Pokud na svých prázdninových toulkách zavítáte na bruntálsko, nenechte si ujít návštěvu hradu Sovinec. Tento goticky hrádek nebyl nikdy sídlem významného šlechtického rodu nebo hlavním řečištěm toku evropských dějin. Přesto se nenechte odradit. Hrad Sovinec je totiž malebnou gotickou stavbou, která uchvátí nejednu romantickou duši svou krásou cudně skrytou ve zvlněné krajině Nízkého Jeseníku.

První zmínka o hradu je z roku 1348 a majiteli jsou příslušníci rodu, kteří se pojmenovali právě podle hradu „páni ze Sovince“.

V průběhu let byl následujícími majiteli pod taktovkou dějin přestavován buď na renesanční sídlo, nebo na pevnost.

Zkrátka co bylo víc třeba.

Po porážce stavů na Bílé Hoře získal hrad do držení Řád německých rytířů.

Tři roky na to se zde usadili dánští vojáci. Přes mohutné opevnění dobyla na podzim 1643 hrad švédská vojska generála Torstensona a až do roku 1650 z něj učinila jednu ze svých pevností. Význam hradu v následujících letech klesal a po požáru roku 1784 byly provedeny jen nejnutnější úpravy.

Ve 40. letech 19. století zde byl řádový seminář a od roku 1867 lesnická škola.

Za druhé světové války byl hrad vězením a základnou jednotky SS, v roce 1945 opět vyhořel.

Nikoliv první ale poslední roky hradu jsou těmi významnějšími a dramatičtějšími celé jeho historie.

Řád německých rytířů vznikl v 12. století na půdě Jeruzalémského království a svým významem, velikostí a mocí se směle vyrovnal například templářům nebo maltézským rytířům.

V erbu měli a dodnes mají černý kříž na stříbrném poli.

Původně šlo o špitálský řád. Časem se jeho funkce přeměnila spíš ve sdružování německých rytířů, kteří působili ve Svaté zemi.

Jejich prvním sídlem byla pevnost Akkon.

Ne na dlouho.

Akkon byl dobyt, křižáctví na ústupu a tak se rytíři vydávají do Evropy. Zde bojují za tehdejší panovníky v Uhersku, Polsku, Litvě….byť  za myšlenku šíření křesťanství.

Ale je již znakem doby, že tehdejší výklad hereze, tedy kacířství, byl poplatný politické situaci. Stali se z nich válečníci, dobyvatelé, podmanitelé.

Dnes nechme soudit jiné.

V následujících letech řád utrpěl několik významných porážek na území Polska a jeho sláva i moc začínala pomalu upadat.

Napoleon dokonce nechal řád zrušit.

Po napoleonských válkách dostal řád nová pravidla, dál fungoval pouze jako špitálský a za hlavní sídlo zvolil Vídeň.

Zpátky na hrad.

Právě v této době je hlavní pevností Řádu německých rytířů na panstvích Bruntál a Sovinec právě hrad Sovinec.

Naprosto zdrcující byl pro řád nástup nacismu.

Němečtí rytíři byli skalními odpůrci tohoto zlovolného hnutí. Dokonce přispěli nemalými finančními prostředky na opevnění tehdejšího Československa.

Po propuknutí druhé světové války byli příslušníci řádu krutě pronásledováni, jejich majetek zkonfiskován.

Mnozí z německých rytířů byli vězněni a popraveni.

V zemích, kde se po válce dostali k moci komunisté, pronásledování pokračovalo.

V Československu byl jejich majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Soud následně rozhodl, že šlo o krok protiprávní a naprosto svévolný bez opory v jakékoliv právní úpravě. Bohužel k tomu došlo v roce 1948.

Zběsilá doba znemožnila řádu převzít zpět, co jim patřilo.

I Sovinec padl tehdy do rukou nacistů, kteří zde zřídili zajatecký tábor pro francouzské důstojnictvo.

V květnových dnech roku 1945 vyhořel naposledy.

Část hradu najdeme dodnes v mnohém domku ve vesničce v podhradí. Ale v hradních komnatách si můžete prohlédnout expozice obrazů nejvýznamnějších příslušníků řádu, který dnes opět pomáhá ve zdravotnictví a sociálních službách v duchu svých nejlepších původních myšlenek a zároveň se snaží získat zpět, oč byl připraven.

Tak přeci jen tu nenechaly divoké evropské dějiny kámen na kameni.

Když budete mít jen trochu chuť nebo jen cestu kolem, určitě se zastavte a nebudete zklamáni.

Místo je to vskutku nádherné a neprávem opomíjené.

Pokud hrad znáte, určitě mi dáte zapravdu, že je synonymem prázdninových toulek i pohádkových kulis.

Kdyby to úplně čistě náhodou mládeži nestačilo.

Kousíček odtud najdete Pradědovu galerii, kde sochař řezbář Jiří Halouzek vytvořil na čtyřech hektarech unikátní výstavu svých děl.

K zhlédnutí je zde i největší betlém na světě.

Na tři sta figur v životní velikosti vás pobaví, povozí, zatočí nebo okouzlí stejně jako mnohatunový kolos vládce Praděda, který celé galerii vévodí.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]