Views: 13
Jsem ráda, že se Šárka v diskuzi zmínila, a že nejsem sama, kdo si díky magickému datu 18.6. v duchu staré moudrosti, která se teprve ukáže, odrovnal většinovou část těla. Měla jsem původně v úmyslu vstát v osm, abych stihla vyhladit, co půjde, ale nějak se mi to protáhlo.
A to hlavně kvůli tomu, že jsem nutně potřebovala vědět, který pokoj v hotelu si s Tomášem vybereme, když už jsme jeli na dovolenou, konečně, ačkoli nějak nevím kam.
No důležité bylo, že jsme jeli.
Hotel byl přepychový a pokoj, který nám nabízeli, měl luxusní koupelnu. Ten druhý zase nádherný výhled na nějaké, sluncem zalité pastviny a hory.
Asi jsme byly v Tyrolsku, protože mě to tam asi táhlo.
Tomáš chtěl pokoj s koupelnou já zase s výhledem.
Měla bych vstávat zrovna ve chvíli, když jsme došli k nějaké dohodě.
No to jsem se prostě vzbudit nemohla, to nešlo.
Následkem výběru pokoje, jsem vstala v deset.
Na políčku jsem ovšem byla během pár minut a jedinou přestávkou mi bylo podání oběda tátovi, aby se nepodvyživen dožil ověření moudra o tom, že když se 18.6. vytrhá plevel, ale jenom do jedné po obědě, tak už tam nenaroste.
Pochopitelně jsem jako první šla po šlahounovci.
Nic není větším nepřítelem tady našeho záhumenku, než je šlahounovec. Postupně jsem zjistila, že jde o svlačec.
Je mi ale jedno, jak se ta věc jmenuje, zajímá mě, že mi dusí všechno, okolo čeho se ovine a že má kořeny dlouhé patrně až do Prahy.
Moc stojím o to, aby to moudro bylo pravda fungovalo i tady.
Klečela jsem tam dlouho přes předepsanou hodinu, a když jsem se zvedla, zjistila jsem, že již nemohu své nohy patrně ukázat nikde jinde, než v ZOO.
Měla jsem přesně stejná kolena, jako má plameňák. Tak vyboulená a červená.
Špinavá pak jako hroch.
Nehty mám následkem té lopoty jako ukrajinský přidavač, ale je mi to jedno, protože jestli to bude fungovat…alespoň to, co jsem stihla do té jedné, bude to super.
Prakticky jsem od jedné dál dělala už jen plevel kolem jezírka, který tak nevadí, protože tam šlahounovec není, neb se specializuje na políčko s poživatinami. (Asi je i okusuje, čemuž bych věřila).
Okolí jezírka jsem pak obohatila ještě o medvědí česnek, který jsem našla v lese a s dovolením všech víl a jiných bytostí, jsem si pár rostlinek odnesla.
Uvidíme, jestli se ujme.
Posilovala jsem se při tom lichořeřišnicí, která mi krásně kvete.
Jak víme, je sto rostlinka zdravá, energeticky bohatá na čistidla a celkově je to takový životabudič.
Chutná jako ředkvička.
No a od večera se už posiluji medem.
Tedy, teď už ne.
Po tom, co jsem vycucala při stříhání videí celou sklenici medového vosku, mám v tuhle chvíli chuť na slanečka, nebo vejce s kaviárem.
Nemám slanečka ani kaviár, zato mám vejce, tak vím, co si vezmu do postele.
Dnes výjimečně vynechám i koláč.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.