Zdravím a přeji krásný den všem na popelkách.
Míšo a Tome, doslova jste mě inspirovali svým článkem o vašem výletu do lesa. Ano, houby se opravdu zarazily a přestaly růst, marně jsem včera v lese dumala proč? Zase abych nepřeháněla, já byla spokojena s pravými hříbky, který dokládám fotkou
Manžel záviděl, našel jenom dva.
Ostatní houby, panské hříbky, když jsem našla byly plesnivé, nebo skrz na skrz červavé. Jedno a totéž babky. Ani nemělo cenu si k nim ohýbat záda, zůstaly a zůstanou v lese, do samého shnití.
Takže jsem měla v košíku praváky a klouzky, jich tam bylo až moc, ty bych bývala ráda vyměnila za panský, ale…
Dalším houbařským úlovkem byly bedly a růžovky, které naplním mletým masem, obalím v trojobalu a usmažím, k tomu okurkový salát z okurek ze zahrádky a bude lehký, letní nedělní oběd. Foto dalších hub nemám, budu upřímná, už mě nebaví fotit všechny houby, ale praváky, kdepak, ty si musím nafotit a uložit do počítače.
foto:autorka
Včera jsem jako vy, více si prohlížela stromy a vůbec všechnu krásu, kterou nám příroda poskytuje. Jenom kdyby si jí lidé uměli vážit. Musím říci, že neumí. Kolik je tam míst, kde si lidé z vesnice jezdí odložit svoje krámy, které jim doma překáží.
Staré konve na zalévání, různé děravé hrnce, piksly od barev, rozbité sklo, mohla bych pokračovat jmenovitě, ale proč, že?
Prostě jsem v údivu, co lidé dokáží navozit do lesa.
Před 14 dny jsme byli s manželem v lese a na kraji byla ukrytá kárka a v ní byly pracovní rukavice. Marně jsem dumala, proč tam je. Přece nikdo nejezdí na houby s károu, tolik jich zase letos neroste. No, ano, mě to dochází až dneska. Přivezou krámy, odloží a jdou na houby, ach jo, proč to lidi dělají?
Vždyť 3x do roka je svoz všeho, čeho se chtějí zbavit.
Když přijdu k hromadě odložených krámů, nadávám v lese, že by se zedník nemusel stydět za moje výrazy, ale cožpak jde nadávat slušně?
Ne, nejde.
Tak jsem si postěžovala a přeji vám oběma, při příští návštěvě lesa, pěkný úlovek hub. Ještě začnou růst, to vím jistě.
A když ne, procházka lesem stojí za to vždy a kdykoliv. Na mně les působí přímo blahodárně, vycházím z lesa jako znovuzrozená a bolavé klouby jsou pěkně protažené, je to super rehabilitace.
Zdraví Verena-Věra
Děkujeme, Věrko, za článek, za který Ti posíláme drobný dárek. Děkujeme i za milá slova a také Ti přejeme hodně štěstí a příjemný vstup do nového týdne.
Míša, Tom a redakce Popelek.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:

- Milujeme všechno, co je rodu ženského a ctíme rod mužský. Klaníme se nekonečné kráse přírody a moudrosti našich předků. Víme, že hranice jsou vždy tam, kde si je postavíme. A proto je vůbec nestavíme, abychom nepřehlédly kouzlo a věřily v zázrak.