SVÁTEČNÍ VYDÁNÍ

Asi týden jsem tak nějak decentně pokašlávala a jak zkušený notor měla vždy při ruce lavičku. Tedy byl v ní jitrocelový sirup. Na alkohol jsem přešla až o víkendu, kdy jsem se probudila bolestí, při pokusu polknout. Ani litr svařeného vína však nedocílil zlepšení stavu. V nosohltanu se mi usídlil jakýsi sysel, který se ne a ne hnout. 

Stěhuje se, to ano, ale že by sbalil kufr a táhnul, odkud přišel, to se mu nechce.

A tak kromě rýmy, díky které necítím ani spáleného beránka v troubě, mi šelestí na plicích, při polknutí cítím hřebíky a klukům čte pohádku večer již týden dcera, protože momentálně neudýchám ani jednu kapitolu Kopyta a Mňouka.

Celá zima vypadala jako jaro a tak se mi krom vánočních kil všechny choroby vyhýbaly.

Kdežto teď, když jaro začíná vypadat jako zima,se  k nám do nížiny  přihnal severák a o pár kilásků dál již chumelí. Meteorologové nám vlévají do žil optimismus skrz příslib slunečných a vskutku jarních velikonočních svátků.

Jenom já mám pocit, že nedožiji ani pondělí.

Příroda je vrtošivá, jelikož je rodu ženského a my ženy zkrátka máme svoje dny. A to, co si nadrobila, umí i krásně a voňavě vyžehlit.

Pokud to máte podobně a plíce vám ždíme podivný bacil, přioblečte se, popadněte lopatu na sníh a hybaj na zahrádku. Lékárna počká. Ta nejlepší na nás totiž čeká i přes severák a kroupy právě tam.

Na jaře mi pravidelně udělají radost první cibuloviny. 

Jsou od cibule po květ jedovaté, takže je ze zásady nespásám. V tuto dobu se spolu s narcisky a tulipány objeví i dvoubarevné květy plicníku lékařského.

Každé jaro pravidelně vykouknou jako vytrvalý plevel okrasných zahrádek, skalek, ale i lesních porostů. Kvetoucí nať se dá dobře i sušit do zásoby. Je to rostlinka skutečně hojná, a pokud ji nenajdete na zahrádce, tak v lese ji identifikujete velmi snadno.

Nedá se s ničím zaměnit.

Její chlupatý stonek a skvrnité lístky nemají mezi jarními bylinami konkurenta.

Jde o skutečný balzám na plíce a prostředek proti kašli.

Nikdy jindy nejsou rumiště, příkopy a meze kolem prašných cest tak krásné, jako když je rozzáří hvězdičky podbělu.

Žluté kvítky vyráží dřív než listy a proto jsou nepřehlédnutelnou ozdobou rumišť, které podběl rád vyhledává za svá stanoviště. Ještě skládky jsou ideální, ale ne pro sběr na léčivý odvar. Nikdy nevíte, co tam kdo odložil či vylil.

Stejně jako plicník pomáhá při zánětech horních cest dýchacích a jako prostředek proti kašli.

Chuť nemá nic moc a je lepší ho použít v čajové směsi s jinými bylinkami.

Z volné přírody zase hybaj na zahradu.

Prvosenku jarní radši sbírejte jen na vlastním záhonku.

Je chráněná. Kousek za mou skoro rodnou vesnicí je malé údolíčko, jehož stráně každé jaro pokryje žlutobílý koberec sasanek a petrklíčů. Úchvatný pohled střídá omámení z medové vůně žlutých kvítků. Prvosenka je léčivý posel jara. Sama rostlina je spojena s mytologií antickou i keltskou. Je to rostlina mystický s mnoha účinky, opředena legendami.

V přírodě se ráda kochám pohledem na louky a stráně pokryté aromatickými petrklíči. Květy si své typické aroma zachovávají i v připraveném čaji. Odvar tak pohladí duši i průdušky. A to doslova. Ve starém Římě se používala prvosenka jako sedativum. Desinfikuje stejně dobře i infekci horních dýchacích či močových cest.

Neznám na jaře voňavější lék.

O sedmikrásce již na těchto stránkách řeč byla.

Na zahrádce se jí daří i přes snahy matky mého muže tuto rostlinku vyhnat z neporušené zelenosti anglického trávníčku. Kašlu na trávník, kašlu už dva týdny. Anglický trávník nechutná ani morčatům.

Sedmikráska mi dokáže vrátit zdraví.

Ale když už jsme na zahrádce, nezapomeňte projít i stinná místa a kouty zahrady. Určitě se tam někde po zemi plazí barvínek.

Většinou od března hojně kvete kobercem namodralých kvítků. Je to takový nezmar. Ještě jsem neslyšela, že by někde vyhynul, že by se mu nedařilo, nebo že mi na podzim zmizel a na jaře už nevylezl. Svou sílu a vytrvalost předá i vám. Přihoďte kvítky do hrnečku k sedmikrásce.

 V lékárně jsem ho ještě sušený neviděla, ale jde rovněž o spolehlivý prostředek proti kašli.

Kdyby se na vaše tiché umírání a chrchlání nemohl partner koukat a rozhodl se vás potěšit kytičkou právě natrhaných fialek, ne že je dáte do vázy.

Šup s nimi do hrnku a spařit horkou vodou. To vám pomůže víc než k nim zamilovaně přičichávat. Loni jsem slyšela zajímavou pranostiku.

Prý fialky přestávají vonět s první jarní bouřkou.

Loni jsem to očuchat nestihla. Trochu by mě mrzelo, kdyby to pravda byla, protože tady už bouřilo.

Ale i tak jsou ve vázičce krásné a v hrnku účinné.  

A kdyby se to partnerovi nelíbilo a měl nějaké hlasité komentáře, vyžeňte ho do lesa prodevětsil. Jestli nezabralo nic z výše jmenovaného, pak devětsil natrhne zadnici i zubaté.

Jakoby příroda věděla, co v tomto období nejvíc potřebujeme.

Co nám způsobí a z čeho nás bude muset tahat.

Hraje si s námi, ale zodpovědně. Nikdy jindy v roce neroste tolik protikašlových bylinek, jako právě teď.

Chtěla jsem zmínit ještě jitrocel, ale po vypití dvou lahviček jitrocelového sirupu mám chlupy na zádech v pozoru jen při myšlence na tuto bylinky.

Sorry, snad někdy jindy.

Kroupy přestaly padat a sněhové mraky si dávají pauzu, jedu na zahrádku. Děti chtějí barvit vejce a z nějakého důvodu očekávají, že se této akce aktivně zúčastním.

Musím odchrchlat a popadnout dech. 

ToraToraTora

[sexy_author_bio]