjížděli, měl nekdo zdravotní potíže.

 

Že by bli někdo nemocný, to ne, ale Monika se léčila na srdíčko, ale jaké brala léky a s čím se léčila, nevím. Syn se s ničím neléčil.

 

Byli jsme domluveni, že pošlou zprávu jak doletěli a jak se mají, pak přišla zpráva, že měli potíže s pokojem. Pak jsem volala a Monika mi řekla, že se mají dobře, že ona se opalovala a Petr dovádí s Klárkou v bazénu.

 

Soud  – a Pak?

 

Asi ve 3:15 zazvonil telefon a syn plakal, že neví co má dělat že Monika a Klárka jsou mrtvé. Řekla jsem, ať někoho zavolá byla jsem šokovaná a telefon jsem položila. Volala jsem dceři, která řekla, že dojede.

 

Pak jsem tam volala znoiva synovi a ale ozývalo se jen dýchání, a tak jsem do sluchátka křičela a vzala to nejká paní, která řekla, že Petr tam leží, že nemůže dýchat.

 

Pak ho odvezli na výplach žaludku do nemocnice. Pak jsem volala Radmilovi. A pak zase synovi.

 

Ten mi řekl, že mu pumpovali žaludek, že mu není dobře, že je slabý a že z něho šla nějaká hnědá kaše.

 

Pak se něco rozeběhlo a Radmil volal na policii a na nějaká místa, aby mu něco řekli. Že mu přišla o život sestra a netěř.

 

A pak se to dalo do televize, aby nám pomohla.

 

Soud – co vám řekl o osudné noci?

 

Řekl že meli průjem a zvraceli, ale holkám že už bylo bylo docela dobře, ale on že pořád zvracel a bylo mu zle. Řekl, že neví, co se tam stalo, že měl dojem, že už je jim líp, tak je nechal spát, aby se vyspaly, ale ony umřely.

 

Řekl, že před tím Monika zatáhla závesy s tím, že jim není dobře, že dnes nikam nepůjdou,. a tak se rozhodli, že zůstanou na pokoji. Synovi pak bylo taky špatně, a tak zvracel v koupelně a pak šel pro vodu.

 

Kdy šel pro vodu neříkal, ale snad někdy v noci.

 

Soud – Zmínil se jak to snášela Klárka, jak se chovala? Dívala na televizi, pohybovala se…

 

Říkal, že polehávali, já jsem se neptala. Konktrétně řekl, že polehávali. On že měl bolest na hrudi, ale jim je líp a že je nechá spát.

 

Soud – Jak reagoval syn na mediální prezentaci případu, jak se o tom psalo, zdali se k tomu před vámi vyjadřoval.

 

Chtěl vědět, co ste stalo. Když jsem se ho ptala, jestli jim nic nic neudělal, říkal, mami opravdu ne.

 

Soud – Jak snášel pobyt v Egyptě po události?

 

V době, kdy byl v Egyptě, mu paní psycholožka, radila, aby se těch věcí tam zbavil, protože mu je budou pořád připomínat. Pořád plakal, říkal, že nejde ani na pláž. Proste snášel to špatně, pak říkal, že by mu mohl někdo odjezd zařídit.

 

K pohřbu uvádím, že jsme všechno polatili, až pak jsme řekli, že by bylo hezké, kdybychom platili věci napůl. Rodina Moniky peníze neměla, nakonec jsme dostali do obálky 19 000.

 

Pohřeb proběhl důstojně.

Cestou na hřbitov jsme se bavila s dcerou a říkala jsem proboha snad jim něco neudělal, ale dcera řekla, že neboj mami. Já jsem řekla, no mohl to udělat kdokoli i ona.

 

Později mi dcera řekla, že kdybych věděla, co ona, tak bych ho neobhajovala, ale já nevěděla, co ví., pak řekla, že ví věci od kriminálky.

