Views: 23
Ba ne, já nezastřelím nikoho, ani když se stanu nimrodem. Jo, nedělám si legraci. Pokud mě nevyhoděj pro blbost, tak ze mě za dva roky bude myslivec, a pak za další ještě dva roky i sokolník. A proto tento cíl to všechno dělám.
To bylo tak.
Protože nechci nic zanedbat a Žita ještě neviděl pan doktor, objednala jsem ho k prohlídce na sobotu.
A aby to Ječmenovi nebylo líto, objednala jsem ho taky. (ono by mu to líto nebylo, ale když odčervit a naočkovat jednoho, tak minimálně prohlédnout druhého).
Cestu tradičně Ječmen prohyperventiloval a Žito překvapivě ležel v přepravce celkem apaticky.
Vzala jsem s sebou kamaráda, (Tom byl v práci) protože jsem se bála, že v ordinaci zaútočí oba najednou jako správný miniprapor.
Náhodou jsem se spletla.
Žitomírovi byl pan doktor docela ukradený a v klidu se vyvaloval na kovovém lehátku. Injekci pomalu nevnímal.
Byl za to pochválen a také pan doktor prohlásil, že z něho roste krásný Kerský lamač kočičích chlopní.
Ječmen, po té, co se pokusil strhat váhu, jak na ní neustále naskakoval, odešel po prohlídce s kamarádem ven.
Pan doktor mi následně sáhodlouze vysvětloval, jak na kocoury, jak na srst a pak mi udělil rady, jak máme za 14 dnů, až Žitovi odezní karanténa po injekci, dávkovat odčervovací preparátky oběma našim obilninám najednou, aby to mělo smysl.
Pak už jsme si povídali a já se dozvěděla, že vedle toho, že je pan doktor Mecera lékař zvířecí, má vystudovanou i medicínu klasickou, ale že ho zvířátka baví víc.
Svěřila jsem se, že mě taky baví, ale hlavně v přírodě, a že ani Žita nemíním rdousit doma.
O tom jsme si také povídali, o polidšťování zvířat, a ani nevím, jak to přišlo, řekla jsem mu, že bych strašně chtěla dravce, ideálně sovu nebo výra, ale že je právě na houby, že by to muselo být v kleci a to že už mě nebaví.
„Já bych byla ráda, kdyby byla ochočená, a přiletěla ke mně, ale byla u toho volná“…
„No ale, to klidně můžete, to tak má kde kdo, sova se velice dobře vychovává a přiletí na zapískání… ovšem to byste napřed musela mít myslivecké zkoušky a následně si vystudovat obor sokolník. Pak můžete chovat jakéhokoli dravce“…
Logicky jsem tam následně strávila dalších čtyřicet minut, zatímco kamarád venku už měl Ječmena šestkrát omotaného kolem všech údů a Žito usnul.
Odjížděla jsem ne nadšená, ale přímo v euforii.
Doma jsem Tomášovi vytloukla do hlavy několik výstavních kráterů a myslím, že jsem u toho i poskakovala.
Můj celoživotní sen dostal vcelku reálný tvar, i když s sebou nese 4 roky studia.
Tomáš překvapil.
„Jé a to já bych taky chtěl“…
Včera odpoledne už jsem mluvila s předsedou mysliveckého spolku na Praze devět.
Večer jsme odeslali přihlášky.
Začínáme! 
Předešlé učivo se budeme muset doučit.
Za sebe, udělám to velice ráda, ale už teď mě mrzí, že jsem přišla o zoologii přímo v učebně.
Na všechny předměty se těším, jsem nadšená, jenom ta legislativa, to asi nebude tak záživné, ale uvidíme.
Zatím jsou mi záhadou jen tři věci.
1. Jak se zúčastním jednoho povinného lovu s mojí povahou, která vylučuje i vraždu obtížného hmyzu.
2. Jak složím zkoušky ze střelby z lovecké pušky, když neunesu pomalu ani prak.
3. Kde na sebe pak seženu myslivecký úbor. Asi si ho budu muset ušít, protože pochybuji, že se prodává i dětský.
V každém případě mám jasno v tom, proč jdu studovat.
Pro tohle:
A proto, že chci umět poznat všechny stopy, umět pomoct raněnému zvířátku sofistikovaně a odborně, vyznat se ve všech mysliveckých disciplínách (s tou střelbou nevím, ale tak nutně nemusím) a hlavně stát se sokolníkem!!!
Jestli to s Tomem zvládneme vystudovat, bude mít kraj Kersko a přilehlé okolí o dva myslivce a sokolníky víc.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
