21.12.2012 na co se máme “opravdu” připravit?

Myslím, že téma je všeobecně natolik silné, že ti, jimž nestihlo datum 21.12.2012 zasáhnout mysl, se na sedmimiliardové Zemi  dnes počítají na jednotlivce. Historicky snad žádný „plánovaný konec světa“ nebyl vnímán tak masově. Po světě běhají možná miliony lidí, kteří si přivlastňují právo na ZARUČENOU pravdu. Pravda je ovšem jen jediná. A NIKDO JI NEZNÁ!

Určitou představu snad má pár desítek lidských bytostí, žijících tak daleko od nás a majících tak odlišné myšlení, že i kdyby svět informovali, z větší části by jim neporozuměl.

A možná by ani nechtěl.

Alespoň ne, ten náš. Západní svět, jehož jsme my součástí.

Vidíme průvodní události, vnímáme hmotný důkaz, že něco přichází, víme, že se děje něco, co není vpořádku, co je náročné, a máme obavu, že to bude horší. Jsme si jistí, že přijde nějaký cíl.

Nemáme ale prostředek ani způsob dopředu zmapovat co je na konci.

A tak se bojíme, nebo kategoricky odmítáme.

Ze strachu druhé strašíme, nebo ze stejného důvodu zesměšňujeme všechny a všechno.

Za každou cenu se snažíme zaujmout nějaký postoj. Každý po svém.

Tím vytváříme extrém.

Ať je to cokoli, hlavně ať je to něco. Honem, honem přispěchat s nějakou úvahou, teorií, “pravdou” …. s něčím, čím bychom si zasloužili označení moderní, inteligentní, vzdělaná civilizace.

Možná je to ale v tomto případě zbytečná ztráta energie.

K tomu totiž, abychom se prakticky připravili na toto datum, nám chybí to nejzákladnější:

SCHOPNOST PŘEMÝŠLET TAK, JAKO CIVILIZACE TISÍCE LET STARÁ, KTERÁ MU DALA NÁZEV.

Civilizace, která byla od té naší tak diametrálně odlišná, že nemáme šanci, ale ani právo překládat její slova, tvořit závěry, vytvářet jakékoli scénáře.

Prosím, pusťme se všeho, co nám nabízí naše vlastní společnost.

Je to jediné rozumné, co můžeme udělat.

Pokud se nechceme potápět do chaosu a strachu.

Nic nevymyslíme a nikdo z naší společnosti nic nevymyslí. Nikdo z nás nezná pravdu. Ani současná vyspělá astronomie a věda! A ani mnoho těch, kteří “zaručeně” vědí, prodávají příručky a se zdviženými pažemi k nebi namnoze jen mystifikují druhé.

Nemůžeme učit ostatní něčemu, čemu nerozumíme!

Máme co dělat s událostí, která od A do Z patří lidem, kteří:

* Dávno nežijí a jejichž potomci, i kdyby si hrdlo vykřičeli, z větší části nejsou vyslyšeni

* Měli tak rozsáhlé znalosti v oblasti matematiky, astronomie, astrologie, že nás mnohonásobně převyšují i dnes. My totiž jejich přirozené schopnosti nahrazujeme počítači. Tudíž sami vlastní hlavou nejsme s to, se k těmto věcem dobrat. A na pochopení jejich myšlení a potenciálu nemáme programy!

* Měli důvod počítat své tři velmi dlouhodobé kalendáře tisíce let před dobu, kdy žili a tisíce let do doby, když již dávno žít nebudou. My bychom nenašli jediný důvod, proč se něčím takovým zabývat.

* Znali datum, od kterého zpětně svůj kalendář počítali. Jakýsi bod nula, o kterém nemáme ani páru, ale byl pro ně tak důležitý, že se obtěžovali vytvořit kalendář zpětně! A znali i druhý bod nula, datum, ke kterému své kalendáře ukončili. Ani o tom ve skutečnosti nemáme páru. Víme jenom tolik, že tyto body cosi spojuje. A víme, že se onoho druhého bodu dožijeme.

* Znali způsob, jakým byli schopni spočítat na tisíce let dopředu i dozadu všechna zatmění, všechny důležité planetární a vesmírné události na minuty přesně. Při nedávném přechodu Venuše před Sluncem se zmýlili cca o 3 minuty! My to bez pomoci počítačových programů neumíme. A nemáme důvod ani potřebu tyto věci plánovat na stovky tisíc let.

* Mléčnou dráhu zcela reálně pokládali za dělohu velké Matky. Směšné? Oni ale znali a mapovali planety kolem ní i jejich pohyb. Zpátky i tisíce let kupředu. Přesně!