Dcera byla s kriminalisty u domovní prohlídky a to mě trochu zarazilo, preotože to je přeci náš syn.

 

Matka líčí, jak dcera naléhala na kriminalistu, aby řekl i matce, co ví. Používá přímopu řeč, vykřikuje. “tak už jí to řekněte, tak už jí to řekněte”, předvádí chování a intonaci své dcery

 

Následně líčí jak krminalista svěřil, že zde byl el. proud a že to prokázalo šetření. Dále znovu cituje a téměř paroduje svou dceru.

 

Soud – vypovídáte téměř shodně jako v přípravném řízení. Až na pasáž pojednávájící o jeho propuštění z Egypta a předešlém plánu takto učinit nelegálně. 

 

Čte se výpověď z přípravného řízení.

 

Před přestávkou matka Petra Kramného vypověděla, že syn otce do aktu vzdát se nároku na dědictví nenutil, pouze se ho byl zeptat, zdali ho chce, na to otec odpověděl, asi ano.

 

Kramný pak byl za ním znova na to satejné se informovat a tehdy měl otec říci, že se nároku vzdává.

 

PŘESTÁVKA DO 13:30

Líčení pokračuje výslechem matky. Téma je přemístění náhrobku

 

Prtosila jsem dceru ať to nechá tak jak to je, ale ona na mě nedala. Hrob byl psán na ni ale ona nedala, a nechala přepsat hrob na Radmila.

 

Na to jsme šli a ptali se, jestli se to dá zastavit, ale nešlo to. Na to mi poslal Radmil 700,- za místo.

 

Petr se to dozvěděl a řekl, že mám koupit, vedle místo a náhrobek přesunout. Koupili jsme místo a náhrobek jsme přemístili.

 

Já jsem to tam upravila, aby to tam holčiny měly pekné, pak mě napdali, že jsem ukradla náhrobek.

 

Toto se stalo, když byl Petr ve vazbě. Ale o všem věděl.

 

S dcerou se dosud nestýkáme.

 

Soud – Jak se vám jevila paní Monika po psychiscké stránce?

 

Ona byla nálavodová, byla veselá, ale jak se jí něco nelíbilo, tak změnila náladu, hlavně, když nebyla středem zájmu.

 

Soud – spíše se ptám, jestli jste měla pocit, že by si chtěla vzít život.

 

Ne.

 

ST. zást. – Mluvila jste o těžkém dýchání u druhého telefonu, a jak dýchal u telefonu prvního?

 

No byl v šoku, byl rozrušený. Říkal, mami mami…

 

ST. zást. – Ptám se proto, že v přípravném řízení jste hovořila jinak.

 

Doplňuje soudkyně.

 

|No dýchal těžce, a pak jsem se s ním nedomluvila. Nymslím, že byl v tom rozdíl.

 

ST. zást. – Říkal vám o svém stavu něco konkrétního?

 

Jen že je mu slabo a že se necítí dobře.

 

ST. zást. . v kolik hodin?

 

Asi v poledne.

 

ST. zást. – Mluvil o tom, že v době, kdy jim bylo zle, někdoi volal pomoc?

 

|Mluvil o tom, že Monika někde telefonovala, alwe mluvila anglicky a on jí nerozumněl.

 

ST. zást. – zmiňival tělesnou tzeplotu zemřelých?

 

\Mluvil, že Klárka, byla ledová a po otočení modrá.

 

ST. zást. a Monika?

 

Nevím.

 

ST. zást. – chodila jste na návštěvy k synovi dmů, když byli manželé s Monikou?

 

Ano

ST. zást. – Byly tam fotky ?

 

Ano byly tam fotky \moniky a Klárky. Až pak po návratu, jsme mu říkali bay dal fotky pryč, kvůli jeho psychickému stavu?

 

ST. zást. – Mlivil s vámi syn o svých přítelkyních po tragédii?

 

Jen o nějaké Katce, která mu kontrolovala nějaké písemnosti. Je zadaná a má dítě.

