Detail příspěvku: K ranní kávě: Chtěla bych být jeden den brabencem

K ranní kávě: Chtěla bych být jeden den brabencem

autor: | Úno 28, 2014 | Ranní kávy | 0 komentářů

Návštěvy: 17

Neuvěřitelně krásný, jarní únor nám příroda nachystala. Nechci dnes řešit, zdali je to normální, prostě je to příjemné. Tak moc, že jsem se včera odpoledne sebrala a šla se podívat do lesa, zdali to tam taky tak žije, jako tady na zahradě.

 

Za koncertu ptactva všech druhů, které mělo z osmnácti stupňů na slunci zjevně stejnou radost jako já, jsem se cestou pozdravila se slípkami pana hajného, jejich bílým guru, co má krásný velký hřebínek a přepychový ocas a pak jsem se uložila doslova vleže pod dub, co ho mám moc ráda.

 

Viděla jsem tohle a bylo to moc příjemné.

 

13030Yjl.jpg

 

Pode mnou to žilo, jako v létě.

 

Jak moc to žije, jsem zaregistrovala ve chvíli, když mi kolem nosu proběhl veliký lesní mravenec, kterému jsem patrně zalehla dálnici, z čehož byl zjevně zmaten a mě to ihned zamrzelo.

 

Jala jsem se ho stopovat, což jak víte, dělám moc ráda a sledovala jsem ho až k jeho bydlišti.

 

Mraveniště to bylo přepychové a na i vněm spousta činorodých tvorečků, kteří mají svoje starosti a hromady práce a které naše problémy naprosto nezajímají.

 

Opět jsem žasla, jak je takový jeden mraveneček silný jedinec, když jsem se snažila vyfotit dva, co nesli ohromnou kládu, asi tak čtyřikrát větší, nežli oni.

 

13029OTg.jpg

 

Přišla jsem na to, že ty klády nosí k takové ďouře, kde je podají jiným mravenečkům, kteří tam na ně čekají.

 

Miluji mravence.

 

Na něco jsem si u toho mraveniště vzpomněla, a jestli by vám nevadilo, že bude dnešní káva poněkud delší, tak vám to sem dám.

 

Svého času jsem sesmolila článek (bylo to v rámci seriálu o zvířátkách, který míním vydat knižně).

 

Tenhle díl byl zrovna o mravencích.

 

Je tam tolik zajímavých věcí, které jsem před tím nastudovala, že si dovolím ho připomenout.

 

Tady je….

 

…až si ho přečtete, věřím, že budete na tyhle tvorečky možná nahlížet trochu jinak.

 

 

„Máme jeden mozek a ženskou armádu,“ říká mravenec…

 

Pozvání ke krátkému rozhovoru tentokrát přijal a ochotně přišel pan Mravenec lesní, vlastním jménem Ferdinand Formica rufa. „Na světě je nás 10 000 druhů, já patřím v tomto klimatickém pásmu k druhům zákonem chráněným,“říká úvodem a s díky přijímá kostku cukru…

 

 

13031NjM.jpg

 

Dobrý den a děkujeme za váš čas, pane Mravenče.

 

Řeknete nám prosím v úvodu, kolik druhů vás přibližně žije tady u nás, v České republice?
V České republice je nás zhruba přes sto druhů. My, všichni, kteří si budujeme mraveniště ve tvaru kup, jsme chráněni. V současné době nás totiž rychle ubývá.

 

K jaké vlastně náležíte čeledi?

Patříme do řádu blanokřídlých, tedy do stejné skupiny s vosami a včelami. Nemáme ale žihadlo a létat mohou pouze samečci a královny. Ovšem to také jen dočasně.

 

Přiblížíte nám vaše tělo?

Ano, máme pevnou vnější kostru, šest nohou a dvě lomená tykadla. Na těch máme umístěny smyslové orgány čichu a hmatu. K dýchání nám slouží rozvětvené vzdušnice, které nabírají vzduch otvory na povrchu těla.

 

Jak vidíte?

Ale vcelku to jde. Máme k tomu účelu dvě složené oči po straně hlavy a v nich asi tisíc jednotlivých drobných očiček. Dále ještě další tři malá očka, která  jsou na vrchu hlavy a slouží k rozlišení intenzity světla.

 

Pane jo, ještě že nemusíte nosit brýle, že?

