Taková blbost. Rozřezat obrázek na tisícovku malých dílků a nechat někoho skládat to. No vidíte a puzzle baví už více než 250 let lidi po celém světě. Vždycky před Vánocemi si na tuhle úžasnou záležitost vzpomenu. Když puzzle vtrhlo do českých zemí, objevilo se mnohde pod stromečkem. 

Maminka měla posvátnou úctu z obrázku, který připomínal papírovou drť víc než romantickou fotku. Ještě větší hrůzu měla z toho, že do Třech králů bude obrázek poztrácen nebo vzteky rozmetán po celém domě.

Každý rok, když vybírám dárky pro děti, vzpomenu si na tu nezapomenutelnou scénu, jak maminka děěěěsně nenápadně sondovala, co bych jako říkala, kdybych něco takového dostala. Pod stromečkem nakonec ležel zachumelený zámek Neuschwanstain naporcovaný na pět set dílků.

První edukativní skládanku vyrobil  londýnský rytec a kreslíř map John Spilsbury v roce 1760.

Rozřezal mapu podle hranic států, aby děti mohly trénovat zeměpis. Teprve na přelomu století 18. A 19. se puzzle stalo hračkou. Nicméně si puzzle pomalu získávalo další a další příznivce. Tehdy si jej mohly dovolit bohaté rodiny. Bylo z mahagonového dřeva a obrázek na něm byl ručně malován.

Roku 1870 byl vynalezen stroj na řezání puzzle a cena skládanky klesla razantně dolů.

Ten největší puzzle boom však vypukl až v druhé polovině dvacátého století.  Drahé mahagonové dřevo nahradila potištěná lepenka. Vzniklo nespočet variant.

Velmi populární je puzzle ball.

Dílky jsou zaoblené tak, že výsledný obrázek tvoří kouli. Dnes najdete na trhu nepřeberné množství druhů.  Správná výslovnost je „pazl“ z anglického oříšek či hádanka, i když v Česku zdomácněl tvar „pucle“ nebo „puclíky“.

Nevím, kolik času jsem tehdy strávila nad zachumeleným zámkem. 

Byl sice první, ale rozhodně ne poslední. Kostičky, které prostě nikam nemůžou patřit a pak najednou zajedou na místo, kde byste přísahali, že tam rozhodně nic podobného být nemůže. Roztodivné názvy, které dáváte jednotlivým dílkům, abyste je snáze identifikovali. Kdo zná, ví….

Nikdy nezapomenu, jak jsem hledala dva dny, kam patří „ovce“.

Říkala jsem jí tak. Třetí den mi došlo, že je to odprýsknutá omítka na jinak vymazleném alpském kostelíku. Snad stokrát jsem podezírala zaměstnance společnosti Ravensburger, že ze zlosti nad výší vánočních prémií schválně namíchali dvě skládačky dohromady.

Po očku jsem pak švidrala po nůžkách, které by dokázaly vyřešit problém s nepasujícími dílky.  Stádo švýcarských krav mi rozšířilo barevnou škálu do netušených rozměrů. Najednou bylo důležité, zda je na kostičce hnědá, víc hnědá, tmavě hnědá, hnědo rezatá nebo divná hnědá.

To co jsem celé odpoledne považovala za vilný kraví pohled, ukázalo se s večerním světlem a po otočení kostky být okapem od stáje. Kouzelné okamžiky, na které dodnes vzpomínám.

Řeknete si: „Je to jenom skládačka.“

Když se ale pokusíte složit z pěti tisíc dílků obrázek čisté písčité pláže a modrého moře, kde je jediným vzrůšem jedna palma a dva šutry….. necháte tam kus života.

Vědci povýšili puzzle dokonce na experimentální záležitost, během které se prý dají vysledovat skutečné povahové rysy jedinců a jejich schopnost obstát v životě.

Dá se to prý vypozorovat právě v tom, zda pedantsky začínáte s rovnými okraji nebo kreativně vyzobáváte tu zelenou kytku, támhle mourovatý flek a hned zas fialové cosi.

Samozřejmě hraje podstatnou roli, jak se snesete s ostatními  hráči. Zda je tolerujete, úkolujete nebo vás nebetyčně štvou, že už půl hodiny nemohou najít jednu blbou kostku.  Každopádně nejde o zábavu samotářských chylů.

Puzzle láme rekordy.

Pořádají se různé soutěže, na kterých soutěžící neustále posouvají hranice a množství dílků. Aktuální nejvyšší počet dílků je 1 076 280. To překonalo dosavadní rekord ze Singapuru, který činil pouhých 212 200 dílků.

Český časový rekord na 52 000 dílků je něco málo přes 67 hodin.

Pokud byste se chtěli alespoň trošičku k těmto číslům přiblížit, zkuste Divočinu.  Takhle se jmenuje puzzle s 33 600 dílky. Je to nejpočetnější skládanka na trhu. Dovolí vám v tichosti zešílet v klidu domova. Než najdete plameňáky, budete upřímně toužit po vyhubení divoké zvířeny ptactvem počínaje.

Puzzle je každopádně hra, které se může zúčastnit každý bez ohledu na věk.

Rozvíjí smysl pro detail, tvůrčí schopnosti a logické myšlení.  Je tak úžasným dárkem pod stromeček, pokud ještě přemýšlíte nad nějakým dárkem pro své nejbližší.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]