 

ST. zást. – Když k vám přišel pan kapitán od policie, řekl vám i něco jiného, než že zemřely po zásahu el. proudem, a že se to asi stalo v koupelně a že Klárka se toho asi dotkla.

 

Klára- Bavila jste se se synem o jídle které meli jíist před tím, než jim bylo zle?

 

Nevzpomínám si.

 

Klára – bavila jste se vůbec někdy o této situaci o průbehu večera.

 

Nepamatuji se.

 

Klára – Stěžoval si syn někdy na Moniku at už před tím nebo pak?

 

Ne.

 

Klára – přijde vám v pořídku přesunout náhrobní kámen, z hrobu kde skutečně leží, na místo, kde nejsou a nechali je ležet jinde? Přijde vám to v pořádku?

 

Vadilo, ale ten co jsem to odstranila, jsem upravila.

 

Klára – Říkala jste, že jste úpřišla o druhou dceru, že to je tragédie, a poak jste řekla, že by to vlastněš mohla být i Monika. Jaký byl váš skutečný vztah k Monice a z čeho usuzujete, že by to mohla být ona?

 

Já jsem jí neobvinila, já jsem tak jen přemýšlela. Můj vztah k ní je takový, že to je matka mé vnučky. A když jdeme na hrob tak jí uctím.

 

Klára – Na prázdném hrobe?

 

To můžu kdekoli na jakémkoli místě.

 

Kramný – Stěžoval jsem si někdy, měl jsem sebevražedbné sklony?

 

Ne nikdy – neměl.

 

Čeká se na otce Moniky….

 

Je to drobný, nenápadný muž. Nejistý a zjevně vyčerpaný.

 

Soud – Jaké bylo soužití Moniky a obžalováného. Jak mluvila Klárka o rodičích? Okolnosti před dovolenou…. byl jste v kontaktu s dcerou v průběhu dovolené, jako byly kontakty a vztahy po návratu obžalovaného z Egypta?

 

Soud – Budete vypovídat?

 

Nerad bych tu něco rozváděl

 

Soud – musíte se rozhodnout.

 

Aha, tak raději ne….

 

Soud  – odkazujete tedy na výpověď učinenou v přípravném řízení?

 

…. ano…

 

Bylo to zjevné už v momentě, kdy pán přišel. Zjevně není psychicky v pořádku.

 

Soud – Děkuji, vám pane svědku, to je tedy pro vás v tuto chvíli všechno, můžete odejít.

 

Děkuji.

 

Na Kramného se ani nepodíval, ale podvědomě se ve své ohrádce před senátem odtahoval směrem doleva od stolu, kde Kramný sedí. Prozatím pomalu nejemotivnejší chvíle celého soudu. Mám chuť to zabalit a odejít brečet na záchod. Bylo mi hi strašně líto.

 

Čte se výpověď Moničina otce z přípravného řízení…

 

Z ní vyplývá, že svou dceru měl rád a ke Klárce měl velmi citový vztah. Bral ji za zahrádku —  “stavěli jksme stany, hráli si, byla to hrozně hodná a moc chitrá holčička, měl jsem jí strašně rád. Trávil jsem s ní hodně moc času. S dcerou jsem na výchově spolupracoval, ona mi třeba zavolala, když jsem s ní šel do školy, co má Klárka na sobě, jestli je teple oblečená, a já na to že ano. Byl jsem s ní moc rád.

 

Petr se choval ke Klárce jako otec k dceři. Ale když měla volit, chtěla jet raději se mnou, asi proto, že jsem jí všechno koupil.

 

Jednou jsme byli u bazénu a Klárka řekla, že to je bazén pro důchodce a když se vykoupu, omládnu. Ostatní lidé se tomu smáíli. Ona byla moc hodná a chytrá.¨¨Neměl jsem dojem, že by měli napjaté vztahy, Petr byl málomluvný, ale nepil alkohol ani nerkouřil.

