Libo-li štrůdl nebo opičí varle? Kupodivu nemluvím o jídle. I když to první bych si dala hned, nad druhým váhám. Ale pryč s dezertním talířkem, řeč je o zavináči. Ano, mluvím o symbolu pro elektronickou poštu.

Tohle prapodivné áčko už svou slavnou éru kdysi mělo.

Tenkrát ještě žactvo mrskalo ve školách velkou násobilku z paměti a snilo o tom, jak nějaký stroj bude počítat a myslet za ně.

Původ i význam zdá se být jasný.

Anglická předložka at (při, u) má původ v latinském ad. Tehdejší písmomalíři dvě písmena v tomto slově provázali tak, že se podobala dnešnímu znaku @.

Alespoň se to vypráví a je to jedna z nejuvěřitelnějších tezí.

Především v obchodě nešlo o znak nijak vzácný.

Běžně se jím vyjadřovala jednotková cena. Například rajčata@50c/libru.

Modří už vědí, že se v našich končinách pro vyjádření ceny zboží ujal podobný i přesto odlišný znak.

Bylo jím francouzskéà .

A tak jsme svinutého sledě v octu nepotřebovali hodně dlouho.

Nebojte, nejsme žrouti v srdci Evropy, kteří jediní nemyslí na poštu, ale na plný žaludek.

@ Blízcí mi jsou Švédi a Britové se svým kanelbulle (skořicový závitek) a strudelem.

@ Katalánci ho pojmenovali ensalmada tedy briošek.

@ Izraelci preferují preclík, ale v hebrejštině je to starý známý štrůdl.

@ Srbové, Poláci nebo Němci v něm spatřují spíš opici.

@ Holanďané se spokojí s opičím ocáskem, ale znak proslavil i jeho druhé pojmenování apeklootje, což značí malé opičí varle. Nejsem znalec místních poměrů a tak netuším, zda šlo o gastronomické nebo zoologické označení.

@ V Rusku je to prostě pes.

@ V Řecku kachňátko.

@ Maďaři mají červíka.

@ Italové, Francouzi nebo Korejci v něm spatřují šneka.

@ Pro Finy je kočičím ocáskem nebo prostě jen „mňau znakem.“ Zkrátka co je komu blízké.

Duchovní otec emailu Ray Tomlinson neměl na mysli zvířátka ani krajové speciality.

V roce 1971 pracoval na důležité vojenské zakázce pro společnost BBN (Bolt Beranek and Newman-čuju českou stopu v plenkách netu).

Šlo o tzv ARPANET, který byl předchůdcem dnešního internetu, jak ho známe.

Pro přenos zpráv potřeboval Tomlinson znak, který se nedal v běžném textu s ničím zaměnit, a kterým by jasně řekl, komu píše a na jakém serveru ho najde.

A tak si vzpomněl na nudnou obchodní zkratku.

Nikdo již neví, co bylo obsahem zprávy, historicky prvního mailu, který Tomlinson odeslal na druhý vedle stojící počítač v kanceláři.

Ani se nedivím, že to nevyryl do historie zlatým písmem.

Tenkrát totiž logicky ještě nebylo komu psát a tak to na nějakou senzaci ani nevypadalo.

On to obrovský boom nakonec byl, i když až o desítku let později.

Akademici i vojáci pochopili, že projekt internet přesahuje rámec jen vojenského využití a spojili síly.

Všechna pro mají i svá proti.

Ze zavináče, štrůdlu či myšího ocásku se stal skutečně unikátní znak. Ve světě vynálezů existují i vynálezy zkázy.

A tak netrvalo dlouho a na svět přišly spamovací roboti.

Tedy software, který detekuje na internetu právě znak @ a takto identifikovanou adresu následně zahltí reklamními maily s nabídkou levné viagry.

I proto se ve veřejném internetu doporučuje sdělovat adresu klidně s preclíkem nebo opičím ocáskem.

Například fanda(opička)seznam.cz

Na bohatost jazyka je fantazie spamu zkrátka chudá.

A teď jdu stvořit ten tradiční jablečný štrůdl.

Zaprvé voní skořicí a za druhé mi nad tím poštovním svinutcem notně vyhládlo.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]