Vrcholem léta a ovocné sezóny jsou pro mne tradičně broskve a meruňky. Když dojdou na zahradě do džemové zralosti, že stačí sluníčkem vymazlený plod jen přitisknout ke rtům a vysát opojně sladkou dužinu…

Tradičně suším na vyhřátém parapetu i pecky, z nichž posléze vyjídám omamně hořká jadérka.

Tchýně mne překřtí na matku Goebbelsovou, jež nestydatě tráví své děti kyanidem z hořkých peciček.

Kyanid neměl v historii nikdy dobrou pověst.

Ale co se ale týče jeho přítomnosti v peckách broskví a meruněk, je potřeba mu krédo trochu vylepšit.

Novodobé špatné jméno souvisí nejen s užitím kyanidů během druhé světové války jako jednoho z nejrychlejších a nejúčinnějších jedů při likvidaci nepohodlných osob či sebevraždám nacistických pohlavárů.

Alkalické kyanidy se hojně využívaly i při extrakci vzácných kovů zlata a stříbra.

Dodnes jimi pytláci loví vzácné ryby na korálových útesech, které jed ochromí a lov tak usnadní.

Mnoho ryb se ale již v akváriu neprobudí.

Nelze opomenout ani ojedinělé případy průmyslových havárií, kdy z provozů těžkého průmyslu dojde k úniku odpadních vod a následnému úhynu všeho živého na mnoha kilometrech vodního toku.

Mechanismus působení kyanidu je vcelku prostý.

Ochromuje enzym, který v červených krvinkách váže kyslík. Dojde v podstatě k buněčnému dušení. Proto mají oběti modrou barvu, jelikož krev neobsahuje žádný kyslík.

Mezi prvními orgány je postiženo srdce a mozek.

Mají největší spotřebu kyslíku v těle. Velmi brzy tak dojde ke komatu a zástavě dechu a srdce. Nižší dávky vedou k bolestem hlavy, závratím a dýchacím obtížím.

I přesto všechno na něj budu pět ódy.

Že jádra peckovin obsahují tento jed je dobře známý fakt, stejně jako že je hořký a voní po mandlích.

Však v nich je ho také dost.

Zabíjí v této formě, ale jen rakovinu.

A to prý naprosto jediněčně. Narozdíl od cyankáli, jak se jinak tento jed nazývá, je v pecičkách součástí vitaminu B17 v kyselině kyanovodíkové, kde je poměrně pěvně vázán. V cyankáli je iontová vazba velmi volná a dochází k jejímu uvolnění již například při rozpuštění ve vodě.

A teď ještě trocha chemie.

Vím o ní prd, takže prodávám, jak jsem nakoupila: již zmíněný vitamín B17 je látka, která se vyskytuje v mnoha rostlinách, nejčastěji však v semenech nám známých peckovin, jako jsou mandle, třešně, meruňky, broskve, švestky…

Rakovinné buňky obsahují beta-glucorodinazu.

V přítomnosti tohoto enzymu se vit B17 rozpadá na kyselinu kyanovodíkovou a benzaldehyd. Obě tyto látky po rozpadu napadají rakovinné buňky a ničí ji.

Zdravé buňky naopak obsahují enzym rhodanesu, kterou tento vitamín nenapadá, naopak ho rozloží na thyokyanázu, ze které náš organismus a především nervy získávají tolik potřebný vit B12.

Vidíte, já říkala, že samá pozitiva a sociální jistoty.

Jedovatý benzaldehyd se pomocí vzdušného kyslíku promění na kyselinu benzoovou a ta nám pomáhá například s tišením bolesti.

Jelikož se rakovinné buňky živí kvašeným cukrem nikoliv kyslíkem, nemá proti benzaldehydu nádor žádnou šanci. Zkrátka ji zabije zevnitř tiše a efektivně tak, jak to jen kyanid umí.

Ale pozor, až budete džemovat, nespoléhejte, že vás spasí jadérka našich sladkých meruní.

Pokud se chcete skutečně léčit nebo to brát čistě preventivně, potřebujete jádra meruněk divokých.

Nezoufejte, dají se běžně sehnat v prodejnách zdravé výživy nebo na netu a za pár kaček.

Obvyklá dávka je 15-30ks při prevenci, dvojnásobek při léčbě.

Nejlepší je denní dávku rozdělit.

Pokud slupnete tolik semínek naráz, moc dobře vám od žaludku pravděpodobně nebude.

Vhodné je také na maximální dávku pozvolna žaludek zvykat.

Sladká jádra našich meruněk, i když je tady označení „sladká“ trochu nadsazené, se dají konzumovat, i když neléčí.

Můžete je mlsat klidně jako oříšky nebo pomleté přidávat do jogurtu. Sezóna je v plném proudu. Pokud se nemusíte ze zdravotních důvodů ládovat pecičkami, užijte si třeba domácí meruňkový džem a palačinky.

Jako dneska já.

Božská mana.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]