Jestli to výrazně nepomůže, což fakt nepomůže a mohu to potvrdit, tak se alespoň nebudete nudit a budete si zvykat. Ano, budete se vařit, ale pokaždé jinak.
V sobotu Tomáš, po té, co se tady nahoře v podkroví v pracovně málem dočista vypařil a po noci, kterou střídavě strávil zaplácáváním komárů a hekáním, prohlásil, že by nebylo špatné, pokropit střechu vodou.
„To se jako zchladí, nehledě k tomu, že vypařováním se ochlazuje vzduch“, vysvětlil.
A tak jsme kropili střechu.
Nevím, jestli to pomohlo nám, protože na včerejšek jsem z nějakého důvodu nemohla spát, když pominu fakt, že komáři se přestěhovali na mě, a další důvod neznám, ale pomohlo to pod krovem hnízdícím vrabčákům, kteří rozhodně netoužili mít z potomstva vrabce moravské.
Spala jsem na etapy a blbě.
Ospalá jsem kupodivu ráno nebyla, ale pocitově mám dojem, že jsem prakticky nespala.
Možná jsem spala a zdálo se mi, že nespím. Nepřekvapilo by mě to a nepřekvapila by mě ani fata morgana.
Každopádně jsem si včera ráno řekla, že Tomův nápad uvedu v dokonalost, a že budu pochválena až se vrátí.
Pečlivě jsem zaznamenala teplotu v pracovně před akcí.
Následně jsem onomu odpařování dala ráz plánovitý, sofistikovaný, maje za cíl ochladit tuto místnost minimálně o deset stupňů.
Na jedné straně, kde pražilo sluníčko, jsem sundala závěs, který jsem pečlivě namočila a znovu pověsila.
Na druhé, jsem přes podkrovní šikmé okno dala tlustou deku.
Následně jsem skoro dvacet minut zápasila venku se žebříkem, abych ho dokymácela ke garáži a mohla se na ni vydrápat.
Pak jsem tam dovlekla konec hadice.
Už jsem vám říkala, že v létě převážně chodím bosa? Doufám, že ano. Člověk má větší cit a je to zdravé.
Ne, nemám problém lézt na žebřík bosa.
Trochu problém je pak stoupnout na IPU (dehtová krytina na střeše), která by spolehlivě ugrilovala i nadívanou krůtu.
Po roztomilém tanečku za masívního zkrápění místa pod sebou jsem zkropila střechu a deku.
S pocitem dobře vykonané práce, splavená jako saharský pes jsem vyběhla vzhůru do pracovny, plna očekávání.
A dočkala jsem se.
Teplotu uvnitř se mi podařilo úspěšně zvýšit, zato aloe si vzniklé podmínky ne nepodobné deštnému pralesu náramně pochvalovala.
Málo chybělo a vyrostla mi z počítače orchidej.
Napsala jsem článek a zjistila jsem, že jsem se orosila.
Mám ráda skleníky v botanické zahradě, ale jak jsem správně odhadla, Tomáš ne.
Naštěstí, než se vrátil, zmenšilo se zde procento vlhkosti z 99 na cca 60%.
Říkám si, že jsem buďto udělala něco špatně, nebo to prostě nefunguje při teplotě střechy na bodu varu.
Každopádně jsem se nenudila a domnívám se, že je prospěšné, dopřát tělu tréning v podobě obměn, minimálně proto, že si pak zvyká a případné náhlé změny klimatického pásma, tak nezaskočí mírným, leč končícím typem podnebí zhýčkaný cévní a ventilační systém.
Toulavé kočky vyměníme za rozkošné, různorodé druhy poloopiček, na našich zahrádkách budeme okopávat kakaovník a na zápraží sušit fíky vlastní provenience.
Za dva, tři roky si zasadíme liány a prodáme žebřík.
Držte se a …. tak dobře, já si to slunce v duši odpustím …
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
