Views: 820
Jestli se mnou někdy v rámci historie nějaký člověk skutečně vnitřně velmi pohnul, byla to tato žena. Krásná, přitažlivá a statečná osobnost. Jako matka i žena vytrpěla své, jako královna zemřela hrdě pod gilotinou. Marie Antonie Josefa Johana Habsbursko-Lotrinská, známá především jako Marie Antoinetta byla patnáctým a předposledním potomkem panovnice Marie Terezie.
Arcivévodkyně rakouská, císařská princezna rakouská, královská princezna uherská a česká, korunní princezna a královna francouzská a navarrská se narodila 2. listopadu 1755 ve Vídni.
Nikdo se nedospělého čtrnáctiletého děvčátka neptá, jestli chce ošklivého Ludvíka za manžela.
Konec konců je vychována a předurčena stát se manželkou krále Francie. Co na tom, že o rok starší adept na trůn je tlustý, neimponující a, jak se brzy ukáže, rovněž psychicky labilní a sexuálně „jiný“.
Svatba se koná roku 1770.
O čtyři roky později se její manžel stává králem.
Marie vyniká půvabem.
Je to na svou dobu překrásná žena. Její portréty se malují samy a Ludvík je její osobou doslova fascinován. A nejen Ludvík. Mladá královna okouzlí kde koho. Byla štíhlá s jemnými rysy a hladkou růžovou tváří. Podobala se otci Františku Štěpánovi. Měla široké čelo, velké, od sebe vzdálené oči a plné rty. Pomněnkově modré oči měla Antonie po matce.
Jako matka i žena vytrpěla ale své.
První dítě, dcera, Marie Tereza „Madame Royale“ se mladé královně narodí po osmi letech manželství 19. prosince 1778 v 11.30 hodin.
Bude jediným potomkem Ludvíka a Marie, který přežije Velkou francouzskou revoluci.
Ludvík má problémy v sexuální oblasti a je psychicky narušený. Svou ženu ale vřele miluje a ona se k němu chová jako k příteli.
Královna touží po synkovi.
Několikrát však potrácí.
Citové útrapy si vynahrazuje obrovskou zálibou v drahých šatech, špercích, mušelínu i karetních hrách.
Jakkoli je Ludvík poškozený, je ale také vděčný.
Navzdory tomu, že královnu Marii politika příliš nezajímá, vděčí právě jí král za mnoho nápadů okolo vedení svého úřadu, a tak jí její záliby toleruje a dále platí. Marie utrácí nebývale a státní pokladna ji nechává vcelku chladnou. Má několik desítek šaten, je schopna utratit v přepočtu miliony korun třeba za jedinou objednávku, a co nestihne probendit za šaty, prohrává v kartách.
Vymodlený synek Ludvík Josef Xaver přichází na svět 22. října 1781.
Je však rachitický a má deformované obratle. Umírá v červnu roku 1789 v osmi letech na kostní tuberkulózu.
Další syn, malý vévoda z Normandie, někdy označovaný jako Ludvík XVII, Ludvík Karel, spatří světlo Francie 25. března 1785.
Dítě má světlé vlasy a modré oči.
V náročné době nastupující revoluce je královně odebrán a dán na převýchovu. Královna bojuje o svého syna doslova jako lvice, ale není jí to nic platné.
Malý Ludvík Karel si nemá nikdy vzpomenout, odkud pochází a kdo jsou jeho rodiče.
Vychovatelem se stává švec Simon, který později končí na popravišti.
Ludvík Karel je vláčen z místa na místo, má mnoho dvojníků, se kterými se různě kupčí a kteří jeden po druhém v chaotické době umírají.
Nakonec i malý princ Ludvík XVII rovněž umírá za zvláštních okolností, snad na kostní tuberkulózu jako jeho bratr.
Jeho tělo je vhozeno do společného hrobu na hřbitově Sainte-Margueritte, neboť zákony o rovnosti v životě stejně jako ve smrti byly stále v platnosti.
