Views: 69
Tohle je moc krásná a prastará tradice, na kterou se zapomíná. A to je fakt veliká škoda. Dovolte mi připomenout jeden z malebných, dávných zvyků, u něhož vůbec nezáleží na tom, zda je jeden rok nebo 2019 let po Kristu.
Pro naše předky byly prameny a studánky jediným zdrojem pitné vody.
Kolem nich se to hemžilo vílami, skřítky, bludičkami, rusalkami, dryádami … hlídaly je bohyně a bohové lesa, lovu, vody … za úplnku měly léčivou moc, o významných dnech a nocích, v nich bylo možné spatřit budoucnost, nebo vyslovit přání.
Prameny, studánky a tůňky nás berou za srdce ještě dnes.
Ale mnoho nechybělo a mohli jsme o ně, s rozvojem techniky a odklonem od duchovna ke hmotě, a tím i díky nešetrnému zacházení s přírodou a jejími dary, dočista přijít.
Neudržované, zarostlé studánky a pramínky, zaházené smetím, rozježděné bagry nebo jinou těžkou technikou …, o které jsme díky tomu, že si vodu můžeme načepovat z kohoutku, ztratili zájem a přestali jsme se o ně tak důsledně a pečlivě starat.
Na rozdíl od našich předků, kteří každé jaro na konci května slavnostně a pokorně u toho svého pramínku vodě zazpívali, poděkovali, vyšperkovali jeho okolí a popřáli mu zdraví, my rituál otevírání studánek už nepokládáme za tak nutný.
Ale mohlo být i hůř. A není!
Stále jsou mezi námi lidé, díky kterým je co a je kde otevírat.
Takových lidí stále přibývá díky tomu, že máme ono technické období za sebou a opět se čím dál rychleji a intenzívněji vracíme k duchovní stránce života.
K velké radosti studánek a pramenů.
Můžeme jim poděkovat a můžeme se k nim přidat.
Nadšení, dobří lidé, pro nás udělali tohle:
Ano, to jsou obnovené, opečované, vyčištěné a ozdravené studánky, které můžete v rámci rituálu otevírání studánek třeba teď o víkendu navštívit. /obrázek jde zvětšit kliknutím/.
Samozřejmě, že se k nim zase vrátily i víly, rusalky, dryády a spousty dalších přírodních bytostí.
Pokud se vám bude chtít, pokud chcete tip na výlet, tak Den otevírání studánek je právě dnes.
Ale lesní skřítci se rozhodně neurazí, když očistíte pramínek, studánku, tůňku a pak jí zazpíváte, třeba v sobotu, v neděli….
Vlastně se za tohle nebudou zlobit nikdy.
A pamatujte, „pomůžeš přírodě, ona pomůže tobě“.
S přispěním dobrých lidí vznikl pro nás Národní registr pramenů a studánek,
Už máme takhle zpět 10 000 studánek!
Výlet do předkřesťanské historie, ze kterého si přivezete návod, začíná!
Zjara taje sníh a lidé z jedné osady se jeden z posledních květnových dnů vypravují do lesa ke studánce.
Dětský průvod, který jde v čele, vede královna. Jde o dívenku zhruba desetiletou.
Je krásná, celá nazdobená a patřičně hrdá.
Děti i dospělí studánku napřed očistí, vyberou větvičky, kameny … pak maminky okolí ometou březovým košťátkem a opatrně odstraní větve, které případně zasahují do vody.
Děvčátko, královna pak poklekne před studánkou na rozprostřený šáteček a do džbánku nabere vodu.
Tu rozlije do všech světových stran, položí džbánek a nabere do rukou loňské suché listí.
To hodí za sebe a řekne:
Zlou moc teď zaháním, nemoci vyháním.
Na to všichni utvoří kolem „králky“ a studánky kruh, chytí se za ruce a chodí dokola a zpívají.
To je rituál otevírání studánek.
Nutno ještě říci, že na některých místech dětský průvod vedený králkou takto otevřel i několik zdrojů vody.
Konec výletu.
Povězte, je něco, co překáží otevření studánky v jedenadvacátém století?
Bude mít dnešní člověk cestou domů, po tom, co za ním zůstala čistá studánka a krásné, uklizené místo v lese, pocit u srdce stejně hřejivý, jako jeho dávný předek?
Jistě, že ano!
Zkuste to, chcete-li. Studánek je dost, můžete si v Národní registru pramenů vybrat tu nejbližší.
Počasí na to máme už tam nahoře objednané.
Přeji krásný víkend!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