 

Monika si nikdy nestěžovala.

 

Monika byla moc starostlivá, volala, jestli je nám dobře, jestli něco potřebujeme. Ldyž byla manželka o berlích, Monika jí chodila pomáhat. S Bratrem Radmilem se měla Monika moc ráda, měli k sobě blízko. S Martinem to bylo maličko jiné, on je jiný a ona také, tak to bývá. Nevadí mi, že se Petrovi k nám někdy nechtělo, každému se někdy někam nechce. Měl jsem Petra rád a když byl v Egyptě, bylo mi ho líto. Když se vrátil, nelíbilo se mi jak se chivbal a byl jsem proto naštvaný.

 

Pak mě mrzelo, že paní Rychlá (matka Kramného) chodila za manželkou do nemocnice a říkala, že Petr by se měl dát dohromady s tou Katkou. To mě vadilo, že jí to říká, ani jsem netušil, proč to dělá. Říkal jsem si, jak to, že se tak zmenila.

 

Petra jsem se pak zeptal, jestli to udělal, ale on řekl, že ne, že to bylo ve vodě. Řekl jsem, však jsi tu vodu přinesl, tak to musíš vědět. Na to mi neodpověděl. 

Nikdy neřekl, kdo by to mohl být a také nikdy neřekl, že se třeba omlouvá, že na Klárku nedal pozor

 

Moniku nikdy nepomlouval, až když byla doba, když dostala paní Rychlá polovinu peněz za pohřeb, tak začala Moniku pomlouvat. Nechtěl jsem to poslouchat a tak jsem tam položil peníze a šel jsem pryč.

Nevím, jak se mohli takhle změnit. 

 

Nevím, že by Monika byla nemocná, jen jednou byla u lékaře, že se jí udšlalo špatně, alke to je už dlouho.

 

Nikdy by Klárce neublížila, měla jí moc ráda a moc se o nístarala, aby bala hezká spokojená, hodně se spolu smály a bavily. Byla jako taková kamarádka. 

 

S Petrem jsem vycházel vždycky dobře, až po návratu z Egypta jsem mu přestal důveřovat”.

 

Jen se divím, jak měl všechno tak spočítané, říkám si, že všeho moc škodí.

 

Nevím, jak mohl Klárce a Monice někdo ublížit, neumím si to vysvětlit, nikdy to nepochopím. Monika se do Egypta těšila, říkala mi to. 

 

Jednou Klárka říkala, že už chce domů, že jí to moc nebaví, to bylo myslím v neděli, nebo v sobotu. A pak mi v noci volali – nic nechápu, nerozumím dodnes tomu, jak jim mohl někdo ublížit

Volal jsem pak Petrovi, ale on mi položil telefon, a já byl moc zmatený, tak jsem mu posal SMS, co stalo, ale on neodepsal.

 

Tak jsem volal paní Rychlé a ta mi řekla, že nemám Petrovi volat. Napsal jsem mu proto hodně zpráv. Pak odepsal, ale za celou dobu asi pětkrát.

 

Pro mě nepochopitelné, že on přežil, když by byli otráveni, ale nemyslím to zle, jenom to není věrohodné a také jsem mu přestal věřit, kdy mluvil s médii. Plakat jsem ho viděl jednou (měl slzy v očích).

 

Pak byla paní Rychlá u nějaké kartářky, která jí řekla že to neudělal a ona řekla no vidíte, on to neuděla, nechtěl jsem to poslouchat. Od té doby Rychlá Moniku pomlouvala.

 

Kramný se k výpovědi vyjádřit nechce.

 

Čte se doplňující výpověď otce Moniky. (přípravné řízení)

 

Kramný k výpovědi – upřesnuje hovor o zásuvce, kde se Moničina otce ptal na detaily, ohledně připojení a kdy mu otec vysvětlovalk čemu je který drát.

