Nezapomněla jsem, že vám dlužím ještě jedno zaklínadlo, ale napadlo mě přes víkend, že by vás třeba tohle mohlo také zajímat. S magií to sice pramálo souvisí, ale je to historie a ta je druhou mojí zamilovanou disciplínou. 

Že o nás samých nevíme ani setinu, o tom není pochyb, že překvapujeme sebe sama, také víme a že historie lidského rodu je patrně zcela jiná, než se domníváme, je víc než pravděpodobné…

Jenomže obecně platí taková móda, že když nedokážeme něco vysvětlit, když to ani věda nedokáže, tak se to moc neřeší.

Zabýváme se novými objevy a postupujeme po vědecké úrovni neustále a hodně rychle kupředu.

To je v pořádku.

Škoda jen, že za sebou necháváme nezodpovězené otázky, kterým se vlastně obecně, globálně vyhýbáme, protože bádat o budoucnosti je jednodušší.

Já si ale myslím, že mnoho klíčů k budoucnosti a možná hodně i k moudrosti lidstva do budoucna, je tam někde za námi.

V minulosti, ke které se tak neradi vracíme, protože ji namnoze neumíme vysvětlit.

Výjimku mezi vědci tvoří jedni zanícení, neúnavní, zablácení a neustále se někde rýpající.

Ano, ARGEOLOGOVÉ!

Takový archeolog se dokáže radovat a pobíhat v euforii po rozhrabaném poli se střepem v ruce a prožít stav ne nepodobný orgasmu jenom proto, že tohle dokazuje, že v 9. století…..!!!!!

Umím si představit, jaké kotrmelce dělal nad ruinami Troji Schliemann…

A moc ráda bych viděla reakci archeologů na něco takového jako je Derinkuyu a další.

Ještě nedávno, věřili v jeho existenci jen skalní zastánci záhad.

Ti ostatní, rozumnější přeci věděli, že v „předbiblické“ době by rozhodně nebylo technicky možné vybudovat něco tak dokonalého, monstrózního a velkolepého.

Překvapení!

Podzemní město, kde ve 13 podlažích, sahajících do hloubky přes 90 metrů žilo podle zjištění asi 20.000 lidí, v prostorách s dokonalým větracím systémem, s byty, obřadními sály, stájemi a masívními dveřmi, které lze otevřít jen zevnitř, je SKUTEČNÉ!

Stejně, jako Troja, stalo se Derinkuyu reálnou legendou.

Tedy se z legendy stalo pravdou.

Bylo by asi hezké vidět do očí archeologů, když se dívali na společenské prostory, celé kompletní bytové jednotky s obývacími pokoji, ložnicemi, a kuchyněmi, stájemi pro dobytek, vinnými sklepy, obchody a dokonce i vodárenskou nádrží.

Doposud bylo od roku 1963 odkryto oněch 13 poschodí v případě toho podzemního království.

Malá, velice malá část je dokonce od roku 2007 zpřístupněna k nahlédnutí veřejnosti.

V nejhlubších poschodích jsou studny, skladiště zbraní a dokonce i pohřebiště.  Z těchto úrovní také vedou i únikové cesty.

Architekti, kteří město projektovali, mysleli na všechno.  

Perfektní samooběžná klimatizace například, šokovala všechny badatele.  

Ti doposud objevili 52 větracích šachet projektovaných tak, že jimi vzduch samovolně cirkuloval takovým způsobem, že byl průběžně obměňován i v nejspodnějších patrech a prostorách.

Zajímavé?

A to mám perličku…

Jenom v Turecku, kde se Derinkuyu nachází, je takových podzemních měst přes 200!!

Po celém světě, pak bylo objeveno dalších 700 takových měst, sahajících 4000 let do minulosti.

Před čtyřmi tisíci lety, tedy v době dávno před narozením Krista, dokázali lidé něco, co by potrápilo dnešní inženýry na dlouhou dobu.

A dokázali bychom dnes něco takového v takovém měřítku?

Musíme si přiznat, že trvale osídlit podzemí bez závislosti na světě na povrchu, bychom v dnešní době dokázali velmi těžko.

Oni tam ale žili celé generace.

Co o nich víme?

Co učíme děti ve školách o minulosti Země a schopnostech i vyspělosti dávných kultur?

A kolik těch kultur skutečně známe?

O kolika víme?

Co víme o sobě samých?

Dlužno říci, že o civilizacích, které v průběhu přibližně 150ti let po celém světě schovaly svůj život  pod zem, nevíme vůbec nic.

O existenci „pozdemních lidí“ se můžeme dozvědět například ze spisů starověkého spisovatele Xenofonta, který se o nich zmiňuje již v roce 401 před Kristem.

Ještě nedávno jsme si ovšem mysleli, že jde o legendy.

Nepřijde vám přímo komické, že Mars, Měsíc, Jupiter nebo třeba Venuši známe o poznání lépe, než svoji vlastní planetu ???

Že do zbrojního průmyslu a do zkoumání vesmíru rveme doslova astronomické částky, zatímco jen desetinu z toho do zkoumání hlubin moře, poznávání historie a využití alternativních zdrojů se zuby nehty bráníme, přestože na patentových úřadech po celém světě leží stovky uznaných postupů?

Proč by se někdo kdysi dávno uchyloval k životu pod zemí?

Z několika velmi starých „písemností“, ale i ústně předávaných legend a dokonce i z Bible, se dozvídáme, že v dávné minulosti existovala civilizace, která se uchýlila k životu v podzemních městech, kvůli válce.

Podle legendy, která pochází od starých Sumerů, to bylo ze strachu v době, když probíhala „válka Bohů“.

A najdeme ji nejen u Sumerů.

O podzemních lidech, které „dobří bohové schovali do velikých podzemních měst, aby zde žili a rodili své děti, než skončí válka mezi bohy“, mluví legendy starých Apačů, nalezneme je v dnešním Novém Mexiku, Jižní Americe, Andách…a na těchto místech byla také objevena podzemní města.

Dobří bohové…

Kdo jsou?

A kým byli lidé, jejichž děti nikdy neviděly Slunce, a přesto žily, rostly a dospěly.

Jak vypadali?

Co uměli?

Kam se poděli?

Jediné, co o nich vlastně s jistotou víme, je, tu byli.

Ještě vám připadají tak kuriózní létající objekty a v nich sedící lidé nad hlavou ukřižovaného Krista na obraze starém mnoho století? 

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]