Věrna zkušenosti, že nejvíc pobaví cizí neštěstí, jsem názoru, že vás takhle ráno při pondělku lehce pobavím.
Jak špatně a s vypětím sil snáší zimu člověk, jehož tělesná teplota se rovná plazí a krevní tlak nelze nazvat tlakem, neb by šlo o satiru, asi nemusím vysvětlovat.
Kdyby náhodou ano, tak prostě – blbě.
Díky faktu, že jsem musela jí dvakrát za večer k Číňanovi, protože mám pokročilou sklerózu a nejsem schopna nakoupit na večeři v jednom zátahu, omrzly mi uši.
Mimo boltců utrpěl výrazný zásah také můj nos a zhruba hodinu a půl jsem necítila žádnou nervovou odezvu od konečků svých prstů u nohou a rukou.
Zrakem jsem se přesvědčovala, že mám ty na rukách a o těch na nohách jsem se přesvědčila, když jsem si mezi ukazovák a palec zarazila dveře.
Ne, nebolelo to. Neměla jsem tam ten cit.
Poté, co jsem si prsty navíc namočila do horkého kafe, bez návratky jakéhokoli pocitu do mozku, pochopila jsem, že pokud chci ještě kdykoli v budoucnu hladit svou polovičku po vlasech s tím, že on nebude trpně předstírat, že miluje mé pahýly, musím s tím něco udělat.
Napustila jsem si vodu a nechala ji zkontrolovat Pavlínou, abych nevylezla jako pečená svíčková.
Bylo to příjemné.
Ucítila jsem své ucho a dokonce se mi vrátil i cit do konců nohou. S rukama to bylo ještě trošku horší, ale celkově jsem se začala ctít dobře.
Vyhodnotila jsem, že si umyji i hlavu.
I lehla jsem si a namočila vlasy.
Pak jsem použila i mýdlo a odolala pokusu ho sníst.
Skvěle!
Maje v paměti, kde se na kraji vany nachází šampony, jsem jeden nahmatala a namydlila si hlavu. Chvílemi jsem už i cítila, že to dělám prsty.
Bylo to super, i když to moc nepěnilo.
Zato to pálilo do očí. A tak jsem je nechala zavřené a dál sprchovala.
To je ale držák, ten šampon, furt nejde dolů.
Sprchuji tedy dál.
Došla teplá voda.
Směs na hlavě trochu ztuhla.
Zašátrala jsem pro ručník a nahmatala z věšáku něčí spodky. Není čas na hrdinství, holt si vytřu oči spodkama.
Následně jsem seznala, že jsem si hlavu s úspěchem umyla samoopalovacím krémem, který nevím jaký blbec, umístil mezi plastové nádobky se šampony.
Ne nemám fotku, nemá mě kdo vyfotit, jsem tu sama.
Musíte mi věřit, že vypadám jako něco mezi klouzkem a chlupatým pomerančem.
..jo, jo …veselý den všem !
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:

-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.