Návštěvy: 13
Chtěla bych tímto článkem nejen popřát jednomu z nejcennějších a nejúžasnějších tvorečků na Zemi k jeho svátku a poklonit se mu, ale také připomenout, že je to hlavně příroda, kdo nás drží při životě a kdo stojí ve skutečnosti za vším naším pokrokem. Prakticky je jen málo vynálezů, ke kterým bychom došli sami. Většinu před námi vynalezla zvířata. Zaslouží si od nás přídomek, „nižší formy života“?
Začnu tedy tou, která má dneska svátek.
Všechno nejlepší, včelko!!
Miluji med a asi jsem to hodně krát i napsala. Mám od mala moc ráda včely. Nebojím se jich, vážím si jich a mám k nim osobní a velice blízký vztah. Lituji velice, že bydlím u pole. Protože kdyby ne, už mi tady stojí minimálně dva úly. Jsem přesvědčená, že jsem neměla covida hodně i díky medu, kterým si sladím i kafe a mateří kašičce, kterou jím v surovém stavu.
A jím to všechno s takovou posvátnou úctou k té, která má přes svou maličkost obrovský a zásadní podíl na tom, že vůbec žijeme.
ZÁZRAČNÁ VČELA
Úlu vládne královna matka, o kterou se stará zhruba 60 tisíc dělnic a kolem tisícovky trubců.
V úle mají matriarchát a funguje jim to. Královna se stará o řízení zásob pro přežití celého včelstva a hlavně o kladení vajíček. Za jeden den jich naklade kolem 2 tisíc.
Včelky jsou neskutečně disciplinované a v úle je záviděníhodný řád s dokonalou dělbou práce.
Dělnice zastávají veškeré práce v úlu i mimo něj. Najdeme tady řadu profesí.
Létavky nosí do úlu potravu a vodu.
Čističky čistí hnízdní buňky.
Krmičky zase krmí larvy.
Kojičky krmí matku mateří kašičkou. Královna ale dokáže jíst i sama, když na to přijde. Není pravda, že by jí musely kojičky bezpodmínečně krmit. No asi to dělají rády.
Stavitelky staví hnízdo.
No a dokonce i vchod do úlu hájí ženy. Strážkyně.
Muži, trubci oplodňují matku a příležitostně pomáhají zahřívat včelí plod.
Včela létá rychlostí 29 kilometrů za hodinu, při čemž 200 krát za vteřinu mávne křidélky. Za jednu minutu pak obhospodaří přibližně 10 květů a při sběru nalétá i neuvěřitelných 57 000 kilometrů!
Život včely trvá pouhých 6 týdnů, zatímco královna žije namnoze i šest let.
Za celý svůj život vyprodukuje jedna včelka zhruba 9 gramů medu.
Abychom tedy dostali půl kila medu, musí pracovat zhruba 556 včel celý jejich život.
Med známe a využíváme ke slazení přes 150 milionů let a o tom jak nesmírně je zdravý asi ani nemusím znovu psát.
Věděli jste, že trubec je chundelatý jako medvídek, že nic nedělá a má veliké oči?
Včeličky med nejen produkují, ale také jedí.
Když letí včelka za prací, bere si s sebou jakoby svačinu v podobě medu, což jí stačí, aby v práci neměla hlad, a také se živí pylem, který si naopak v košíčkách na nožkách nosí z práce domů. Z toho všeho bere energii a živiny.
Ačkoli je včelí společenství nesmírně sofistikovaný a skvěle fungující stát, jsou včely velice křehká stvoření a ve své křehkosti snad možná i nedoceněná.
Vždyť celých 50% vší potravy člověka a nejen jeho existuje díky včelám.
Díky těmhle malým, nesmírně pilným, zajímavým a tolik důležitým tvorečkům.
A také díky včelařům se z výsledků jejich společného díla ještě stále můžeme těšit. Jsme národem včelařů a to je moc fajn! V současné době je v republice přes 700 tisíc včelstev a máme zhruba 62 tisíc včelařů!
Díky!
Poctivý med se nikdy nezkazí a je to nejlepší konzervant.
Ovšem tohle věděl už starověký Egypt a také Herodes, který svou ženu, po tom, co jí nechal popravit, nechal naložit do medu. Kdyby ji po jeho smrti nepohřbili, mohli bychom krásu Mariamne obdivovat ještě dneska.
Med má také největší výživovou hodnotu ze všech přírodní produktů.
Likviduje bakterie vnější i vnitřní.
Léčí otoky, vředy, popáleniny, vyhlazuje jizvy, pomáhá na opary, vyhlazuje pleť, napíná rty, desinfikuje rány, léčí i zánět spojivek, zvyšuje množství hodných bakterií ve střevech, uklidňuje nervy a je to silný antioxidant a posilovač cévních stěn.
