Views: 12
O syrové stravě jsem tady už několikrát psala, kuchařek je na našem trhu dost a dost, ale tato se trošku liší. Za prvé celkem fofrem prochází všemi těmi výhodami raw food, protože si klade za cíl nikoliv nějakou afektovanou osvětu, nýbrž cíl vznešenější – ukázat našim všežravým, ba někdy i masožravým jazýčkům, kterak je syrové jídlo neuvěřitelně lahodné.
Dobré se říci nedá. Ani výborné, ba ani skvělé.
Je LAHODNÉ.
Kdo někdy zkusil byť jen na chvíli propadnout kouzlu raw food, zjistil, že se s jeho chuťovými buňkami začíná stávat něco zvláštního. Zjemňují se, jsou hladší, citlivější. Najednou má úžasnou chuť každý kousek všeho, co dáte do úst. Nebo naopak. Najednou zjistíte, že ovoce a zelenina z obchoďáku, kterou jste běžně jedli jako přílohu nebo jen tak s něčím, nemá vlastně vůbec žádnou chuť.
Osobně si myslím, že praktikovat živé stravování lze jen při dostatku opravdu kvalitních surovin. Mít zahrádku, mít bio farmářský trh za rohem apod. Na kvalitu je toto jídlo náročné, logicky… a navíc si myslím, že k tomu časem člověk dojde právě díky zjemnělým chuťovým buňkám, které prostě začnou odmítat cokoliv, co nechutná právě tak, jak má.
Jaro, léto… brzký podzim – to je doba, kdy se k syrové stravě dá celkem dobře a dostupně přičichnout a chvíli u ní zůstat. Minimálně třeba z důvodů zdravotních. Jídelníček, který autoři nabízí, začíná vždycky tak nějak něčím základním, co poté začnou šperkovat do závratných výšin. Jediné, co mne trošku vadí, ale popravdě, v četbě receptů to tolik nevadí, je někdy moc kostrbatý styl psaní – stylisticky trošku nedomazlené.
Což je škoda, protože stejně jako chuťňoučké recepty, by měly být i chuťňoučká písmenka. Ovšem nic to neubírá na obsahu, který je fakticky velmi kvalitní a pro každého vyznavače nejen raw food, ale jakýchkoliv kulinárních dobrot, je to publikace, kterou moc rád zařadí do své knihovničky.
V knize chválím:
Určitě se mi moc líbí stručné shrnutí základních potravin pro raw food. Nepražené kakao, kešu oříšky, různá koření, dobré tipy na rostlinné mléko, základ k pomazánkám, krémům, taková úžasná první abeceda k přípravě jídla.
Posléze je každému receptu věnována jedna strana. Zprvu se mi zdálo, že tam je nějak málo textu a moc obrázků. No jasně, ono totiž většina jídel (bez namáčení ingrediencí) trvá asi tak deset minut. Dezerty jsou náročnější, ale ty ovšem stojí za to. Autoři jim věnovali celý závěrečný díl v knize a je to opravdu třešnička na dortu. Ale předtím nejen z textu, ale i z obrázků mohu vykoukat dobré tipy na servírování jídel, na jejich uskladnění. S těmito recepty si klidně dáte syrovou variantu kávičky, polévky, čokoládových bonbonů, zmrzliny, pomazánky, špagety, lasagne, saláty, wrapy, karbanátky, kečupy, hořčice a byla bych tady ještě asi dlouho…
Milé Popeluše, tohle je tak dobrá kniha, že jdu a jdu něco udělat.
A pak se podělím o své amatérské raw food výrobky. Pokusím se dělat takové, abychom ingredience vyškrábala ve spíži každá.
A taky jsem oslovila paní Růženu Wegenerovou a slíbila rozhovor. Na to se velmi těším!
Tohle není knížka o planných slovech a teoriích, tohle je kniha o činech!!
O autorech:
Růžena a Andreas Wegenerovi žijí společně v Německu, kde si pěstují na vlastní zahrádce většinu svých plodin. Růžena je od roku 2009 vitariánkou, předtím byla vegetariánka a pak veganka. Tvrdí, že vitariánství podle ní přináší do života člověka klid a pochopení prapodstaty lidského bytí. Tato osvětová kniha je výtečným počinem už jen proto, že přibližuje a ukazuje gurmánskou tvář syrové stravy.
Vydalo nakladatelství IFP Publishing, s.r.o., 2014, www.ifp-publishing.cz
Renata Petříčková
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
- Rozdvojený člověk s hlavou v oblacích a nohama kdovíkde. Má slabost pro knihy ze všech úhlů pohledu, možných i nemožných. Má zvláštní schopnost vidět svět černobíle. Neumí plavat a neumí kynuté těsto. Miluje kočky, koně, lečo a postel. Ráda by si dala s Hawkeye Piercem suchý Martini. Nejlíp v bažině.