Máme za sebou půst. A co říkáte na masopust?  To slovo zní ošklivě zvlášť pro nás masomilce a flákotožrouty a předznamenává nadcházející období střídmosti v jídle i radovánkách. Ale sám o sobě je nejdelší veselicí celého roku. 

Začíná vždy po Třech králích a končí v úterý před Popeleční středou.

Kdy byl u nás zaveden masopust, nevíme přesně, ale již zbožný Přemysl Otakar II. ve 13. století vyzval řeholnice, aby se v poslední masopustní dny oděly po „světsku“ a dostatečně se nalíčily. Právě to odpovídalo karnevalovému principu zcela ovládajícímu tyto dny, kterým se stávající společenský život staví na hlavu.

Jeho tradice však pravděpodobně sahá až do dob pohanských, kdy lidé slavili končící zimu. Je to období plné tradic, radosti a veselí.

Podstatu masopustu (někdy je nazýván také fašank, fašanky, končiny, ostatky) nejlépe vystihují názvy posledních a nejdůležitějších masopustních dní.

Tak například tučný čtvrtek (lidově tučňák) charakterizuje pověra takto: kdo v tento den hodně jí a pije, tomu v příštím roce nebude chybět síla a zdraví. A tak se o zdraví pečovalo zabíjačkami, pečením hus, zvěřiny…

Taneční neděli snad také není nutno představovat.  Lidová moudrost praví, že obilí a len bude ten rok tak vysoké, jak budou tanečníci o taneční neděli vyskakovat.

A tak se sychrovala úroda kolikrát až do rána bílého.

Maškarní úterý pak bylo zasvěceno rozvernému průvodu masek.

I přes rozjařenost chasy, měly maškary svůj pevný řád a poslání.

V čele chodí laufer.

Žádá o svolení starostu, popohání průvod a vede ho. Nesmí chybět ženich s nevěstou, jako symbol tohoto období, kdy se hojně slavily svatby, aby nevěsta porodila po sklizni, v době zemědělského klidu.

Mohla tak dodržet šestinedělí aniž by se účastnila polních prací.

Za nimi vojáci a turci tančili obřadní tanec „konopici“ pro dobrou úrodu konopí.

Hospodyně jim v každém stavení napichovaly na dlouhé šavle kusy špeku, jelita nebo maso.

Ras pak nabízí po staveních další postavu: kobylku. Pokud ji žádný z hospodářů nekoupí, je na konci průvodu poražena.

Během „prodeje“ je předčítán seznam toho, co za rok vyvedla.

Smrtka značí konec zimy.

Medvěd je symbolem plodnosti.

Tančí s ním svobodná děvčata i vdané hospodyně.

Vodí ho medvědář.

S chlapci tančí a osud z ruky věští cikánka.

Žid laškuje s děvčaty. V ruce nosí hůl ježkovici potaženou ježčí kůží. Jde o falický symbol a je jedním z postav průvodu symbolizující opět plodnost.

Slaměný rozdává v každém stavení klásky obilí, aby přinesly velkou a bohatou úrodu.

V průvodu býval pak ještě kominík nesoucí štěstí a masky rozličných řemesel či postaviček dle fantazie a zvyklostí té či oné obce.

Nechybí ani sám Masopust.

Na konci oslav bývá někdy symbolicky popraven.

Jak už bylo řečeno, v období mezi Vánocemi a masopustem probíhaly díky mrazivému počasí zabíjačky. 

Pro celou rodinu šlo o důležitou událost, kdy se předzásobila na dlouhé období masem a sádlem z pašíka, kterého celý rok krmili.

Paradoxně se mi tato část vysvětlovala dětem nejhůře.

Ne že by nepochopily, co všechno dobrého lze z čuníka vyrobit. Trochu déle si představovaly situaci, že neexistovaly supermarkety, ledničky a mrazáky a bylo potřeba maso zakonzervovat solí, kouřem, zavářením, nakládáním ….a potěšit žaludek co to šlo před dlouhým čtyřicetidenním postním časem po Popeleční středě.

Takové prasátko bylo většinou v rodině jen jedno a naši předci se ho naučili zužitkovat takřka na 100%. To se těžko představuje i mnohým dnešním hospodyním. Také se nevykrmovali žádní atleti. Sádlo bylo velmi ceněným produktem, a čím více, tím lépe.

V kameninových hrncích vydrželo několik měsíců a v dřívější kuchyni mělo pestré využití.

Jestli nemáte prase, usmažte si myši.

Protože hospodyně měly v tento čas sádla skutečně dostatek, staly se velmi oblíbeným masopustním pokrmem smažené koblihy. No, já je tedy na sádle nedělám, protože by mi to asi urvalo játra. Přeci jen už něco pamatují.

Používám olej a smažené myši miluje celá rodina. 

Připravte si klasické kynuté sladké těsto.

To rozválejte na cca 1cm silný plát, z kterého pak budete vykrajovat kolečka kulatým vykrajovátkem.

Nechte je ještě tak půl hodinky odpočinout, aby nabrala zase dech.

A pak šup, do horkého oleje osmažit z obou stran.

Krásně kulaté kobližky vyjměte na ubrousek, trochu upije mastnoty a pak už jen vyválet v moučkovém cukru smíchaným s kakaem a špetkou skořice.

Ten na nich vykouzlí heboučký šedý myší kožíšek. 

I naše škola letos jako vždy půjde v průvodu. 

Třída mé dcery chce jít komplet za Šmouly. Inovace nebo co.  Jen, co s tím nápadem paní učitelka přišla, děti dostaly o něco lepší. Vzhledem k své uniformě ( je řádová sestra) by prý mohla dělat Gargamela.

Jo a jsou- li o masopustě dlouhé rampouchy je úrodný rok na mouchy.

Ale spíš popřeji aktuálně: je li o masopustu chvíli jaro chvíli zima, čeká nás celý rok pěkná psina.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]