Marie Antoinetta se stává také matkou dcerky Madame Sophie, která se ovšem narodí 9. června 1786 s těžkou tělesnou vadou a má slabé plíce.
V jedenácti měsících malá princezna umírá.
Trochu macešsky je Marie Antoinetta často označována jako hlavní viník bankrotu státní pokladny. Přes všechny drahé látky, krajky, šperky, nákladné plesy a jiné drahé koníčky bylo hlavní příčinou bankrotu financování amerických kolonií v boji o nezávislost na Velké Británii.
Královna je však trnem v oku mnoha vlivným lidem.
Francouzi ji nazývají „pyšnou Rakušankou“, nebo i „rakouskou děvkou“ a prakticky je to právě ona a její osobnost, co je jednou z příčin Francouzské revoluce.
Předposlední kapkou je paradoxně něco, s čím nebohá Marie nemá nic společného a co je vykonstruovanou a dobře připravenou lží.
Komplot má na svědomí tehdy bezvýznamná, ale protřelá intrikánka hraběnka La Monte.
Královnu nenávidí, a tak se snaží všemožně jí uškodit a při té příležitosti i něco pro sebe urvat. Jejím jménem tedy požádá kardinála Louise de Rohana o zakoupení překrásného briliantového náhrdelníku, který má nevyčíslitelnou hodnotu, pro kterou ho ve skutečnosti Marie s těžkým srdcem předtím odmítla.
Kardinál uposlechne a stává se i ručitelem tohoto šperku.
Ten ovšem Marie nikdy ani nezkusí. Později je kardinál zproštěn obžaloby a všechna vina padá na královnu. Královský pár je nenáviděn a záhy svržen.
Ludvík XVI. je v ovzduší nenávisti a hořící revoluce v lednu roku 1793 popraven.
Královna Marie Antoinetta je vystavena obrovskému tlaku a žije v nenávisti. Zájem o její osobu neutichá, ale ani ona se nedrží zpátky.
Vzdor ji stál život.
Prostředek k projevení vzdoru, odporu a možná i jisté úcty k manželovi si Marie vybírá stylově a po svém. Nechává si ušít bezpočet drahých šatů černé barvy, která je zakázána, a do jiné barvy se již ani přes varování neoblékne. Je to gesto statečné, osobité a vypovídá o její hrdosti i odvaze.
Je ale také fatální a je poslední kapkou.
Královna přežívá svého manžela o devět měsíců.
Při převlékání do posledních šatů Antoinettu pozoruje dozorce. Její služebná se před ni postaví.
Krásná, upravená a hrdá, leč pohublá královna Marie Antonie Josefa Johana, v bílých honosných šatech a v ruce s krajkovým kapesníčkem namáhavě kráčí směrem ke gilotině. Dav šílí.
Uprostřed popraviště podává katu Henrymu Sansonovi kapesníček se slovy:
„Otřete mi tu gilotinu prosím, ať mi nezamaže límeček.“
Je popravena 16. října roku 1793 v Paříži.
Pohnul s vámi osud skutečné dámy?
Nejste sami … tento jeden střevíček, který královna nosila, měl pro někoho takovou cenu, že za něj včera v aukci na zámku ve Versailles zaplatil v přepočtu přes milion korun.
Marie Antoinetta měla velikost 36. Popelka.
Foto: Reuters
O aukci informovalo Aktuálně.cz včera ZDE
Michaela Kudláčková
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Děkuju, dost jsem si rozšířila školní obzory… tam jsem slyšela hlavně, že byla rozmařilá a že proto ji popravili, v rámci změn a v zájmu „republiky“. Muselo to být těžké, být vdaná za Ludvíka, pohřbívat své děti. Nepochybuju, že rozhazovala a žila si nad poměry, což pro chudé je opravdu složité. Nás taky popouzí ti, co nahlas mlaskají a vykládají o skromnosti. I tak je škoda, že se dějiny většinou soustředí jen na jeden pohled, že? PS. včera to bylo 350 let od úmrtí Jana Amose Komenského, škoda, že se to víc nepřipomnělo, netušila jsem, že se dožil tak vysokého… Číst vice »