Návštěvy: 26
Včera jsem si tak seděla u pole, dumala a hleděla na „stádo“ holoubků, jak se tam v klidu popásají na strništi, které skýtá těmto úžasným opeřencům lákavé menu.
Když jsem byla malá, chtěla jsem mít holubník plný bílých holubic. Tak já jsem chtěla všechna zvířata, jak víte…ale k holubům mám osobní vztah…
OBRÁZKY LZE KLIKNUTÍM ZVĚTŠIT
…pro většinu lidí, jsou to ptáci, jejichž působení ve městech devastuje památky a kteří mají všeliké roztoče a kdo ví, co ještě. Nejeden člověk si z nich s oblibou udělá pohyblivé terče a ještě má dojem, že s každým zásahem pomalu zachraňuje lidstvo.
Vím, že na tom málo změním, ale já včera myslela na něco zcela jiného, než jsou sochy.
A ještě méně mě v tu milou, meditativní chvilku točili roztoči.
Vedle toho, že jsem se viděla na Staromáku jako čtyřletá s pytlíčkem plným nařezané housky a v euforii z toho, že mi „loloubky zobají z ruky“, myslela jsem třeba na vojáky snad na všech možných frontách, kde tito dnes pomalu nenávidění ptáci TAKÉ nasazovali vlastní životy. A ne nadarmo.
V první světové válce bylo v aktivní službě přes 100 000 poštovní holubů.
Bez poštovních holubů, nevzlétla válečná letadla, bez nich nevypluly válečné lodě, ani ponorky a posádky mnohých ponorek, lodí i letadel vděčily za svou záchranu právě holubům.
Nejednou zachránili jednotlivce i celé oddíly obklíčených vojáků.
Egypťané 3 000 let před Kristem, Řekové, Římané …. po celá staletí byli holubi, ne synonymem, ale realitou přenosu zpráv.
Asi vás překvapí, že poslední holubí pošta byla na světě zrušena až v roce 2004.
Britský posel číslo 2709 byl v roce 1917, za mimořádné hrdinství při výkonu své služby v bojích u Menin Road Ridge, kdy zprávu sice předal, ale raněn pak na velitelství zesnul, vyznamenán křížem Za zásluhy. Jeho pozůstatky můžete vidět v muzeu United Service v Londýně.
Existuje ale mnohem více vyznamenaných válečných holubích hrdinů…je jich mnoho.
Třeba posel číslo 888, byl vyznamenán mnohokrát. Obdržel i diplom britského krále a po válce mu dokonce byla udělena penze! Když pak zemřel (ne, pane Bělobrádku … nechcíp, zemřel), byl pohřben s vojenskými poctami.
Našli bychom desítky a desítky takových příběhů.
Příběhů zdánlivě obyčejných ptáků, kteří obyčejně kálí na hlavy soch.
Ne, nejsou obyčejní … ani maličko!
Jsou obdivuhodní!
- Inteligence holubů je srovnatelná s inteligencí tříletého dítěte.
- Holub rozezná svůj vlastní obraz, a to i z videozáznamu s 5-7 sekundovým zpožděním.
- Holubi umí i počítat.
- Holubi také vidí barevně.
Věřili byste, že holub se dokáže delší dobu bez mrknutí oka dívat přímo do slunce?
A že sítnice jeho oka se nepoškodí ani přímým ozářením laserovými paprsky s energií 0,05 J?
Zajímavé že?
Možná jednou odhalíme i to nejhlavnější, co doposud ani s pomocí vědeckých týmů nevíme.
A to je pověstná holubí orientace.
Vědci jim znemožnili vidění, sluch i čich. Přesto doletěli i ze vzdálenosti 10 000 kilometrů. I když byli na neznámé místo v uzavřené přepravce odvezeni.
Rychlost holubího letu je 180/hod.
Za den umí holub urazit i 1200 kilometrů.
Z výšky jednoho kilometru dokáže holub dohlédnout do vzdálenosti 80 km.
Nedivte se mi, že je mám ráda, a že je obdivuji.
Ale co já vlastně v přírodě neobdivuji, že …?
Už vím…
Lidi.
A tady jeden miláček, zelený „holub“, lazebník.
Mimochodem, kdo si ještě vzpomenete na Princeznu?
Já ano. Jistě se má dobře, holčina
Je TADY
Krásný den, všem!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Foto: autorka textu
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.