Nevím, asi to bylo včera tím Neptunem, kterému je odjaktěživa přidružena sedmička v datu, nebo to prostě byla synchronicita, ale nějak moc včera všechno padalo. Včetně vody shora.
Když to vezmu od rána, kdy jsem se začala čile připravovat na jízdu pro kamínky, (pořídila jsem fakt super přírůstky, které se mi ani nechce dát z ruky. Ale to až zítra, protože je nemám zaevidované), vrhla jsem na schodech k zemi tác, nad kterým jsem před usnutím hodovala, což vyděsilo Ječmena tak, že ve snaze se otočit a vrátit, spadl a praštil se do čelisti o schod nad ním.
Následně se vrátil Žitomír, který napadal na nohu tak mocně, že byl zralý na berle.
Asi někde spadl.
Rozjela jsem se pro kamínky. Zamyšleně se šourám za náklaďákem plným pytlů, jejichž obsah mi byl nejen neznámý, ale také ukradený.
Do chvíle, než jeden spadl, přímo mě před auto a z něho vysypaly nějaké odpadky, nebo co to bylo.
Zakličkovala jsem a bylo to v pohodě.
Mezi kamínky mi bylo dobře a pomíjím fakt, že jsem tam vrhla k zemi mističky, když jsem si chtěla vzít košíček.
Potkala jsem tam Markétu, a šla jsem s ní ven na cigaretu.
Seděly jsme v autě, protože začalo pršet a byla taková zima, že bychom měly venku omrzliny.
Sedíme, povídáme a najednou rána jako z děla.
Ani mě to už nepřekvapilo, jen mě napadlo, že opět něco spadlo.
Spadlo okno nějakému pánovi na auto.
Vyběhl a bědoval.
Dojela jsem domů, kde jsem si chtěla dát vepřové koleno a pak nafotit kamínky.
Mohla jsem to udělat opačně, když na chvilku vylezlo slunce, ale měla hlad, na padnutí.
Když jsem dohodovala, strhla se průtrž mračen.
Musela jsem si ven pro podklady na focení a vzala jsem si bundu s kapucou, že to přeběhnu.
Na polovině cesty jsem, díky vskutku výtečnému nápadu, vzít na tuto misi gumové šlapky, padla do vlastních rajčat, která jsem ještě nesklidila, a vzala jsem to přes plůtek rovnou po zádech, jako žemle.
Mám na tom místě teď prima kečupy.
Zvláštní, ale od té chvíle do teď, a je právě nula dvacet, mi upadlo ještě asi deset věcí, včetně Johančiny lampičky.
Naposledy před chvilkou to byl toaletní papír do záchoda, což je mimořádná bžunda tu nacucanou, rázem pětikilovou věc tahat ven.
Docela by mě zajímalo, jestli jsem ráno tím tácem nastartovala nějakou vlastní synchronicitu, nebo bylo padání včera přímo globální věcí.
Každopádně jediné, co dnes ještě padne, bude moje tělo do postele.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