Ano, to by bylo velice náročné. My ale málo čteme, řekl bych vůbec, a televize a PC rovněž nemáme, takže se nám zrak nekazí jako vám.

 

Jak se domlouváte?

No tak jednak hmatem pomocí tykadélek, a také končetinami, a hlavně si vyměňujeme informace pomocí chemických signálů.

 

Jak?

Chemické látky produkujeme několika žlázami na zadečku. Informaci za sebou zanecháme a kolega si ji pak převezme. Případně si chemickou látku předáme rovnou ústy. Toho si můžete všimnout i vy. Když se potkají dva mravenci, pokaždé se u sebe nakrátko zastaví.

 

Jak vypadá vaše politické uspořádání?

Jsme monarchie. Takže máme svou královnu. Ta je větší. Zpravidla měří okolo 9 až 11 milimetrů. Naše uspořádání a role jsou velice pevně určeny a nikdo se nebouří a neprotestuje ani nestávkuje. Máme dobrou vládu a jsme spokojení. Královna určuje budoucnost potomstva kladením vajíček.

 

Ženy mají u nás dobré postavení hned ve třech různých zařazeních. Za prvé jsou tu chůvy. Ty se starají výhradně o kukly a larvy. Dále jsou tu dělnice, které pracují a důležitou složkou je naše ženská armáda, která velice dobře hlídá mraveniště před vetřelci. Tyto bojovnice jsou vybaveny většími kusadly a bojovnost mají skutečně vrozenou.

 

Naši muži přicházejí na řadu jako poslední a jejich jediným úkolem je oplodnit novou královnu při svatebním letu. Potom jejich úloha končí a stávají se potravou pro ptáky nebo brzy zahynou přirozenou smrtí.

 

Po svatebním letu ztrácí naše královna křídla a zakládá novou kolonii. Také se někdy stává, že  pronikne do cizího hnízda, aby usmrtila tamní královnu a zmocnila se tam vlády.

 

Zajímavé. A jak to vypadá u vás v mraveništi?

Ano, jde o velice rozsáhlé a důkladně organizované, poměrně veliké město, pro statisíce obyvatel, s hlavními a postranními ulicemi, s přechody a slepými uličkami, s královskými komnatami a komorami pro vajíčka a larvy.

 

Vnější vrstva je složena z jehličí, malých větviček a dalšího drobného materiálu. Otvory vedoucí do hlouběji položených a důležitých částí města je možné podle potřeby uzavírat a otevírat. To má funkci bezpečností a současně jde o klimatizaci. Lze takto totiž snadno regulovat teplotu uvnitř.

 

Tedy, krom přímého vytápění.

 

Přímého vytápění? A jakého?

Poměrně levného oproti vám. Máme to vychytané. Někteří mravenci se vyhřívají na slunci a potom běží do mraveniště vychladnout. Takto dokážou zvýšit teplotu v mraveništi o šest až deset stupňů Celsia.

 

V nejdůležitější části jsou pak uložena vajíčka a zde za přísných podmínek a stálé teploty probíhá vývoj larev, jejich zakuklení a přerod v dospělce.

 

V nejspodnější části města je potom komůrka královny a prostory pro přezimování.

 

To je velice důmyslné. A jak to máte s potravinami?

Jsme dobří chovatelé. Pro vlastní potřeby chováme například mšice. Trochu srovnatelné s vaším chovem hovězího dobytka. Dojíme mšice, kterým říkáme „medovice“. Jejich produkt je pro nás sladkou pochoutkou a současně významným doplňkem potravy. Zato jim poskytujeme ochranu před nepřáteli.

 

Dále vás možná bude zajímat, že v hnízdech mnoha druhů mravenců žije asi tisíc druhů různých brouků, přes osmdesát druhů ploštic a housenky asi třiceti druhů motýlů, pavouci, pakobylky a různí roztoči. Mravenci je chovají a na oplátku mají zaručenu bezpečnost.

 

Vy dokážete být vděční!?

Prakticky ano, protože například u jistého druhu housenky, kterou mravenci nejen dojí, ale také vyvádějí na pastvu, je na konci jejího užitečného období housenka ponechána, aby se zakuklila, a vylíhnutý motýl je vyveden z mraveniště a bez úhony puštěn na svobodu. A to i přes to, že tuto akci provádí jedni z našich nejútočnějších kolegů. Chcete-li, jde o jakousi reciprocitu za poskytované služby.

