Návštěvy: 18
Skalním čtenářům o své citlivosti na babičky a dědečky, asi už vyprávět nemusím. Patřím k těm, kdo stáří vnímá jako cosi velmi křehkého, snadno zranitelného, ale i úctyhodného. Můžeme se zlobit na stařečka, který špatně vidí, špatně slyší, ale moc chce být ještě užitečný, když se mu něco nepovede? Možná, tak tři vteřiny, než nám dojde, že i my jednou…
Jako člověk vychovávaný babičkami a dědečky, jako člověk, kterému málem vzali vlastní dítě, jenom proto, že se odmítl zbavit babičky, která také bývala mladá, jako člověk, který v současné době pečuje spolu s Tomem o jeho téměř stoletého tatínka, prostě musím mít úctu ke stáří.
Z toho, co mi prostřednictvím citátu sdělil třeba můj dědeček, do památníku, který jsem, trouba ztratila, čerpám dodnes. Jeho věta, tedy citát od Hálka, je takovým přikázáním, které mi vyplave pokaždé, když pochybuji.
Stálo tam: „Kdo není schopen oběti, ten není lásky hoden…“
Nejen že je to moudro, které je dobré znát a vstřebat, ale jak jsem poznala tohohle vzácného člověka, on tuhle filozofii i žil.
A to je ještě důležitější.
Jen to doplním, dědo : „…a špatný kněz, kdo sebe víc než svoji oběť cení.“ …díky Ti.
Babička si zase při zápisu na památku pozvala Victora Huga: „Dokud žiješ, uč se. Nečekej, stáří přinese s sebou moudrost“
Když to psala, bylo jí maličko přes šedesát, byla činorodá, aktivní, pálilo jí to …
Když jsem si ji brala k sobě, počítala jsem s ní ve tři ráno puntíky na dece (bývalá účetní, prostě), měla pleny a s Pavlínkou se prala o párek, který si jako vítěz pak vetkla pod polštář.
Dvoutisícovou bankovku zase pečlivě a spravedlivě popsala a rozstříhala na šest dílků.
Ano, pro každého něco.
…
Nemám ráda domovy důchodců.
Mám za to, že je to něco, jako psí útulek.
Mám i za to, že mnozí stařečkové, ačkoli třeba zapomínají, musí být smutní, musí je mrzet, že se nenašel nikdo…
…no, ne nadarmo se říká, že „Jedna máma se postará o pět dětí, ale pět dětí se mnohdy nepostará o jednu mámu“…
Bohužel ale, každý má, někdo víc, někdo míň, důvod, proč to u něho nejde.
Pak je super, když se pro stařečky v takovém zařízení najde prostor, aby co možná důstojně žili.
Tu reportáž jsem vlastně ani neviděla celou a fakt nevím ani na jakém to bylo programu, ale hlavní je, že jsem si zapamatovala jméno toho domova.
Představte si, že tam babičky a dědečkové vydávají vlastní bulletin, takové noviny, kam sami píší a dokonce malují.
Nesmírně mě to zaujalo.
Hlavně jedna babička, která tam (a mohlo jí být hodně přes osmdesát) klofala bravurně do starého consulu a jiná vypověděla reportérům, že dělá korekce, a pak byl záběr i na několik ilustrátorů…
…prostě oni jsou schopni napsat článek, ilustrovat ho a pak ho se vším všudy poslat do své interní tiskárny, aby si finálový model jiné tamní babičky a dědečkové přečetli.
Moc se mi ten nápad líbí.
Líbí se mi, že má tenhle domov takové vedení, které jim s tím pomohlo, jim to umožnilo, že je podporuje v jejich nápadech.
fotografie: galerie http://www.dsmnisekpodbrdy.cz/
Mrzí mě, že vám nemohu sem dát ukázku z té reportáže, protože jsem ji nenašla.
Ale to je jedno.
Dostala jsem nápad.
Nevím, jestli to vyjde, jestli nechci moc, nebo nebude jiná překážka, ale do toho domova pro seniory, který se jmenuje Pod Skalkou a je v Mníšku, jsem napsala panu řediteli.
Takovou žádost.
Hrozně ráda, bych totiž na Popelkách dala prostor těm šikovným redaktorkám a novinářům seniorům.
Myslím, že by nebylo špatné získat jejich úhel pohledu, styl mluveného slova i názor.
A pevně věřím, že mi na to redaktorky seniorky (i senioři) kývnou.
Představa, že článek napíše babička nebo dědeček u stolečku v domově pro seniory, že to bude na starém psacím stroji a snad možná jiný šikula z jejich kolektivu text i oilustruje, se mi nesmírně líbí.
Odeslala jsem e-mail včera.
Teď jsem napnutá.
Snad se i vám bude nápad líbit.
P.S. A i když to nevyjde, přeji Pod Skalku všem novinářům pamětníkům hodně zdaru, zdraví a ať se jim práší od barvící pásky!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.