* Jejich víra, filozofie, mytologie, vědomosti, náhled na sebe a společnost, svět, vesmír, tyto výpočty vyžadovaly. Jejich představa prostoru i času, jejich vnímání existence a života na planetě i ve vesmíru, to vše čítalo rozměr, který je nám cizí. Nerozumíme. Nechápeme. Ani nemůžeme.

* Jejich pojetí termínů začátek a konec se nerovná naší představě, kterou těmto termínům dáváme.

Máme před sebou poselství civilizace, kterou naprosto neznáme!

To, co jsme si o nich vytvořili, je napasováno na naše myšlení, nikoli na jejich.

Náš pohled na ně je modelován námi.

Jejich slova a písemnosti hodnotíme my.

Jejich filozofii filtrujeme přes vlastní zkušenosti.

Jejich priority cedíme přes své vlastní hodnoty.

Jejich morální kodex soudíme dle vlastního.

Jejich představy přizpůsobujeme svým.

Jejich povědomí o vesmíru posuzujeme přes naší vědu a počítačové programy

ONI ALE NEBYLI NÁMI.

Vytvořili jsme si vlastní Mayskou … indiánskou kulturu!!

Převzali jsme jejich matematiku.

Převzali jsme jejich schopnost počítat s nulou.

Převzali jsme jejich systém počítání dnů v roce.

Ale jen z jednoho jejich kalendáře. Jednoho ze tří. Z toho nejjednoduššího.

Ostatní jsme nepochopili, nepotřebujeme je, nemáme zájem. K čemu by nám, podle nás také byly?

Vzali jsme si od nich to, co se nám hodilo a na co intelektuálně a duchovně stačíme.

Vzali jsme si praktično.

DUCHOVNO JSME NEPOTŘEBOVALI!

Tudíž ho nemůžeme posuzovat.

Můžeme podle nich počítat, můžeme, podle nich řadit dny, můžeme podle nich krátkodobě plánovat, můžeme po mayském způsobu leccos praktického.

NEUMÍME A NEMŮŽEME ALE PODLE NICH PŘEMÝŠLET.

A proto nemůžeme v tuhle chvíli ani náznakem specifikovat co znamená KONEC ČASU.

Jediné, co můžeme, chceme-li být alespoň trochu zodpovědní k sobě samým, je pokládat 21.12.2012 (22.12.2012) za důležitý den.

Můžeme jim věřit.

Stejně, jako jim věříme v matematice a astrologii.

PAK TEDY VĚŘME, ŽE BYLI V TOMTO OHLEDU STEJNĚ NEOMYLNÍ, JAKO V OHLEDECH, KTERÉ NÁS NAUČILI.

Pusťme se ale vlastních představ, vycházejících z našeho způsobu života, myšlení, filozofie, náhledu, morálky, zákonů, vědomostí, chápání, hranic, víry…

Pusťme se apokalypsy, temna, meteoritů, komet, srážek, jaderných výbuchů…

To všechno je NAŠE, nikoli JEJICH.

NĚCO SE ZMĚNÍ URČITĚ

Něčím je toto datum zásadní.

Něco vypočítali se stejnou precizností, jako všechny dosavadní časové a vesmírné události.

Něco pokládali v tento den za důležité. Velmi důležité.

Něčím si byli tak jistí, jako všemi zatměními, přechody Venuší, pohyby planet…

Doposud se nemýlili.

Bez počítačů, jen pomocí vlastního myšlenkového, intelektuálního, duchovního potenciálu.

Svým znalostem došli zcela jinou cestou.

Doposud ale stoprocentně uspěli.

Prosím, přijměme termíny PŘÍCHOD NOVÉHO VĚKU, VĚK NOVÉHO SLUNCE, NOVÝ VĚK co možná maximálně duší víc, než myslí.

Vygumujme všechno, co jsme do sebe vepsali na základě pohledů, které jsou v porovnání s jejich pohledem slepé.

Počkejme.

Připravme volný prostor textu, který vytvoří skutečná pravda.

JEJICH PRAVDA.

A doufejme, že ji budeme umět vůbec číst.

Na hlavní straně magazínu je odpočítávání.

Nikoli za účelem vyvolání nervozity.

Naopak.

Budu moc ráda, když s každým menším číslem, bude náš vnitřní list o jeden zavádějící řádek, o jednu obavu, jeden nepodložený scénář, jednu „zaručenou pravdu“ čistší.

Nic rozumnějšího, než si dopředu nepředstavovat vůbec nic, než se očistit, čekat a věřit udělat nemůžeme!

…oni se těšili!

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]