Mám pro vás takový „překladatelský oříšek“, jak by řekl klasik. Tedy vedle jiných oříšků, které mě včera přivedly k rozhodnutí se s vámi podělit. Jde o kolotoč kolem označení vajec a fakt, že český spotřebitel bude, má-li v úmyslu zakoupit vajíčka, která snesl našinec, muset rozrochat každé plato v krámě.

Jak jsme se včera dozvěděli, je to totiž tak, že byť je na platu jako země původu Česká republika, uvnitř mohou být klidně vejce polská, nedávno zcela mimoděk opatřená mimo obsahu i salmonelou, a přestože to tak vypadá, podvod to není.

Máme to tak nastavené zákonem.

Ano, je to zákon blbý, existuje návrh na jeho změnu, ale prozatím je to tak.

Označení skutečné národnosti slepice je až na vejci. Obal nehraje roli.

Jakýsi člověk v televizi se nechal slyšet, aby to jako vysvětlil, že prostě dovezete cokoli odkudkoli a pakliže to zabalíte tady, je zemí původu země, kde se to balilo.

Napadlo mě, že tedy když se pídím po českých bramborách, můžu klidně kupovat jenom český pytel, pokud kupuji ty v pytli a ne volné.

Je mi trochu na nic z takových alibistických zákonů, ale co naplat.

Holt budu kupovat brambory vážené a doufat a věřit. Doufám, že nerozhoduje, že jsou v české bedně nasypané v krámu.

(začnu je však ve velkém pěstovat a bude pokoj).

Ale zpět k vejcím.

Tam mám naštěstí já kliku, protože vejce tady od paní, které kupuji, mají prostě zemi původu zaručenou a kdo ví, zda nemají také svá jména, takže já kupuji pro rodinu vejce od Božky, a Anči, a Pipiny, a Cecilky, co běhají po dvorku a žerou, co chtějí a žijí blaze.

Jsem v klidu.

Leč každý takové štěstí nemá.

Musíte proto teď před Vánoci, absolvovat docela heroický výkon a obrnit se asertivitou a neoblomností.

Až totiž půjdete teď ve vánočním shonu nakupovat po platech, abyste měli na vánoční cukroví a Vánočky a lahůdkový salátek, musíte ta plata, ta důmyslně zatavená plata prostě rozervat a vejce v nich si zkontrolovat.

Na každém vajíčku pak teprve najdete označení země původu slepičky, která to, které vajíčko snesla.

A musíte rozsápat patrně více plat, protože to může klidně být i namíchané, neb nikdo se v televizi nevyslovil, že to tak být nemůže.

Vypadá to takhle:

CZ – ČR
DE – Německo
PL – Polsko
LT – Litva
NL – Nizozemí
LV – Lotyšsko

Je pak na vás, která jsou u vás v toleranci a která ne.

Jestli vás zajímá, jak se žije autorce vajíčka, pak hledejte toto:

0 – nosnice chované v souladu s ekologickým zemědělstvím
1 – nosnice ve volném výběhu
2 – nosnice v halách (na podestýlce)
3 –  nosnice v klecích

Musíte si ale v té chvíli uvědomit, že rozrocháním plat porušíte zákonitosti obchodu, kde se nacházíte, a je možné, že zpoza regálu vyběhne nějaká obsluha a dostanete vynadáno. (Dost možná rusky, ukrajinsky nebo v nejlepším slovensky).

Každopádně já bych se nedala.

Nemyslím, že jsme povinni kupovat něco, co nechceme, a nemyslím, že je v souladu s jakoukoli logikou, aby informace na obalu neodpovídala, ba přímo odporovala a vyvracela skutečnost uvnitř.

Když už nic jiného, tak po mém úsudku a z cela přirozeně, vám může být úplně ukradené, co je na obalu, protože ten nejspíš nebudete konzumovat.

Co mě ale ještě dostalo a stavím se tady do role bojovníka za práva slepic, je fakt, že všude, i v televizi se o dodavateli vajec zmiňovali jako o výrobci a to je teda fakt diskriminační a nepravdivé tvrzení.

Nebo mi možná něco uniklo a dodavatel v rámci pracovní náplně taky vejce snáší.

Skoro mě to až namíchlo, protože každé dítě ví, že výrobcem slepičího vejce je a bude vždycky slepice.

A ten, kdo je dodává, je nevyrábí a nevyrábí, a mučte mě, ale je to tak !

Nebo už nerozumím světu.

Jistě, že lze vyrobit vejce.

Ale třeba z gumy, z plastu, ze dřeva, z kovu, ze skla, ze sádry…

Termín VÝROBCE SLEPČÍCH VAJEC má proto u mě asi tak stejnou logiku, jako VÝROBCE KRAVSKÉHO MLÉKA.

Být na místě slepic, tak tohle žaluji jako krádež značky, jako porušení autorských práv, jako plagiátorství.

Jakoby nestačilo, poškozování dobrého jména povrhováním výrobků cizích slepic do obalů, nesoucích značku tuzemských, kvalifikovaných nosnic.

To mají kukačky jistě radost, jak se jejich know how ujalo.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]