Společnost

Posezení s vrahy…

Jak často se v případě lidí, kteří spáchali úkladnou vraždu, ptáme: „Jak mohl něco takového udělat?“ Ptáme se a zpravidla marně. Pokud bychom opravdu stáli o to, alespoň pochopit jednání úkladného vraha, nutně se musíme na čin dívat jeho očima. Nikdy ne svýma, pokud sami nejsme, ač potencionálně stejní.

Mnoho čtenářů magazínu Popelky.cz svedl dohromady stále aktuální, byť dnes již z hlediska obžaloby uzavřený případ Petra Kramného.

 

Mluvíme – li nejen o případu Kramný, ale i o mnoha jiných, a když se oprostíme od emocí, které je v takových situacích těžké udržet, najdeme v jednotlivých případech hodně společného.

 

Často jde o důvody, které jakkoli jsou po rovině našeho chápání ohavné, z pohledu vraha logiku mají.

 

Nenahlíží na sebe, na druhé, na svět, blízké a ani na čin, který spáchal, nebo se chystá spáchat, jako my.

 

Má vlastní hodnotový systém, filozofii, představu i pravidla.

 

Vlastní smýšlení o vině, provinění, odpovědnosti i svou vizi práva.

 

Společensky je úkladný vrah nezařaditelný.

 

Jeho individuální svět se bohužel v zásadním bodě časem prolne se světem ostatních.

 

Ať už se jedná o Kramného, nebo jakéhokoli jiného úkladného vraha, existuje několik bodů, které spojují téměř všechny takového lidi.

 

Pokud se chceme orientovat alespoň okrajově, pak pojítkem a zásadními faktory mohou být například tyto:

 

1.       Pokřivené vnímání reality.

2.       Narcismus, který je jakýmsi převlekem pro pocit nedostatečnosti.

3.       Přecitlivělost na vlastní osobu.

4.       Strach z ohrožení pozice v rodině, společnosti, světě kolem.

5.       Nadhodnocování svých potřeb a pocitů a podhodnocení pocitů a
potřeb druhých.

6.       Absence sebereflexe

7.       Přehnaná kritika okolí

8.       Přesvědčení, že on má právo vykonat rozsudek.

9.       Delegování viny na oběť.

 

Všimněte si, že pokud se zbavíte emocí a zhnusení, což je u nevraha jasné, najdete zajímavá pojítka.

 

Budeme – li myslet chvíli jako vrah, dojdeme k tomu, k čemu došel on.

 

ŽE JINOU MOŽNOST NEMĚL A ČIN JE LOGICKÝ, NEBOŤ KDYBY SE OBĚT CHOVALA JINAK, KDYBY SE JINAK OBLÉKALA, JINAK MLUVILA, JINAK REAGOVALA, MĚLA JINÉ ÚMYSLY, NESTALO BY SE TO.

 

OBĚŤ NÁS K VRAŽDĚ PŘINUTILA, TEDY ONA JE VINA!

 

MŮŽE ZA TO SAMA!

 

JÍ SUĎTE!

 


 

Většinu charakterových rysů si neseme už s narození.

 

Prostředí, ve kterém vyrůstáme, bývá často pouze bonusem a spouštěčem. Alespoň to člověka naučí hned v prvním ročníku patřičné školy.

 

Velice často je odpovědný spánkový lalok.

 

Jak se stát vrahem vlastní rodiny?

 

Třeba očima Kramného, ale je v zásadě jedno, jaký modelový příklad si vezmete.

 

Jako dítě je nevzhledný a v dospívání málo přitažlivý.

Spolužáky je často vysmívaný a dokonce šikanovaný.

Dívky upřednostňují jiné chlapce.

 

Touží se prosadit, je frustrovaný, že to nejde a záhy dochází k tomu, že musí svou hodnotu nějak posílit. Něčím svou osobnost ozdobit.

 

Matka mu straní, protože má potřebu své slabší dítě chránit.

Sestra ho moc ráda nemá a ani on ji. Její vývoj jde jinudy, má štěstí a je chytřejší.

Někdy jí proto ubližuje.

