Views: 16
ŽÁDNÁ! To je jasný. Přece jenom je ale určitě nějaká lépe snesitelná. Proč? Protože existují nevěry, alespoň si to myslím, které nám víc, nebo míň zasáhnou vlastní hodnotu.
Včera jsme u úžasného pana Kokty a jeho šimpanzího výběru milenky načali jisté téma a já jsem se ho chytla a přemýšlela.
Opět
Myslela jsem na paní Partyšovou a s ní i na desítky a stovky žen, postižených podobně chorými manžely.
Pomalu každý den takové ženy řeším na kartách. Jsou to ošklivé příběhy a člověku je z toho smutno.
Uvědomila jsem si dík příběhům, které tak často slýchám a nakonec i po tom včerejším medializovaném, že není rozdíl v nevěře, ta je prostě nevěrou, ale je obrovský rozdíl v tom, jakým způsobem tu kterou z nich vnímáme.
Ne všechno se nás totiž i stejně dotýká.
A nevěra, i když se týká jen jednoho z partnerů, s sebou vždycky potažmo bere i toho druhého.
V jeho očích i v očích okolí.
Kdyby mi můj partner byl nevěrný s Angelinou Jolie, Alenou Šeredovou, Ivanou Christovou, a podobně, které patrně nikdy nepotká – hehe – pak si půjdu stoupnout k zrcadlu a řeknu si, že se mu vůbec nemohu divit.
A nikdo by se mu v hloubi duše nedivil.
Prostě takové ženě nemůžu konkurovat.
Vím, že na ni nemám. Možná by, pokud by to přežil, nakonec u mě i stoupnul v ceně. Protože bych podvědomě vnímala jeho osobnost za, v určitém ohledu velkou, neb si ONA vybrala z megatuny jiných právě jeho.
Tak na něm asi něco bude.
Byla bych naštvaná, ale nikoli uražená.
Nemohlo by se mě to osobně dotknout. Vzít mi to mou hodnotu. Těm ženám totiž dávám hodnotu i já sama.
Líbí se i mě.
To je lepší nevěra.
Naproti tomu.
Ani si nechci představovat, co by se mnou a mojí psychikou udělalo, kdyby jeho výběr směřoval, do opičí klece, mezi majitelky ÍÁ místo IQ, prostě kdyby si vybral člověka, jemuž já sama nejsem schopna hodnotu dát.
Urazil by mě.
Ponížil.
Okolí by mě s ní spojovalo.
Podvědomě, ale přece.
Ve finále bych si stoupla k onomu zrcadlu a dívala se, jak ten největší debil jsem já, že jsem s někým takovým žila, milovala ho a nepoznala to.
To je horší nevěra.
Pak je tu kategorie třetí, a tou je nevěra s nálepkou rána pod pás.
Je to ta nejhorší, a člověk se z ní špatně zvedá. To je případ, když jde o přítele. Když je tou třetí osobou člověk, jemuž důvěřujeme, který je z okruhu našich nejbližších, kterého máme rádi, svěřujeme se mu, zveme ho k sobě domů…kterému jsme otevřeli srdce.
To bolí dvakrát.
Ten nůž nám pak do zad vrazí dva lidé.
A jde tady o víc, než zklamanou důvěru.
Dokonce ani boxu se rány pod pás udílet nesmějí.
To potom člověku jen zbývá vyrazit zuby oběma, a to jeden po druhém, a ani to bohužel nepomůže, protože tyhle rány bolí i roky.
Faktem je, že i pro nerovný výběr a sešup, který v nás způsobí sokyně, která vlastně ani sokyní být nemůže, existuje hojivá náplast.
Je totiž dobře zohlednit i skutečnost, že případná opička, kterou si náš partner vybral za předmět zájmu, není ukazatelem naší hodnoty v jeho, nebo našich očích, což je právě to, co nás urazí, ale předně jeho hodnoty v těch vlastních.
A pakliže má on sám o sobě tak katastrofálně slabé mínění, jestliže on sám sebe vidí jako někoho, kdo nemá najednou na víc, než na takového prvoka, pak zbývá jen projevit soustrast jeho umírajícímu sebevědomí, popřát alespoň zdraví a neklesat.
Takže asi tak, paní Partyšová a jiné ženy…
Veselý den!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.