Tak já se tady pachtim, oprašuju to jediné semínko, které se vůbec prodralo kvalitně nakypřenou hlínou, po večerech mu divže nevyprávím pohádky, málem jsem Tomáše vlekla k záhonu, aby se políčko po vzoru předků podívalo, jak se plodí a nic.
A chlapík se jedno ráno probudí a má těch melounů hnedle 200.
A to si chuděra myslel, že to je na prd úroda, protože napřed žil v domnění, že jich má jen 50.
Já si dělám legraci, ale vůbec se tomu pánovi nedivím, že, jak se svěřil novinářům, špatně po té zprávě dýchal.
Já bych možná potřebovala, aby mi někdo šlapal měchy u plic dobrý týden, než bych se rozdýchala, pokud vůbec.
Když jsem tento článek o novém milionáři četla, přistihla jsem se, jak se usmívám a jak mě to na mou duši hřeje.
Tajně jsem doufala, že pán má dluhy, jdou po něm otravní exekutoři, protože jako puberťák nezaplatil v tramvaji jízdné, a že teď bude mít klid a svatý pokoj.
Prostě, že se štěstí usmálo na člověka, který to fakt potřebuje.
Nemohu nevzpomenout na pana Václava, na kterého ostatně v souvislosti s božími mlýny a brilantním dokladu jejich existence, vzpomínám často.
Snad už mu to konečně doplatí, a snad si půjde sednout i ta hnusná osoba, co se kriminálu stále statečně vyhýbá.
Páni, 200 milionů…
Ani si to neumím představit a věřím, že pán taky ne.
Já jsem blbě zodpověděla i otázku v mozkovně, čí hlava je na 5000 bankovce.
Odpověděla jsem, že Emy Destinové. S úsměvem jsem si řekla, že alespoň vidím, co nevidím J
Ale to neva.
Říkala jsem si, že bych asi 200 melounů ani nechtěla. Měla bych strach, že by mi to vzalo některé radosti života.
Jako třeba těšení.
Myslím, že bych věděla, co s takovými 70ti.
To si představit umím.
Každé mojí holčičce byt, opravený domeček v Kersku, zabezpečená moje maminka na stáří, zabezpečená Tomova maminka na stáří, brilantní péče pro Milouška a zabezpečená Eva, aby se nemusela ztrapňovat při pracovních pohovorech, kde pokaždé prohraje ve chvíli, když řekne, že má postiženého synka, něco pro Motolskou nemocnici (zvlášť pro dětské oddělení), něco na Dobré Anděly, super krásná rodinná dovolená, nějaký střízlivý vůz pro mě a Toma (asi škodovka, žádný hogo fogo) a zbytek nějaké ty dloužky a pak někam na úrok, který bude limitovaný, abych musela pořád pracovat.
A bylo by to.
Říká se, že peníze přijdou k tomu, kdo je na ně připravený.
Tak na tyhle bych byla.
By mě zajímalo, jak je připraven pán s těmi 200 míči
P.S. Možná bych si udělala s Tomem psí a kočičí útulek.
Tomík pejsky a já kočičky.
Nebo bychom přidali i ptáčky, co jsou raněný.
Nebo i ježky.
Nebo možná i srnky a kance…
…
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:

-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.