 

1.       Kdyby měl dost peněz, bylo by to jednodušší. Lidé by mu záviděli,
dívkám by to imponovalo.

2.       Kdyby měl svaly, vypadal by silný a slabé duchovno by se tím
posílilo.

3.       Kdyby měl krásnou ženu, která by se každému líbila, byl by to on,
kdo ji má a bylo by co závidět.

 

Posilovat skutečně začne a věnuje tomu hodně času.

 

I v posilovnách jsou ženy. Problém je v tom, že není tak výřečný a jeho možnosti intelektuální jsou omezené, takže rozhovory často nemají zásadní efekt.

 

Brzy se i stydí vést nějaké dlouhé konverzace.

 

Přichází na to, že spíše, než chytrou ženu, bude lépe zkusit intelektuálně průměrnou, ale výraznou a hezkou.

 

Ženu, jejíž požadavky je schopen splnit, nebo alespoň slíbit.

 

Teď už ví, jak upoutat bez toho, aby bylo třeba oslnit sečtělostí, když nedočetl ani Malého Bobše a ledva se prokousal Ferdou mravencem.

 

Je těžké najít takovou, a protože „ví“, že peníze by uvítala každá a že peníze dávají hodnotu člověka, dělá maximum proto, aby je měl.

 

S ohledem na vrozené dispozice, nízké IQ, posunutý morální mantinel a touhu, která válcuje jeho podvědomí, naplánuje i krádež s přepadením.

 

Byly by to rychlé peníze, protože vydělávat je v takové míře, aby si jimi zaplatil pozornost a úctu okolí, trvá zatraceně dlouho.

 

Vyhodí ho dřív, než stihne svůj plán realizovat.

 

Stane se hlídačem (ochrankou), kde je bonusem k egu uniforma. Uniforma budí respekt a mnohým ženám se líbí. Přijde jim to sexy.

 

Bohužel ani tady to dlouho nejde.

 

Vidí kolem sebe postupem času, jaké peníze lidé mají a jak jsou pro opačné pohlaví důležité.

 

Z posilovny už vypadá docela dobře a dává si pozor, aby moc nemluvil.

 

Fyziologicky je v pořádku, je sexuálně velmi disponovaný a dochází k tomu, že i sexem lze vydělat.

 

Zkusí to jako gigolo.

 

Bohužel s ohledem na jemu vlastní sexuální chování nenachází u klientek moc pochopení a řemesla zanechá.

 


 

Po seznámení s ženou, která je velice atraktivní a nemá na kontě tři tituly, jde pracovat do fabriky a veškerou pozornost upne na partnerku.

 

Je velice krásná a okolí je až v šoku, jaký úspěch oslavil, když to byl právě on, komu dala přednost.

 

17477MGR.jpg

 

Alfou a Omegou jeho života se stává přitažlivá manželka.

 

S radostí přichází i starost, protože jeho žena velice dobře ví, jak vypadá a hojně si pozornosti jiných mužů užívá.

 

Na jedné straně ho její vstřícnost, hovornost, oblíbenost, atraktivnost a projevovaný zájem těší, na druhé straně ho naplňuje až chorobnou obavou ze ztráty.

 

Ona je jeho ozdobou i omezením.

 

Konečně ale našel způsob, jak zdůraznit sebe, jak vyvolat závist, na čem postavit svou hodnotu. A daří se.

 

Jenže uvnitř jsou to často muka.

 

Jeho ženu každý vítá, má víc přátel, než on kdy snad viděl lidí, všude ji zvou, je nepřehlédnutelná. Je zábavná, hovorná, vždy krásně upravená (a to stojí peníze … jeho peníze!).

 

Na jedné straně se cítí jako majitel tohoto skvostu, na straně druhé vedle ní zaniká. A ví to.

 

Má strach, chce mít kontrolu a přehled.

 

S facebookem přichází problém, ve kterém se ztrácí. Zatímco ona princip pochopila velice rychle a snadno, on plave poměrně dost dlouho.

 

Od chvíle, kdy přijde jeho žena domů, tráví dlouhý čas se svými virtuálními kamarády, mezi kterými jsou i muži. Vkládá na svou stránku své fotografie, které každý vidí. Přátelé její fotografie opatřují pochvalnými komentáři ….

