ŘÍLOHA NA VÍKEND
Bylo – nebylo v Praze kolem r. 2000.
Jezdila jsem kolem jedné krásné cukrárny a moje, tehdy 1Oletá dcera milovala pochoutky z marcipánu.
Občas jsem vystupovala na zastávce MHD u jedné krásné cukrárny – tam měli zvlášť vyvedené kousky, jako živé, ale některé jsem ani takovému dítěti ani nemohla koupit !
Ale měli bohatý výběr a výborně chutnaly.
Jednou jsem si vybrala k cestě domů právě tuto stanici MHD a zaběhla do cukrárny. No, tééédy… Krtečka jsem tu tedy ještě neviděla! Že on má premiéru?
Byla to tehdy tzv. doba “Krtková”.
Začal se vyrábět Krtkův dort v prášku, rychle dosáhl všeobecné obliby, zvláště u dětí a ještě větší u těch, co už jeho poměrně snadnou výrobu zvládly samy stvořit, nejen sníst! Dcera ho milovala a uměla si ho i sama připravit, tehdy jsem skutečně časem neoplývala, tak mi mnohé veselé chvilky s dětmi unikly.
Trochu mi to dnes je líto.
Přišla jsem domů a co nevidím!
Na stole stál Krtkův dort… vykulila jsem oči a otevřela ústa!
Dcera nechápavě koukala, vždyť ho nedělala poprvé a tak zle zas nevypadá, div se neurazila. Tak jsem z kabelky vytáhla vítězoslavně Krtečka a posadila za všeobecného veselí na dort.
Že by telepatie?
A dnes jsem náhodou něco prohlížela a na fotku narazila!. Zamáčkla jsem slzu v oku a podělila se o svůj zážitek s vámi.
Krtkům zdar a marcipánovým zvlášť! Na zahradu nelezte, lezte na dorty!
Kaylie
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
- Milujeme všechno, co je rodu ženského a ctíme rod mužský. Klaníme se nekonečné kráse přírody a moudrosti našich předků. Víme, že hranice jsou vždy tam, kde si je postavíme. A proto je vůbec nestavíme, abychom nepřehlédly kouzlo a věřily v zázrak.
Nahrávání ...