 

Tehdy jsem se ptal, jestli je jedno, když jsou jen dvě zdířky. 5ekl, že to je jedno. Podruhé jsem se neptal, už jsem si to udělal sám.

 

Následuje výslech Radmila. 

 

Kramný teď listuje ve spisu a hledá výslech Radmila z přípravného řízení. 

 

Soud – trváte na odškodnění ve výši (něco přes dva miliony, neslyšela jsem)

 

ano.

 

Soud – můžete odmítnout výpověď ze zákona..… (poučení) jak jste se rozhodl?

 

Budu vypovídat.

 

Nevím, kde mám začít….

 

Soudkyně mu pomohla

 

Stýkali jsme se, jezdili jsme na výlety, nebyli jsme spolu denně. Nepozoroval jsem nic zvláštního. Se setrou jsem vycházel dobře, hezky, ale nevídali jsme se zase tak často. Nikdy si nestěžovala. Myslím, že ona byla taková že v sobě problémy dusila. Byla velmi oblíbená, i na opracovišti, měla kamarádky, byla společenská.

 

Chodila za rodiči, otec jí pomáhal s Klárkou, třeba jí odvedl do školky a i do školy, měl s ní největší kontakt. Měli k sobě blízko. Babička tak často nemohla, protože špatně chodila, ale Monika s \Klárkou chodily k nám.

 

Monika se o Klárku starala hezky, a i o domácnost se starala.

 

Na otázku soudu uvádí, že mu vadilo, že Moniku někdy Kramný odmítal odvézt z práce, ačkoli bylo tma, nebo byla unavená a odvézt jí mohl, to mě trochu vadilo.

 

Soud  – Byl jste se setrou v kontaktu když byli na dovolené?

 

Ne. O tragédii jsem se dozvěděl, od pana Kramného, který mi zavolal. Pak jsem volal paní Lence. Pak jsem se dozvěděl že mám dojít k nim domů, tam jsem se dozvěděl detaily….pak jsem volal delegátce a volal jsem kam se dalo….

 

Dozvěděl jsem se že to byla nějaká otrava, ale to jsem se dozvídal tak kuse, nikdo za mnou nepřišel. Petr Kramný mi to prezentoval tak, že jim bylo špatně, že něco snědly, že Klárka byla modrá, a že volal na Moniku a ta byla mrtvá… já jsem pořádně nechápal, co se dje.

 

Psal jsem mu, proč nevolal lékaře on psal že mel nejaké tabletky. Postavil to tak, že něco snědli, že jim bylo špatně, že chodili pro vodu, že jemu bylo nejvíc špatně…

 

Soud – řešil jste, že jeho osoby se to vlastnw nedotklo, že přežil?:

 

Neřešil.

 

Smažil jsem se mu do Egypta psát, abych ho podpořil, protože jsem myslel, že to je tak, jak on říká, a ne jak píšou média.

 

Soud – a kdy se změnil váš pohled?

 

Když se vrátil. Začal se chovat divně a já ho začal sledovat doslova každý pohyb. Jednoumi řekl, jestli nechci nechci po neteři a sestře něco na, památku, to mi přišlo neuvěšřitelné, že se mě zeptá po cestě autem, jen tak.

 

Prostě myslel jsem, že se vráutí zlomený člověk, tak jako jsem byl třeba já, můj otec, přítelé, ale on se chovbal…  zařizoval si věci …. pak mi začal líčit co psal v mejlech …. a já řekl, že měl na ně dávat pozor, on řekl, “jsi jak moje sestra” a bylo vidět, že mu to vadí, nebo spíš, že nemá nijak pocit, že mohl něco udělat jinak.

 

Soud – Zmiňovala Lenka před vámi někdy že bratrovi nevěří?

 

Ano, později….

 

Co se týče věcí kolem hrobu, bylo mi řečeno, že když se nezřekneme dědictví, tak budeme platit polovinu nákladů na pohřeb. To mi řekl pan Kramný.

