Ranní kávy

K ranní kávě: Mám nové kamarády!

0 Shares

Tak jsem dala najíst panu Kocourovi a Mománkovi, popřála jsem jim dobrou noc a jdu vám vyprávět k ranní kávě. A mám co. Budou i panoramata. A kdyby jen to.

 

Měly jsme to naplánované celý týden, že v sobotu se stavíme u Vendulčina strýčka v Bojově, protože měl narozeniny, a protože už ho Vendulka dlouho neviděla a taky mi ho chtěla ukázat s tím, že ho musím poznat, neb je zajímavá osobnost.

 

Bojov je taková malebná záležitost kolem Masečína, který jsem už měla tu čest poznat, když spadla skála.

 

Člověk by nevěřil, jak krásná zákoutí naše vlast skrývá.

 

Jely jsme hustým lesem a poměrně dlouho. Byla to také zkouška pevnosti nápravy. Na konci pak čekalo pohledné místo a překrásná prvorepubliková vila s nádhernou stylovou zahradou a v ní strejda.

 

Klasický Lev s osobitým projevem, bývalý voják, jehož „síň tradic“ na půdě mě uchvátila.

 

A hlavně to byl nejlepší kamarád pana Kulhánka, takže jsem strávila asi hodinu ponořena do zajímavé tvorby tohoto zajímavého umělce. (vrátím se k němu samostatně).

 

Do toho vyprávěl strejda zážitky.

 

Nakonec jsme se dopracovali až k politikům, kde jsme narazili na Paroubka, a v tom se strejda najedou vymrštil a donesl snad největší knihu hned po Ďáblově Bibli.

 

Jmenovala se minuty s Jiřím Paroubkem.

Nejsou to minuty. Jsou to dny. měsíce, roky …. staletí —-

 

Na více, než 700 stranách fotografie. Paroubek zleva, zprava, zespoda, shora, Paroubek se všemi státníky, Paroubek v lese, na poli, ve výtahu, v divadle, v dole, kuchyni….

 

Zalistovala jsem se, načež strejda vyhodnotil, že se nemohu od Paroubka odtrhnout a dospěl k přesvědčení, že mu se mnou bude lépe, nežli s ním a knihu mi věnoval.

 

Váží minimálně pět kilo.

 

Vendulka nakonec prohlásila, že to je pro mě zřejmě zásadní člověk, což má možná tak trochu pravdu, protože když jsem se s ním setkala prvně, vyhodili mě kvůli němu z práce, protože kvůli tomuto rozhovoru, (pamatujete?)  jsem přijela pozdě na poradu.

 

Ovšem, nebýt něho, neměla bych vás.

 

Takže to asi bylo nakonec dobře a rozhovor vyšel namísto ve staré práci, už na Popelkách, které byly velkým krokem.

 

No teď je znovu přítomen u velkého kroku a to už možná fakt náhoda není.

 

Asi ani to, že se narodil taky 21.8., akorát o něco dřív.

 

A teď jdeme od Paroubka, který zatím sedí na zadní sedačce mého vozu a tím pádem to auto neodjede. Je dobře zatížené.

 

Cestou zpět jsem Vénu ukecala, abychom šly na houby, protože prý rostou. Bylo mi vyhověno a nelitovaly jsme!

 

Byl to černočerný les, ze kterého jsme ale vyšly doslova do ráje!

 

21928OTY.jpg

 

Následně jsme rájem i projížděly.

 

21931MWY.jpg

 

21932YTB.jpg

 

 

Večeřela jsem smaženici jako víno.

 

21934NDk.jpg

 

Neděli jsem věnovala práci a jsem na sebe pyšná!

 

Hele:

 

21938MTR.jpg

 

Jenom pro srovnání…

 

21937NzN.jpg

 

21930OGE.jpg

 

21935ODU.jpg

 

A budu pokračovat.

 

Čeká mě tohle:

 

21939YzE.jpg

 

Jo a v tom sudu, tam jsem dala jen tak zkusmo několik semínek salátové okurky. (poradila mi to Véna, že tam budou mít víc tepla a funguje to).

 

Dala jsem je tam ve středu a už rostou. Bůh suď, jestli se mi povede je ještě letos vypěstovat, ale říkám si, že když bude teplý podzim, tak snad možná i jo.

 

Rajčata od Mirabelky také vesele rostou, už vykukuje nesmělý kopr, který jsem zasadila spolu s okurkami a taky petrželka.

 

Každý večer chodím koukat na pole, každý den přichází Ferda, každé ráno mám něco pro pipinky a není vůbec pravda, že by slepice byly hloupé. Nebo má sousedka, Momochytačka nějaká moc chytré. Jak se ráno probudím a otevřu dveře, už hlídkují u plotu.

 

Děsně mě to baví.

 

Má to pravidelnost, a v pravidlech, pokud se nepřehánějí, je určitý druh uklidnění, jistoty … myslím, že to potřebuju.

 

Je mi v tom dobře.

 

Jo a mám nového kamaráda, pána, co má německé jméno a není to Alzheimer. Vypadá jako Rolf zálesák, zná Vendulku a přivezl špalek na sekání dřeva.

 

Tak jsem nelenila a mám u něho objednané dřevo na zimu ve dvou druzích (měkké a tvrdé) a celkem za babku.

 

No a za 14 dnů mám pro vás překvapení.

 

To budete zírat a to se vsadím!

 

Přeji krásný den, krásný týden a pohodu, sluníčko a klid.

 

21936ZjQ.jpg

 

Minimálně takový, jaký je tady.

 

Míša K.


Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“ on Facebook
Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře,sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti. Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.

Hodnocení k článku

Komentáře -Napsat soukromou zprávu můžete jako přihlášení vpravo v části: Soukromé zprávy.

  Zaregistrovat si reakce na váš komentář  
Upozornit na
tibetusmev   protibet 1
Montero   textilsvet
PHP Code Snippets Powered By : XYZScripts.com