Návštěvy: 13
Takže původní plán zněl jasně. Sednu na kolo, vezmu košíček, pojedu k ptačímu stromu, tam kolo nechám, půjdu pěšky na hříbkoviště a nasbírám TAKY, jako Kentánová a mnoho dalších minimálně 5 kilo hřibů. Vrátím se, vyfotím tu nebývalou úrodu a udělám kulajdu, jakou svět neviděl. Vyšlo to poslední.
Na hříbkovišti jsem našla leccos.
Například hrozně zajímavou šišku, co měla siamské dvojče, taky mrtvou ještěrku, kterou se mi nepovedlo už resuscitovat, našla jsem ostružiny, maliny a trnky, ale houbu ani jednu.
I sedla jsem si a smutně přemýšlela, že brambory na loupačku s kyselým mlíkem a máslem taky ujdou.
Na zemi se válely zbytky břízy, kterou, chuděru asi povalil vítr.
Na ty zbytky si sedla sojka a ta má hezká péra, tak se jsem kochala sojkou.
A v tom mě to napadlo.
Nene, s prázdnou z lesa nepojedu.
Udělám krmítko pro ptáčky a budu mít radost, jak si tam chodí pro dobrůtky, které jim tam budu sypat.
A to krmítko, udělám z břízy a bude strašně přírodní, takže ho ptáčkové od stromu pomalu ani nepoznají a hned tam budou lítat, protože se nebudou ani trochu bát.
Super a bříza se tu nebude válet, ale bude ráda, že je užitečná.
Jako jet na kole s klackem mezi nohama, jehož druhý konec poněkud znemožní zatáčení doprava, je sice oříšek, několikrát jsem se vrhla i s klackem, košíčkem a kolem do pole a prohlédla si zblízka zralou kukuřici a její kořeny, ale dojela jsem.
Komentář obsahu mého košíčku zbylým osazenstvem, byl adekvátní těšení se na kulajdu.
„Klacková kulajda? Zajímavý necháme se překvapit…“
„Houby nerostou, bude krmítko“.
Žvýkali rohlík.
Pak jsem ale vylovila rybičku (v mrazáku) a nasytila rodinu.
Nato jsem se zapikala ke dřevníku a zabořila se do své fantazie.
Zjistila jsem, v sobotu večer, že nemám dost kůry na střechu a ráno odjela opět do lesa.
Jakoby příroda věděla, že pro ni hodlám něco málo udělat a poslala mi do cesty strom tak ztrouchnivělý, že jsem získala tolik kůry a v tak velkých kusech, že jsem to málem neuvezla.
Bezva.
Pod kůru dám lino, aby jim tam nepršelo.
Původně jsem hledala kus dehťáku, ale nebyl ani půdě, kde jsem si vyrobila tři exkluzivní boule. (kupodivu ani já se tam nepostavím).
Byla jsem na své dílo hrdá.
Následoval ovšem problém největší a to bylo umístění.
Marně jsme se s Tomem pokoušeli umístit krmítko na třešeň.
„Už vím, vyrobím díru, do té dáme tady jednu tu kulatinu, pořádně to zaděláme, ještě to připevníme k té třešni a na to dáme krmítko.
„Míšo, to není jen tak tohle dřevo zapustit do země…“
„Se nevzdám. Podívej, jak už tady netrpělivě ptáčkové poletují a hlídají, kdy jim zkolaudujeme restaurant…“
Tomovi přijel kamarád a musel se přesunout dopředu na zahradu.
Neva, kde je krumpáč vím i sama.
Při každém rozmáchnutí krumpáčem, jsem si vzpomněla na svého drahého tatínka, na kterého se, když byli ještě mladí a já malá, naštvala moje maminka, že nechtěl hloubit strouhu.
Ve snaze udobřit si maminku, se tak rozmáchl, že si druhý konec krumpáče zasekl do zad.
Maminka se ihned udobřila, tatínek ležel týden jen na břiše a strouhu krumpal děda.
Já si dávala pozor.
Nic se mi nestalo, krom toho, že teď neudržím ani tužku a mám mozol jako Brazílie.
Zasadit do úctyhodné díry kulatinu, kterou jsem otesala tou největší sekerou do vražedné špice, mi pomohl Tom a kamarád, protože bylo potřeba to přitlouct obrovským kyjem, který je dva a půl krát těžší než já a ještě bylo třeba si k tomu vylézt na tu třešeň.
Povedlo se.
Kolem jsem zamlátila do země staré cihly, které jsem před tím menším kyjem rozbila.
Přitlouct, připevnit, nasadit krmítko, upevnit.
Jako poslední perličku jsem v rámci uvítacího menu rozdrolila do krmítka tvrdý rohlík.
Tak.
A teď už čekám na prvního ptáka!!
Myslím, že to je restaurant all inclusive.
Původně jsem chtěla ještě dnes napsat a vydat to tajemné Bříství, ale nechávám to na zítra, protože jsem orvaná jako jetel.
Ale děsně spokojená!!
Třezalku jsem natrhala přesně ve 21:15
P.S. Zrovna fotíme ten nádherný Měsíc…to je prostě krása…mocná přírodo!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_-150x62.jpg)
Nahrávání ...
