Views: 12
Vzpomněla jsem si na tuhle reklamu báječnou včera večer, když se tady rozsvěcel stromeček. Věděli jsme to dopředu a věděli jsme, že přijede moje ségra, s Milouškem a Evičkou, takže jsme naplánovali krátkou cestu ke stromku u kostela.
Sešla se tam celá obec, takže všech 20 lidí, několik psů a jedna kočka 
Ba ne, to přeháním, ale 30 000 jako na Staromáku to nebylo, za což děkuji velice, protože by to nevydrželo ani zdejší pidináměstíčko, ani rozkošný románsko-gotický svatostánek.
Evina přijela s dětmi přesně.
Miloušek obdržel DVD od jedné z vás (Péťo díky) aby měl 2.12. v nemocnici na co koukat, a byl hrozně rád.
Dále obdržel parádního spacího soba, kterého poslala další Popelka. (díky za Mildu Světlano), takže tady chodil a svítil jako lucerna.
Následně se pokusil o výcvik Ječmena, který trpělivě vejral, ale kotrmelec neudělal a Milda, byvše Tomem poučen, že tento tvor neumí ani kotrmelec dopředu ani dozadu, zato umí bezva pojídat piškoty, upustil od drezůry a jal se ho přesladit jako cukrkandl.
Stromek se měl rozsvěcet v pět, takže jsme nabalili děti a vyrazili ve tři čtvrtě, kdyby to náhodou začlo dřív.
V půl šesté se přišoural Milda a vypadal poněkud zcepeněle. Pokukoval po stánku se svařákem.
Stromeček je skromný a milý a visely na něm papírové dárečky a pod ním hořely svíčky.
Překvapilo mě, kolik je tu dětí.
Asi 20 – nekecám!
Ke stromečku se vešly a za zvuku vánoční koled ze dvou přenosných beden, jsme se dočkali i proslovu paní starostky a pana místostarosty, které tady všichni znají.
Má to jinou atmosféru, protože když tihle lidé s vedoucích pozic řeknou, že všem obyvatelům obce přejí hodně štěstí, mohli by je vyjmenovat, a ani by to netrvalo tak dlouho. A občané si zase mohou být jisti, že to patří každému z nich.
Je to osobní přání a je opravdové.
Byli tu dokonce místní hasiči, aby ohlídali, zdali těch 50 světýlek na stromku nezpůsobí nějaký zkrat či přetížení sítě, případně požár.
Bylo to roztomilé a zcepenělý Milda (sebe tedy nevyjímám) se také dočkal.
Společně jsme to všichni odpočítali.
Děti pak v kostele ještě zazpívaly a následně se „dav“ rozešel.
Mě to bavilo.
Bylo to malé, milé, neokázalé, upřímné, srdečné, osobní a ryzí.
Zbožňuji Prahu a nikdy nepřestanu, ale na Staromák bych se na tu megaakci dívat nešla, protože by mi to nic nedalo.
Bála bych se, že přijdu buď o rozum, nebo o zuby.
Jenom mě mrzí, že s námi nebyl tatka.
Ono se mu do té zimy nechtělo, a nechtělo se mu ani na společenskou akci … prostě si to nechal vyprávět.
Já to chápu … až mi bude 95 roků, taky se mi nebude chtít tajtrdlíkovat u stromečku a mít omrzliny.
Všechno jsem mu pověděla, kdo tam všechno byl a podle popisu mi dokonce povídal jména, těch, které jsem zpodobnila a myslím, že ho to bavilo víc, než kdyby tam byl, protože to měl i s kvízem.
Pak jsem mu přiložila polínko do kamen a on spokojen usnul.
Dětičky odjely, taťka chrupe a my dostali od paní Starostky za úkol vyrobit z fotek, které Tom udělal, vánoční přání k rozeslání občanům.
Protože obrázky do horoskopů už mám (už je jenom dopíšu) a Tomáš krásné fotky u stromku udělal, klidně se vrhnu ve spolupráci s Photoshopem na přáníčka.
Budu to dělat s pýchou a hrdostí, byť jsem naplavenina …
Mějte krásný adventní týden.
Jo a Toro, taky mám zadělaný linecký těsto, ale já tradičně až po Mikuláši.
(Moc ráda bych ochutnala Tvoje rohlíčkové koule) 
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