 

Na to jsme se sešli v resturaci a tam jsem řekl že ne, pak že ano, a pak jsem se rozhodl že se dědictví nevzdám, že tu půlku zaplatíme. Pan kramný na mšě naléhal pořád, aby mě přemluvil, ale já už nechtěl.

 

Soud – Jaký je vztah obžalovaného k penězům,

 

Byl pro něho majetek důležitý, lpěl na něm, říkal že do manželství dal všechno on.

 

Náhradu požaduji proto, že myslím, že když už tam ten náhrobek jednou byl, měl tam zůstat. Nikdo mi neřekl, že se někam stěhuje, že jejich hrob zůstane bez ničeho, s Lenkou jsem se finančně vyrovnal, přepsali jsme to, takže nechápu, proč se náhrobek pak přemísťoval. Morálně mám potřebu satisfakce.

 

Následně jsem pořídil pro svou sestru a neteř náhrobnek nový, který je vedle.

 

Soud – Měla vaše sestra nějaké zdravotní problémy, psychické třeba?

 

Vůbec jsem si nevšiml. Těšila se na dovolenou, byla veselá.

 

Soud – Jak o rodině hovořila Klárka?

 

Nestěžovala si ani na otce, ani matku, Bylo to dítě bez starostí.

 

Soud – Můžete říct, že by byl pan Kramný zručný?

 

Myslím, že ho bavila auta, těm rozuměl, doma si uměl udělat hodně sám.

 

Doplňující otázku soudkyně, zdali v tom je i elektřina, odpovídá Radmil, že to neví.

 

Klára – žádal vás Petr někdy o podporu ať už jakoukoli? 

 

No já mu jí poskytoval v těch mejlech a pak chtěl abych se připojil k petici nějaké na jeho podporu.

 

Klára – Jak jste vnímal vztah Petra Kramného a vašeho otce?

 

Měto přišlo nepřirozené, jak ho lákal na svou stranu, tak mi to totiž přišlo, možná ho chtěl přesvědčit o své nevině, možná v tom hkrálo roli to dědictví,m aby se ho vzdal. Volal mu, a vozil třeba na hřbitov – nepřipadaloi mi to normální.

 

Klára – Jak na vás působila situace kolem, přemísťování náhrobku a vysvětlil vám to někdo z těch osob?

 

Nikdo mě nekontaktoval, nikdo mi nic nevysvětlil, nechápal jsem to, bylo mi to líúto, ….

 

Klara – jak vypadal ten hrob pak?

 

Holá zem, propadlá zem, nic prostě… mimo to místo, kde ležely, bylo pohozené to, co tam bylo. Musel jsem pak hrob zakrýt provizorně, aby tam nenatekjla voda. Ony nejsou zpopelneny. Je to pro človeka náročné tohle pak řešit ještě k tomu, co už se stalo.

 

JUDr Rejžková – jaký byl váš švagr otec?

 

Jako každý jiný.

 

JUDr Rejžková – měl sebevražedné sklony?

 

Nepřipadalo mi.

 

JUDr. Rejžková – Vinila vaše matka Petra Kramného ?

 

Ne.

 

Kramný  – Vy jste tady pane svědku vypověděl, že vás nikdo neinformoval, že bude něco stehovat a já se ptám, jestli jste vy informoval někoho o tom, že si kupujete ostatky.

 

Soud – Pane obžalovaný, nikdo tady neřekl, že si kupoval ostatky, ale místo, alespoň z úcty k zemřelým přestaňte říkat, že tady někdo handloval s ostatky.

 

Kramný – Když monika slavila narozeniny, na téhle oslavě jste také byl, vyjádřila se před vámi, že by chtěla ode mě odejít?,

 

Ne.

 

Líčení se přerušuje do 1.7. 2015 8.30

---

[sexy_author_bio]

---