Views: 15
Tak vám nevím, ale občas mám pocit, že duchovní vývoj lidstva, respektive jeho avízovaný vzestup na vyšší level je způsoben tím, že ona dávka rozumu, prozření a morálního potenciálu je Universem odsávána z některých jedinců.
Ti navíc nějakým nedopatřením nebo dříve, než byli odsáti, mnohdy obdrželi řidičské oprávnění.
Tím, že si pak pořídili vůz a zjevně přišli o poslední promile rozumu, se z nich stalo něco, jako jaderná střela v rukách zcela normálního Kima.
Cestou z nákupu jsem včera zastavila u malé čerpací stanice.
Přede mnou jel pán.
Druhý stojan byl obsazen.
U uličky, která byla volná, byly stojany dva.
Na obou byly na výběr stejné čerpací hmoty.
Přesto si pán stoupl hned k prvnímu, místo aby popojel ke druhému a já se tak vešla a mohla také načepovat produkt naftového gigantu.
Za mnou už nikdo nebyl.
Zcela v klidu, jen s lehkým údivem, jsem vyjela z uličky a zacouvala k přednímu, volnému stojanu.
Pán, který již napouštěl nádrž svého Opla, zvedl zrak a v jeho obličeji jsem zahlédla cosi, co jsem jednou viděla za plotem u jednoho rotvajlera.
Usmála jsem se, neb ze zkušenosti vím, že úsměv je nakažlivý.
Pán byl imunní.
Ba co víc… zarazil víčko nádrže, mrštil pistoli zpět, až se zachvěla stříška pumpy, pravil „k*ndo jedna“, kopl do mé eS Pé Zed a oddusal do kukaně asi platit.
Do teď přemýšlím, zdali chtěl opanovat oba stojany a tankovat ještě třeba do předního okénka obouruč, nebo co jsem vlastně provedla.
Při této příležitosti jsem si vzpomněla na neuvěřitelný thriller, který mi v pátek vyprávěla Radana a i s odstupem času se jí u toho klepala čelist.
Vyjížděla z ďoury, ve které parkovala, a jak přiznala, lehce vjela do dráhy muži, který se nejspíše vylekal, z čehož následně zcela zešílel.
Vyrazil ze svého vozu a se slovy, „já tě, ty krávo zabiju“ rval mojí kamarádce dvířka u auta se šíleným výrazem, ta zevnitř dvířka držela oběma rukama, rovněž křičela, ale o pomoc, nemohla dělat vůbec nic, ani se rozjet, protože musela držet ty dveře a takto „ubíhal čas“ až do chvíle, než se k tomu přichomýtl jiný řidič, který vystoupil z vozu a dotázal se, co se děje.
„Vjela mi tam kráva, já jí zabiju“, řval nepříčetný člověk, zatímco Radana plakala.
Teprve po té, co byl druhým řidičem upozorněn, že „mu dá pěstí“, pustil dvířka a za hlasitého řevu odjel.
Svoje vyprávění zakončila úplně vážným a velice aktuálním dovětkem … „člověče, mít ten člověk třeba pistoli, tak mě jistě zastřelil. Prostě by mě tam zabil, chápeš?“
A já si myslím, že nepřehání.
Neumím si představit, že bych tomu včerejšímu šílenci kupříkladu vjela při couvání do dráhy, nebo udělala cokoli, co by šlo kvalifikovat jako mou chybu.
Pokavad mi pomalu ukopl značku jenom proto, že jsem si dovolila reagovat logičtěji, nežli on, tak kdybych fakt pochybila, tak tam ukopal mě.
Na některé lidi by měli hodit sítě, zabalit je a internovat někam, ideálně na Guantanamo.
Nechápu, co se s některými lidmi děje, ale děje se to a nejen na silnici.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