 

On se takto prosazovat nedokáže.

 

Proč mu tohle dělá?

Proč se po příchodu nevěnuje jemu?

 

Je nucen naučit se FB ovládat. Následně vyžaduje od své ženy přístup na její stránku.

 

Vynutí si ho a počítá její přátele mezi muži.

 

O těch si zjišťuje veškeré údaje, rodinný stav, počet dětí – všechno.

 

Jeho ženě jeho chování vadí.

 

Přichází hádky, kontrola, kterou jeho žena nazve špehováním a první zmínka o rozvodu.

 

Takový vývoj je pro něho nepřijatelný.

 

Nedokáže si představit, jak by vypadal před okolím, které mu na jedné straně závidí, na straně druhé je jím vysmíván, ale je to stále on kdo je právoplatným vlastníkem této ozdoby, která je ovšem živou bytostí s vlastními pocity.

 

Nadto je tu jejich dcera.

 

Rovněž ozdoba, jenže…

 

Dcera se vidí v matce a matka věnuje veškerou pozornost dceři.

 

Vychovává jí k svému obrazu. Chce pro ni jen nejhezčí oblečení, kupují si stejné věci, stejné náušnice, maminka je vzorem i kamarádkou….

 

Maminka, maminka, maminka…

 

Otec je podivný, mlčenlivý, nudný a není schopen si zapamatovat ani její skřínku ve škole.

 

Vzdaluje se a otce podhodnocuje.

 

Nelze přehlédnout, že začíná být menší kopií své matky.

 

Je zklamán.

 

Přichází zpráva z druhé ruky, že jeho paní má milence, který je mladší nežli on a jeho žena mluví opět o rozvodu.

 

Dochází mu, že pokud se rozvede, jeho budoucnost i postavení ve společnosti bude velice smutným, degradujícím obrazem, který si on rozhodně nezasloužil.

 

Za to všechno, co pro rodinu udělal…?!

Jak se snažil?

 

Jeho ženu bude vlastnit někdo jiný, jeho dcera bude zářit v oblečku mažoretky na fotografiích školy a i na tom zatraceném FB, po boku nějakého cizího chlapa s pusou od ucha k uchu, který bude uléhat vedle ženy, které toho tolik obětoval.

 

Budou se vodit za ruku, a kdo ví, možná se s ním mnohokrát potkají.

 

A on co?

Jen pozdraví svůj mnohaletý vklad?

 

V práci bude pro smích, protože už mnohokrát si vyslechl, že mu žena stejně jednou uteče, že to je jen otázka času.

 

Kolikrát jen už slyšel, že takovou paničku si ON těžko udrží.

Teď sklidí posměšné pohledy, které budou říkat: „my jsme to říkali, kdepak by tahle s tebou zůstala“.

Bude muset platit na dceru a ne málo.

Přijde o auto, protože přestože ho platí on, patří jeho ženě.

Přijde patrně i o byt, protože žena vysoudí dceru, to znamená, že vysoudí i byt.

Matka mu řekne, že nikdy nesouhlasila s tím, aby si ji bral, že ji nikdy neměla ráda a vlastně bude mít pravdu, jako ostatně vždycky.

 

Suma sumárum je to vyhlídka muže outsidera, který jezdí v omlácené Felicii, platí alimenty, bydlí u matky, maká ve fabrice a opustila ho ta krásná, oblíbená a žádoucí žena, na kterou on prostě neměl.

 

Zatímco ona, si bude po nevelkém městě vozit zadek v Chevroletu, rozdávat úsměvy na všechny strany, vylepovat na FB fotografie v objetí s jiným, mladším chlapem, jezdit na dovolené, scházet se s přáteli, utahovat si z něho, dělat si fotomodelku, kde budou všichni koukat na její polonahou postavu a říkat si: „Jo ta měla takovýho nýmanda, ale ona si to umí zařídit. Ta se neztratí“.

 

17482ZTE.jpg

 

Bude poštívat proti němu dceru, která jednou nebude o nic lepší, než její úžasná maminka…

 

A on? Maká v kolbence, je sám a platí alíky, chudák…

 

CHUDÁK!!!!

