Views: 69
Moje maminka byla a je mistryně všelijakých úsloví, obratů a příměrů, z nichž jsem většinu nechápala a docvakala mi až v dospělosti. Zato jsem nad nimi, jako správná majitelka ascendentu v Panně usilovně a nepřetržitě přemýšlela.
Do zblbnutí jsem analyzovala „jede jako s hnojem“, „má se jak prase v žitě“, „jak Pábmu ve /frantraichu/“ (Frankreich jsem neznala, Franta mi byl blíž)…
To poslední byl navíc mámy doslovný překlad, protože v němčině zní naše úsloví o praseti v žitě jako „wie Gott in Frankreich leben“… což se přiznám, nechápu dodnes, protože co je na Francii, (Frankreich) tak přepychového, že i Bůh by se z toho opupínkoval, čert ví.
Popátrám, jak na to Němci přišli.
„Hrabeš se v tom jako student“, no tak tohle mi trvalo snad do mých třiceti let. Smutné.
Mnohem dříve mi došla obdoba „jako bába v koksu“, i když, jaký by byl rozdíl, kdyby to byly brikety?
„Jsi jako čtvrtodenní zimnice“ mi evokovalo polednici, ani nevím proč, takže taky nic.
„Je chytrej, až je blbej“, mi zavařilo mozek, protože mi to nedalo smysl, ani na miliontý pokus. Dnes si říkám, že je to něco, jako propít se do střízlivosti.
„Kdo se bojí, **re v síni“, tak tohle mi došlo poměrně rychle, když jsme na chatě měli kadibudku a já měla u postele nočník, protože jít tam v noci, tak zešedivím.
„Lítá jako nudle v bandě“, tady jsem ani neidentifikovala, jaký druh nudle je v tom rčení míněn, natožpak proč v bandě.
“Dočkej času, jako husa klasu”. Tak tohle, pro změnu babiččino příšerné úsloví jsem chápala moc dobře, ale úplně nejvíc mě drtilo.
Nikdo mi totiž neřekl, jak dlouho ta ubohá husa vlastně musela čekat!
Na úplně TOP model „Sedí na tom, jako holešovák na řípě“, však jednomu nestačí ani padesát let. Nechápu, nerozumím…zkusím do důchodu rozklíčovat.
Ale mámino oblíbené stupňování blahobytu miluji dodnes.
Mínus až nula – „jednou za měsíc maj po*raný schody“ … chápu, ale trvalo mi to.
Deset až cca sto – „ti si žerou kachní vejce“ … chápu, ale nevím, jak chutnají.
Sto až nekonečno – „žerou koňský vejce“ … !!?? – ale alespoň chápu onu nedosažitelnou podstatu.
No nicméně, maminko… konečně mám kachní vejce!
Slovy šest a hodlám je zítra ochutnat, protože Tvoje úsloví se chvěje jako „sakura ve větru“, neb jsem se dozvěděla, že moc dobrá nejsou.
No třeba je to jen věc názoru.
V každém případě, pokud mi budou chutnat, mám i zdroj.
Mám, maminko drahá za to, že ochutnat konečně ta kachní vejce, mít je, a tedy se zařadit do středu Tvého žebříčku je rozhodně dosažitelnější cíl, než hledat to nesmyslné „jádro pudla“.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.