Views: 179
Člověk si to vlastně ani neuvědomí, dokud před tím nestojí. Dokud se nedívá na ceremomiál kolem příletu padlých odkudsi z fronty, nebo co to tam vlastně je. Dva nich pokládám za děti.
Dvacet osm a dvacet pět let? Děti! Víte, kdyby byla válka, kdybychom byli napadeni, já bych jistě osobně šla a bojovala něčím, co unesu za svou zem, za životy svých dětí, za mír ve své zemi. Ano udělala bych to a dobrovolně. Ale já asi nemám dostatečně válečné vzdělání k tomu, abych pochopila, abych přijala … snad neurazím zoufalé rodiny … úplně zbytečnou smrt.
Když v dávných dobách král neměl armádu, nebo neměl dost velkou, tak si vojáky najímal. Ukázal nepřítele, oni se na nic neptali a bojovali za toho, kdo platí. Měli za to žold. Tedy výplatu.
Byli to žoldáci. Nájemení žoldáci. Voják jako práce. A umírali.
Ve středověku.
Omlouvám se, ale neumím pochopit, nadto se porovnat s tím, že pětadvacetileté dítě v 21.století se jde nechat dobrovolně zabít někým, kdo… ani neví, kde naše zem leží.
Nezlobte se na mě za to, že nejsem dost motivovaná být hrdá.
Jsem smutná.
Dvacetiletý chlapec, kterého z kdo ví, jaké zadele doveze speciál v rakvi, který bude pohřben se všemi poctami, který dostane řád, který se projede kolonou houkajících nazdobených aut, věnci nazdobenou ulicí, protože padl…??
Za co?
Za koho?
K čemu?
Asi spíš pochopím smysl smrti hasiče při výkonu jeho práce, zdaleka ne tak placené, záchranáře, lékaře, potapěče … než toto.
Zač položili životy?
Máme málo padlých z válek, které byly skutečné?
Ano, nikdo je nenutil. Na „frontu“ je nikdo neodvedl násilím. Položili život v rámci své práce.
Pro svoji výplatu.
To jim to, sakra nemohl nikdo zakázat?
Trochu drahý žold.
Je mi to líto.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
Zdravím, Míšo, nedá mi, abych nereagovala… Životů těch mladých mužů je mi nesmírně líto. Padli při plnění úkolů při nebojových misích v souvislosti s ochranou nejen naší země v rámci širšího spojení a společenství států. Velmi soucítím s pozůstalými rodinami, srdce se mi svírá při uvědomění, že jeden z těch mladých mužů ani nestihl spatřit své tříměsíční dítě… těžko hledat slov… Nicméně, tito muži si své povolání vybrali dobrovolně, dnes se nerukuje na vojnu z povinnosti. Stejně tak si mohli zvolit být lékaři, učiteli, instalatéry, techniky, řidiči, či kýmkoli jiným. Věděli, co jejich práce obnáší, kam se mohou dostat, co… Číst vice »
Geri, děkuji, za Tvůj příspěvek a beze zbytku ho chápu. Ale v Afghánistánu se střeží základny proti útokům Talibanu. Taliban drtí tamní obyvatele, kterým NATO pomáhá a cvičí tamní armádu, aby se uměla dobře bránit proti tamnímu Talibanu. Moc budu na Tvého syna myslet. Až se vrátí, poslechni si jeho názor.
Míšo, myslím, že úplně nejlíp vědí o tom, co se tam děje, prostě proč tam ti naši kluci jezdí a jak to tam probíhá, přímo ti, co tam jsou a co se toho účastní. Ti, co tam jezdí nově, to znají přímo a přesně od těch mazáků, jsou s nimi v těsném kontaktu. Oni dobře ví, proč tam jsou a proč tam jezdí. To znamená, že slova a myšlenky těch, kterých se to přímo nedotýká, kteří nemají více či méně osobní zkušenost buď přímo z místa nebo s přímými účastníky, mohou být plná domněnek a dosti zkreslená. Všechno je propojené,… Číst vice »
Naprosto souhlasím. Právě proto jsem vzadu a proto jsem napsala, že úplně nejlépe bude, poslechnout si syna až se vrátí. Ačkoli je pravdou, že co člověk to názor. Pár těch lidí znám .. nejsou ve všem jednotní, ale není nad osobní zkušenost byť je zprostředkovaná.
První mise, uf… Jsou to nervy jak pro ty, co zůstávají tady, tak pro ty, co jsou „venku“. Strach je vždycky, ale člověk riskuje, i když leze ráno do auta, musí se to tak brát. :bye:
Ano, Bosorko, bereme to tak, jak to je. Ono se to ani jinak brát nedá 🙂 Ale hlavně víme, že je to potřeba. Psala jsem to už i na starých Popelkách: Oni jsou si vědomi (a my, rodina a blízcí, samozřejmě také), že tam jezdí proto, aby se ten problém pomohl řešit tam, kde je, daleko od našich hranic, abychom se jednou nedočkali, že ten problém dorazí až k nám, k naší zemi a nemuseli bychom ho tu řešit my sami a osamělí. Ten strach a panika by pak tuto zemi rozložili zevnitř víc než samotný boj. Proto se spojujeme… Číst vice »