 

Udělá z něho ještě většího blbečka, než z něho dělala doposud.

 

A vyjde z toho úplně nejlíp.

 

Ona o nic nepřijde, jen získá.

 

Takhle kdyby se stal obětí tragédie, to by byl docela jiný druh chudáka.

 

Ona je totiž lítost a lítost.

 

Kdyby byl oběť, a to on vlastně už je, celé okolí by ho zcela jinak litovalo. Všichni by se mu snažili pomoci.

 

Získal by na vážnosti, protože by to nesl statečně jako CHLAP.

 

17479YWM.jpg

 

Ženy by měly potřebu o něho pečovat, protože se stal obětí tragédie a ženy jsou starostlivé. Když k tomu přijde i o jediné dítě, budou po něm doslova posedlé.

 

Budou se prát o to, která pomůže víc muži stiženému ranou osudu.

 

Chlapi ve fabrice si ho přestanou dobírat. Naopak, solidarita je skvělá a funguje. Co jen povodně udělaly s lidmi.

 

Kam přijde, tam mu půjdou na ruku, bude zohledňován.

 

V práci dostane dost možná lepší pozici a nikdo to neokomentuje zle, protože to je přece samosebou, když toho tolik vytrpěl.

 

Její rodina ho konečně přestane brát jako toho pavouka, co neumí vyzvednout dceru ze školy.

 

Bude jezdit Chevroletem.

Bude mít byt.

Bude příjemcem pojistného.

Najde si jinou ženu, což rozhodně s pohnutým osudem nebude problém. Bude si moci i vybírat.

 

Zařídí si nový život!!!

 

Život jednoduchý, plný soucitu, bohatý na pomoc, na ohledy, toleranci, finanční zajištění, společenskou prestiž, obdiv a respekt.

 

ANO, KDYŽ CHUDÁK TAK TEN SPRÁVNÝ.

 

A ona?

 

Má co chtěla.

 

17476MWE.jpg

 

Kdyby byla jiná, nikdy by se to nestalo.

 

Kdyby si ho vážila, kdyby poslouchala, kdyby s ním spala, kdyby z něho nedělala vola, kdyby se mu věnovala, furt si nestěžovala, neutrácela, neprovokovala … Sama to zavinila

 

Vždyť je vina i smrtí dcery.

 

Kdyby z ní nevychovávala druhou sebe, druhou nevěrnou, povrchní fiflenu… zavinila to všechno.

 

17485YzM.jpg

 

VRAH??

 

A CO JSEM MĚL ASI TAK DĚLAT?!

NECHAT SI ZNIČIT POVĚST?

NECHAT SE OŽEBRAČIT?

 

NA TO NEMĚLA PRÁVO!

 


 

Elegantní je na tom celém fakt, že tohle lze přes kopírovací papír přiložit na mnoho případů podobných vražd.

 

1.       Důvody pro pachatele logické

2.       Sebelítost

3.       Hysterický strach z posměchu

4.       Hamižnost

5.       Závist

6.       Frustrace

7.       Manipulace s okolím

8.       Delegování viny na oběť

 

Pokud myslíme jako vrah, dobereme se alespoň jeho zvrácené logiky.

 

Dobereme se k tomu, že k činu byl přinucen obětí, která byla závadná, a že jeho konání bylo nevyhnutelné.

 

Něco na ten způsob jsme v případě Petra Kramného vlastně už trochu slyšeli v jeho náhrávkách a zbytek si patrně poslechneme u soudu, pokud se kdy přizná.

 

Kolikrát už jsme vlastně takovéto věci z úst lidí se zvráceným charakterem slyšeli?

 

Jsou v jádru vždycky stejné.

 

Pro nás odsouzeníhodné, pro ně prosté, jediné možné a hlavně ospravedlnitelné.

 

(A mnozí je nakonec skutečně ospravedlní)

 

Michaela Kudláčková


Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“ on Facebook
Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře,sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti. Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.

Hodnocení k článku

Komentáře - Napsat soukromou zprávu ZDE

  Zaregistrovat si reakce na váš komentář  
Upozornit na
tibetusmev   protibet 1
Montero   textilsvet
PHP Code Snippets Powered By : XYZScripts.com