Jo a když Praotec Čech viděl zemi oplývající mlékem a strdím, tak viděl mléko a plnou plástev 😊
Jestli nemáte ještě dost, tak tady je přírodní nášup a zboříme několik “mýtů”…
PAPÍR
Tři tisíce let před naším letopočtem si Čína připsala vynález, který měl lidstvo, alespoň to čínské, protože ve světě jsme si museli ještě více počkat, posunout od kamenů, hliněných destiček a rýpání do stromové kůry k vymoženosti zvané papír.
Fakt?
Kdepak!
K prvnímu vynálezci papíru bychom se museli vydat hodně hluboko do minulosti. Do minulosti, kde člověk byl ještě cosi, o čem si mohly pravěké vosy před 300 miliony let vyprávět, ne, vlastně psát na papír jako o zajímavém sci-fi tvorovi.
Tím, kdo ve skutečnosti vynalezl papír, kterému dnes padne za oběť rukou člověka 786 milionů stromů za rok, byly vosy.
To jen jakýsi Číňan si kdysi dávno, i když z pohledu vos, fakt včera, všiml, že vosa při stavbě hnízda okusuje dřevo, to pak sežvýká, smíchá se slinami a vyprodukuje stavební materiál, na který, když se z hnízda tahle šikovná, živá papírna odstěhuje, se dá docela dobře psát.
Náš pohled na vosu je tedy v dnešní době trochu nevděčný.
Ostatně jako náš pohled na všechno přírodní.
Dá nám tak leda žihadlo, protože med přece produkují včely, říkáme si.
Tak pro příště, mimo toho žihadla, si díky téhle žlutočerné slečně dneska čteme, dopisujeme, balíme svačiny, dárky i utíráme prdýlky.
Až tedy budete zase odhánět vosu s tím, že je vlastně k ničemu, pomyslete na svou nejmilejší knihu.
PROUDOVÉ MOTORY
Není to tak dávno, co jsme s velkou slávou přešli od lodního šroubu, což byl nepochybně pokrok, k výdobytku naší skvělé inteligence a technické vzdělanosti, proudovému (reaktivnímu) motoru.
To je fakt echtovní lidský vynález a naše lodě se tak staly mnohonásobně rychlejší. (letadla, rakety, zbraně … )
Lidský?
Ne, jenom se člověk opět přiučil od někoho, kdo tuhle banalitku zná opět mnoho milionů let.
Minimálně tolik milionů, kolik v moři žijí olihně.
Tedy naše třicátá léta a tryskové motory musí olihním, které využívaly reaktivní pohon ještě před tím, než si vosy psaly na papír pohádky o obludách, co chodí po dvou, jsou strašně podivné a všechno zničí, připadat docela legrační.
Oliheň nasává do těla, respektive pod kůži vodu a prudkým tlakem ji vypustí ven.
Tím se velice dokonale pohybuje a to rychlostí přibližně 3 metry za sekundu.
METEORADAR
Jupí, vynalezli jsme radary na předpověď počasí a díky tomu víme, že přijde třebas bouřka.
Podíváme se na telku, nebo na internet…
Anebo se můžeme podívat na svoji kočku.
Její srst je náchylná na elektrostatický náboj, což kočka částečně eliminuje lízáním, kterým snižuje napětí v kožíšku.
Před bouřkou se zvyšuje okolní napětí.
Kočka, pokud si líže srst po směru růstu, se nemyje, ale právě zřejmě snižuje napětí.
Netřeba apka, stačí kočka.
A byly by toho ještě mraky!
Vlastně jsme pomalu na nic nepřišli, všechno jsme jenom odkoukali od mistrů, učitelů a znalců, kteří už tu byli a tyhle vychytávky používali, dávno před námi.
A my jim říkáme „nižší formy života“.
Při tom jsme pořád mimo v případě takového gekona, který se klidně bude díky svým packám pohybovat kdekoli bez ohledu na gravitaci.
Skokan si zase v pohodě zevnitř celý zamrzne, aniž by mu ledové krystalky rozmontovaly vnitřní tkáň. To proto, že zná chemickou látku na principu směsi glukozy a proteinů, díky které si klidně nechá zmrznout i krev a srdce, zatímco stovky lidí ve svých kontejnerech v kryocentrech sní v tekutém dusíku svůj sen o tom, že jednou přijde i člověk na to, jak to tenhle frajer dělá, že s jarem rozmrzne a dál zcela bez problémů žije.
Tak kdo se tady musí ještě hodně učit a poklonit?
Krásný víkend, pokud možno v přírodě!
Michaela Kudláčková
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_-150x62.jpg)
Nahrávání ...
