Jsem trochu nesvá z pojetí adventních trhů v našem městě. Tradičně neodcházím vánočně naladěna, ale rozladěna a to se ještě držím v intencích přijatelného slovníku. Jenže letos jsem nechtěla zaplatit vlezné, aby mi jakýsi maturant v kravatě vnucoval magnetický náramek léčící vše od kopřivky po rakovinu prostaty. Sbalila jsem dvě starší děti a vydali jsme se do Mekky adventních trhů a vánočního hemžení: do Drážďan.
Hlavní město Saska, jedné ze spolkových republik Německa, je kolébkou ústní vody, kávových filtrů, zubní pasty, ale také adventního kalendáře nebo tradiční štóly.
Od našich sousedů jsme převzali i současnou podobu adventních věnců či tradici zdobených stromečků, takže proč nejet nasát trochu té atmosféry zrovna k nim.
Drážďany jsou označovány Florencií na Labi.
Proč? Díky velkému množství a nebývalé kráse barokních památek v jejich centru. Během dvoudenního bombardování spojeneckými letouny v únoru 1945 bylo historické jádro srovnáno se zemí.
Obnova trvala dlouhá desetiletí. Nejen vzhledem k rozsahu škod, ale i k liknavosti komunistické vlády k obnově církevních staveb.
I přesto vstaly z popela jak bájný Fénix.
Některé byly dokončeny teprve nedávno. Mezi nimi dostaly prostor budovy zcela nové, které svou architekturou nijak neruší tichou důstojnost barokních skvostů.
V přítomnosti pohádkově krásné Semperovy opery, galerii Zwingeru, Brühlských teras, muzeí a kostelů, dokreslují idylku dřevěné stánky bohatě zdobené chvojím a světýlky.
OBRÁZKY SE PO KLIKNUTÍ ZVĚTŠÍ
Na pultech najdete tradiční vánoční pečivo, dřevěné hračky, ozdoby, drobné dárky nebo kulinářské speciality.
Drážďanská štóla je jedním z typických výrobků, které k Vánocům a tomuto městu zkrátka patří. Němci si úzkostlivě hlídají její kvalitu a zlatou pečetí označují ty, které vyhovují náročným kritériím.
Známku kvality lze získat jen pro jednu sezonu.
S každou novou je kvalita opět podrobována testu. Symbolem saských Vánoc je betlém stavěný do tvaru pyramidy s vrtulkou na vrcholu. Na principu andělského zvonění je vrtulka roztáčena horkým vzduchem z hořících svící. Uprostřed
Starého města stojí rekordmanka 14m vysoká. Doposud jí žádná jiná do výšky nepředčila.
Kdyby vás náhodou instantní baroko starého města již nebavilo, můžete přejít na druhý břeh Labe.
Je v těchto místech široké a mohutné.
Překlenuje ho celkem devět drážďanských mostů. Pokud přejdete po tom nejstarším kamenném, dostanete se na samý počátek hlavní třídy Nového města s pozlacenou jezdeckou sochou saského kurfiřta v čele.
Celá ulice je jeden velký trh.
Ale najdete zde i obchody nebo restaurace, ve kterých můžete k teplému čaji a zákusku uniknout před davy lidí či mrazem.
Zdejší obyvatelé si umí advent opravdu užít.
Okázale ctí všechny své tradice s hrdostí, německou precizností a přezdobeností. Aby toho nebylo málo, každý víkendový den v tomto čase zasvětili jinému atributu a tak si návštěvník přijde na své, ať přijede, kdy se mu zlíbí.
Zimou zkřehlé ruce zahřeje vynikající svařené víno, punč nebo čaj.
Nalijí vám ho do originálního hrnečku. Můžete si ho nechat jako suvenýr nebo vrátit zpět a prodejce vám vrátí za hrneček peníze. Oproti plastovým kelímkům, které vrchovaté horkou tekutinou libovolně mění tvar nebo vyklouznou z ruky v rukavici, je to milý zvyk.
Jediný, kdo není naprosto pohlcen vánoční náladou, jsou husy pokojně parkující na břehu Labe.
Holt to nejsou naše labutě, které se milískují za starý rohlík. Úprk před jejich zlostným sykotem nám na dlouho rozproudil krev v ztuhlých žilách.
Jasně, že jsem přivezla spoustu fotek, štólu, hrneček a nadšení ze mne odkapávalo i přes vytrvalý déšť, ledovatku a odpadávaící kusy sněhu z barokních střech.
Ale snad nejlepším důkazem, proč si jet odpočinout od vánočních příprav právě do Drážďan je, že nadšení vydrželo i přes osm hodin procházek, památek a tlačenic mým dětem.
Ano těm, které sisinkami uplácím, aby mi za zády nespíchly woodoo panenku, když je táhnu na nějakou zříceninu nebo procházku. Aniž bych je musela vydírat, podplácet nebo zastrašovat byly zkrátka u nefalšovaného vytržení.
Jestli nevíte, co se zbývajícím časem do Vánoc, nechte se zlákat, bude to stát za to.
ToraToraTora
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:

-
Má ráda humor, život a kombinaci obojího. Miluje východ slunce a palačinky. Nesnáší formuláře, duševní malost a jogurt k snídani.
Ráda by se osobně setkala s Kopčemem a Veverčákem.„Neměli ponětí, jak se zeměkoule koulí, ale měli super fígly na mamuty.Jeden nikdy neví“.
Tyhle taky napsala:
Dům a Byt2019.06.18O šípkových růžích
Tělo2019.06.13Nic vás tak neochladí jako to, co vás zahřeje
Společnost2019.06.08Všechny vůně léta
Rodina a Drobotina2019.05.24Záhady kolem nás