 

Neuvěřitelné…
Ale uvěřitelné. To jen vy toho o nás ještě velice málo víte.

 

A povíte nám něco, co nevíme? Prozradíte?

No, mohl bych, nakonec mohlo by to být přínosem, až budou vaše děti zase pro zábavu mydlit do mraveniště klackem, třeba když budete vědět víc, pak jim to spíš zakážete.

 

Takže:

 

Přišli jste už na fakt, že mravenci neumí žít osaměle, ale netušíte, jak to.

 

Řeknu vám tedy to, co byste rádi věděli. I v nejlepších podmínkách jedinec umírá. Dva mravenci žijí déle. K normálnímu životu ale potřebuje mravenec společnost alespoň deseti jiných mravenců.

 

Tak, tohle sice víte, ale uniká vám důvod, proč tomu tak je.

 

Není to složité, spíše zajímavé.

 

My totiž máme jedno hromadné vědomí. Jeden společný mozek. Jednu inteligenci. Zkuste si představit vlastní mozek, který vy máte každý pro sebe, jako něco, co je rozdělené mezi třeba 20 lidí, a teprve pak to může fungovat.

 

Prostě naše inteligence, a že není nijak zanedbatelná, je závislá na propojení více jedinců. Jako bychom byli my sami jednou inteligencí, jejíž kvalita a schopnosti jsou přímo úměrné počtu.

 

Co mravenec, to buňka.

 

Chápete?

 

Chápu. Je to strhující… Co byste závěrem vzkázali lidem?

 

Dobře. Mravenec lesní je strážcem čistoty naší a také vaší přírody. Staráme se o odklízení odpadu a pomáháme udržovat biologickou rovnováhu hmyzích druhů. Nejsme tady proto, abychom škodili, ale naopak velice kvalitně pomáháme přírodě a také vám.

 

Až budete stát u mraveniště, myslete prosím na to, že s každým zbytečně zabitým mravencem umírá jedna část jednoho velikého mozku, jedné inteligence, která tu rozhodně není proto, aby škodila, ale naopak.

 

Děkuji a přeji hodně štěstí.

 

 


 

V tomto duchu mám schovaný celý seriál rozhovorů s různými zvířátky a až na to bude chvíle, bude z toho knížka.

 

Strašně hezky se mi to psalo.

 

Člověk se sám mnohé dozví a nabude jakési zvláštní pokory a lásky ke všemu v čem žije.

 

Najednou si víc uvědomí, že je součástí nepředstavitelně synchronního a strhujícího světa, který stojí za to poznávat.

 

Možná je ve vesmíru, který je nekonečný, spousta zajímavých a obdivuhodných planet.

 

Ale tahle, naše je překrásná a má toho tolik k obdivování.

 

 

Přeji vám krásný víkend a pohodu.

 

Míša K.


[sexy_author_bio]


 

P.S. No a já jdu makat na horoskopech. Když se zadaří, tak budu pracovat venku. wink

Článek pro vás napsala:

Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
 
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Aktuální motto

„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“
Václav Havel
 

Luna

Luna přibývá Co to znamená?
a nachází se v PANNĚ. Jak to působí?

AdSense

Vaše jméno

Jméno Rostislav je původem slovanské. Máme poměrně málo slovanských jmen a většinou jsou to „slavové“ a „milové“. Rostislav vznikl od staroslova „rostit“ (rastit) = „šířit“ a „sláva“. Rostislav je tedy „ten, kdo šíří slávu“. V ČR je 791 Rostitslavů.

V celosvětovém kalendáři je dnes

Dnes není žádný mezinárodně významný den.

Nejnovější komentáře

Výklady pro Vás od Vás

Výklady Pro Vás Od Vás

Kameny pro ženy

kameny-pro-zeny

INTELIGENTNÍ SMART ZRCADLA

Škola tarotu

Škola tarotu

Runová magie – škola

runová magie

Ankety

Jak se vám líbí web Popelkycz?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Sešit na vaření

sešit na vaření

Příspěvky od Popelek

Vyfotili jste něco zajímavého?

Podělte se se všemi! Zašlete foto na redakce@popelky.cz

Statistiky

  • 201
  • 374
  • 23 380
  • 361 382
  • 2 418 533
  • 3 795
  • 28
  • 1 846
0 Shares
Share
Tweet